Turramurra je lokalitou, která nepotrápí jen ty, co ráčkují. Starosti přidělává i architektům. V australském Novém Jižním Walesu totiž patří k nejstaršímu regionálnímu zasídlení.
Většina domů tu oslavila, spolu s loňským výročím založení celé obce, dvě století existence. A to se do stavební situace v místě pochopitelně propsalo. Domy jsou tu sice přenádherné, ale jako ve skanzenu. Stavby tu kvůli svému věku požívají památkové ochrany, překrásně demonstrují čistý viktoriánský styl prvních osadníků. Háček je v tom, že kromě své krásy jsou špatně obyvatelné, a navenek upravovat se moc nesmí.
Projekt přístavby, rozšíření a rekonstrukce objektu rodinného domu, kterého se zhostili architekti ze studia Benn & Penna Architecture, tak má trochu zvláštní podobu. Je vlastně celý o starém domě z počátku 19. století, ale ten na fotkách uvidíte jen ve fragmentu spojovací/vstupní chodby. Ten starý dům se totiž kvůli památkové ochraně měnit zásahy nesměl. A tak za ním, směrem do dvora, fakticky vznikl dům jiný, ryze současný.
Čas stavět jinak
Směrem do ulice se na památném domě (který neuvidíme) jen opravovala fasáda a štuková výzdoba, spolu s řezbářskými prvky na předzahrádce. Tím byla zachována původní podoba. To pro další obývání podstatné se odehrálo vzadu, přístavbou dvou nových pavilonů. Ty byly usazeny na místě původní zahrady usazené ve svahu.
Svažitý charakter lokality teď dorovnávají podkladovými betonovými plošinami, které dodávají novému bydlení stupňovitost. Je to formát, při němž se členění prostoru obejde bez zbytečných stěn. A jednotící charakter tomu všemu udává společná střecha. Dimenzovaná pro překryv větší plochy, proto připomínající spíše pavilon než klasiku.
Její černo-černá ocelová konstrukce vytváří nový objem, je kontrastní vůči bílé barvě původní stavby. Staré a nové je tu tedy zřetelně odlišeno, ale nikoliv bez respektu nebo přiznání hodnoty památkově chráněné stavby. Přechod naznačují oblouky chodby. Jeden stávající a jeden nový, rámují vstupní body do staré/nové části.
Bydlení otevřené do zahrady
Tím, že přístavba vznikla ve svahu za domem, si mohla dovolit být mnohem otevřenější a vzdušnější. Její centrální obytná a kuchyňská zóna se nachází mezi dvorem a zahradou, pod ložnicemi a nad spodní palubou s bazénem. Je to plně moderní bydlení, vyhovující současným potřebám.
Jižní stranu obytného prostoru vymezuje komplexně řešená „obslužná stěna“, zahrnující kuchyň, spíž a prádelnu (takže zavedení odpadů, přívodů, elektřiny nečinilo problém), zatímco hluboká markýza, vysoké stropy a laťová zástěna chrání interiér před západním sluncem. Prostor prosvětluje obří střešní okno – či spíše sklem vyplněná absence střechy.
Centrální nádvoří, které spojuje staré a nové, vyzařuje klidnou atmosféru. Na zadním dvoře jsou plošinami a schody vyrovnány rozdíly v topografii. Ústředním bodem výhledu je tu rozrostlá žakaranda, která dost možná pamatuje i zakládání původní stavby.
Bez starého viktoriánského domku – který neuvidíte – by tahle nová část nikdy nevznikla. Ale je přinejmenším pozitivní, že kvůli novému tu nemuselo zmizet staré. Dokáží tu docela dobře fungovat vedle sebe.
Materiály: Benn & Penna Architecture
Foto-kredit: Katherine Lu, Tom Ferguson
