Bude i letos v létě sucho? Pohled do křišťálové koule nepřináší na zahradníkovu otázku odpověď, budoucnost je zamlžená. Anebo se ten krám zase rozbil. Pokud ale nechcete čekat na předpověď jasnovidců a budete raději připravení než překvapení, máme pro vás pár tipů.
Rozesadit si v zahradě sněženky na další místa a postupně si tak množit a rozšiřovat bělostnou předjarní až jarní záplavu květů není nijak složité. Jen je to třeba udělat v pravý čas. Tedy krátce po odkvětu. Zhruba 2 až 3 týdny. Co vše je dobré vědět o sněženkách?
Když se denní teploty ustálí nízce nad nulou, neprší a není moc vlhko, můžete se pustit s nůžkami do práce na zahradě klidně i teď. V únoru.
Existuje krásně pravdivé úsloví, že zahradníkovo jaro začíná loni na podzim. V případě cibulovin to platí téměř dokonale. Do země většinou putují na podzim, ke konci října anebo na začátku listopadu. Co dělat, když jste to nestihli? Zkusit nasadit v lednu není zase tak marné.
Čekáte pohlazení opojnou vůní, ale místo ní přijde rána přes nos, která vás usadí na hranici bezvědomí. Co to tu tak strašně páchne? Představují se unikátní květinky, které lidem prostě nevoní.
Rod musanda zahrnuje přibližně sto druhů tropických keřů, menších stromků, ale i bylin. Pro okrasné účely jsou pěstovány především nápadné musandy červenolisté, ale i jiné druhy.
Hledíky nikdy nezklamou a pokud plánujete pro příští sezónu něco nového, co jste ještě nevyzkoušeli, hledíky určitě nic nepokazíte. Lze je pěstovat na trvalkových i letničkových záhonech, ale i v mobilních nádobách. Pokud si chcete připadat jako herec na jevišti, hlediště vám množství hledíků vytvoří dokonalé. A z jak pohledných diváků!
Na přísavníky narážíme v zahradách a parcích, kde se dá, ostatně stejně jako na břečťan. Rozdíl je mezi nimi zásadní, břečťan je neopadavý, loubince jsou opadavé, odmění se nám však na podzim nádherným až krvavě rudým a vínovým zbarvením listů, které postupně přechází do žluté, až všechny listy skončí na zemi. Rozhodně se ale loubince nehodí do interiérů, jelikož jsou především opadavé. Čím je na interiérových stěnách nahradit?
Mechové obrazy nemusíme zavlažovat, mech použitý při tvorbě mechových obrazů je totiž takzvaně stabilizován. Mumifikován. Jde vlastně o bezúdržbovou alternativu živých zelených stěn, která však může zabírat i o dost menší plochy. A oproti cenám obrazů od vyhlášených mistrů jsou mechové obrazy vždy cenově dostupným originálem.
V pokojových rostlinách, které běžně pěstujeme v našich domácnostech, se zrcadlí doslova celý svět. Když se podíváte na populární šplhavnici, napadne vás, že je z Francouzské Polynésie, kde je rostlinou plevelnou? Že léčivá aloe pochází z Arabského poloostrova, a že je obyčejný a všudypřítomný zelenec z jihu Afriky?
O ceně lidského života se vedou vleklé a věčné spory. Názory i přístupy se různí. Přitom je lidí na planetě, jak si mnozí myslí, dnes přebytek. Oproti tomu ohrožené druhy jiných živých organismů, které již téměř vymírají a u některých se má za to, že vymřely anebo zřejmě vymřely, se nemohou jakkoli bránit. Především pak životnímu prostředí, které měníme právě my lidé, naší ignoraci i ničivosti lidského konání.
Oměj podzimní kvete od konce léta až začátku podzimu a podívaná je to opravdu báječná. A když svážete tyto vytáhlé rostliny do trsu, aby se nepovalovaly v listopadu po jinak již téměř holém trvalkovém záhonu, vytvoří iluzi, že zima je opravdu ještě hodně daleko. Pozor však, právě oměje jsou prudce jedovaté a to všechny druhy.
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Libavka (jinak také líbavka) je vřesovištní rostlina, která upoutá vaši pozornost v zahradách, truhlících i na hřbitovech. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné keře, jiné se hodí do truhlíků a další zase do skalek. Navíc jde o rod zahrnující mnoho půdokryvných druhů.
Ve starověké Číně si pivoňky získaly oblibu císařů, v našich zahrádkách jsou oblíbené již staletí. A dokonce se dostaly na index místního panstva, jelikož se staly oblíbenou zahradní trvalkou chudiny. Přece nebudeme mít v zámeckém parku to samé, co má chudina před svými chaloupkami. Podobného osudu se dočkaly třeba i hortenzie.
V zahradnictvích běžně narazíte na balení semínek s označením ostrožka stračka, jde ale o zmýlenou. Tedy zmýlenou obchodně a záměrně. Ano, ostruhy má jak stračka, tak ostrožka, jde ale o odlišné rody.
Rychlení jarních cibulovin je naprosto běžné a pokud se jím nechcete zabývat, vězte, že si prostě v zimě rychlené jarní cibuloviny jednoduše koupíte. A krásně vám pokvetou. Na druhou stranu je určitě o dost zábavnější a hlavně levnější si tuto krásu připravit doma a něco nového se přitom naučit. A když se to napoprvé nepodaří, nevadí, žádný učený z nebe nespadl. Rychlíme především hyacinty a narcisy, ale i krokusy, modřence a kosatce. Obtížnější je to pak s tulipány.
To je nějaký vřes, řekne většina lidí na většinu rostlin, které se podobají u nás tradičnímu růžově kvetoucímu vřesu s drobnými kvítky. Jenže často nejde o vřesy, ale vřesovce. Jak je od sebe rozeznat?
Do půdy musí v září jen cibulky některých druhů, jiné vysazujeme v říjnu a některé až v listopadu. Od září vysazujeme cibulky sněženek, bledulí, krokusů, narcisů, tulipánů, modřenců, hyacintů, prostě všech jarních cibulovin.
Skalkaři či skalničkáři, to jsou vlastně jacísi tiší blázni vůbec ne nepodobní třeba kaktusářům. Ostatně právě mnohé sukulenty na skalky patří. A co o budování skalek napsal Karel Čapek?