Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?

Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.

Švédsko měří radioaktivitu v houbách i po 38 letech od černobylské havárie

Švédsko měří radioaktivitu v houbách i po 38 letech od černobylské havárie

K černobylské havárii, tedy havárii Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny, která tehdy patřila k Sovětskému svazu, došlo 26. dubna 1986 při pokusu na 4. reaktoru. Reaktor se přehřál, protavil a explodoval. Při výbuchu se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, načež došlo ke kontaminaci okolního prostředí, která se kvůli klimatickým vlivům rozšířila na velkou část Evropy. A právě Švédové se rozhodli monitorovat úroveň radioaktivního spadu v houbách ještě dnes.

Nic nepomůže víc než stromy - přirozená klimatizace měst

Nic nepomůže víc než stromy - přirozená klimatizace měst

Nejdůležitějším pilířem zelené infrastruktury měst a základním kamenem při urbanistickém rozvoji nejsou technologie ani žádné složité moderní materiály, ale stromy. Nabízí toho totiž mnohem víc, než si uvědomujeme: zlepšují kvalitu ovzduší, pohlcují hluk i smog a dokáží fungovat jako pomyslná klimatizace měst. V parném létě totiž na hustě zastavěných ulicích umí snížit teplotu až o 20°. Jak na co nejširší výsadbu stromů ve městech, které jsou protkané sítí silnic a chodníků i kanalizačního, vodovodního či plynového vedení?

Tvar stromu tvoří především jeho koruna, podle ní bychom měli vybírat

Tvar stromu tvoří především jeho koruna, podle ní bychom měli vybírat

Že jsou v zahradách stromy důležité, o tom nemá smysl se přít. Když ale stromy do zahrady vybíráme, měli bychom se řídit několika pravidly. Malé sazeničky nám toho mnoho neřeknou, ani ty větší, vždy je třeba vědět, jak vysoko konkrétní dřevina vyroste, jak rychle poroste, jak bude mít širokou korunu (půdorys) a jak dlouhý můžeme předpokládat její život. A zároveň by nás měl zajímat tvar koruny. Vlastně je na prvním místě. Při citlivé kombinaci vhodně rozmístěných dřevin různých tvarů korun pak můžeme v zahradě vytvořit doslova ráj světla a stínů.

Zahrada bez práce. Fenomén, který není nedosažitelný, bude ale něco stát

Zahrada bez práce. Fenomén, který není nedosažitelný, bude ale něco stát

Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.

Kůrovcová kalamita nastartovala lesy. A také ukázala význam pionýrských dřevin

Kůrovcová kalamita nastartovala lesy. A také ukázala význam pionýrských dřevin

A nejen kůrovcová kalamita, třeba po požáru v Českém Švýcarsku je obnova lesů doslova překotná. A z dřevin převažují pionýrské břízy. Ano, kůrovcová kalamita sice způsobila velké hospodářské škody, kterými ukázala na nesmyslnost obzvláště smrkových monokultur, přinesla však i překvapivě dobré zprávy. Příroda se zotavila, vzrostla biodiverzita a kůrovcem dříve napadené a zničené hospodářské lesy nyní doslova kypí životem. Je to vlastně velká šance, jak vše citlivě změnit.

Vlky, kam se podíváš. Nežádoucí výmladky stříháním ještě přibudou, musíme je vytrhávat!

Vlky, kam se podíváš. Nežádoucí výmladky stříháním ještě přibudou, musíme je vytrhávat!

Na vlky, kteří se vrátili do naší přírody, můžete narazit v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách a v Ralsku. Jenže on má vlastně nějakého toho vlka v zahradě každý. Tedy vlastně vlk. A ani se nemusíme rozčilovat, že nám tenhle ekologický experiment zabíjí ovce. Ty vlky, co běhají po lesích, má leckdo docela rád, jenže vlky na ovocných i okrasných stromech jsou vždy jen pro zlost. Říznete a objeví se znova. Rychle, zákeřně a bez vytí. Nepotřebují výt s lidmi. Jak se jich ale zbavit?

Kanadské borůvky vybírejte podle ranosti odrůd a dopřejte jim kyselou půdu a slunce

Kanadské borůvky vybírejte podle ranosti odrůd a dopřejte jim kyselou půdu a slunce

Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.

Proč se líbáme pod rozkvetlou třešní a proč přejmenovat duben na květen pronásledovaný májem

Proč se líbáme pod rozkvetlou třešní a proč přejmenovat duben na květen pronásledovaný májem

Duben se řekne polsky Kwiecień, podle češtiny si ale musíme na květy počkat až do května. Možná by bylo dobré zvážit platné názvy měsíců. Protože to prostě nesedí. Letos vše rozkvetlo už v dubnu a kdo si bude chtít dát na 1. máje polibek pod rozkvetlou třešní, bude mít smůlu. Budou odkvetlé a květy ještě k tomu zmrzlé. Zatímco Poláci si v dubnu všímají květů, my se inspirujeme prvními lístky na dubech. A květnovému políbení pod rozkvetlou třešní říkáme prvomájový polibek... Nikdo neřekne prvo-květnový.

Hlošina okoličnatá, asijský ovocný keř, který bohatě plodí, snese toxické prostředí a uniká mrazům

Hlošina okoličnatá, asijský ovocný keř, který bohatě plodí, snese toxické prostředí a uniká mrazům

Kdo právě pláče nad zmrzlými květy ovocných stromů a keřů ve své zahradě, měl by zbystřit. Existuje ovocný keř až stromek původem z Asie, který obvykle nakvétá až tak pozdě, že jeho květy nezmrznou. Plodí ochotně a bohatě, přičemž dostatečně vyzrálé plody chutnají výjimečně i syrové. Navíc z nich lze připravit kompoty, šťávy a marmelády, sladké moučníky a jiné dobroty. Plody přitom obsahují ohromné množství antioxidačního karoteniodu, který je údajně i účinnou prevencí rakoviny, například rakoviny prostaty. Řeč je o hlošině okoličnaté.

Nekončící zobání zdravých stromů podél silnic v Česku. Chce to změnu

Nekončící zobání zdravých stromů podél silnic v Česku. Chce to změnu

„Někdo nám tu zobal,“ řekne lesník, když zjistí, že z úhledné hromady dřeva ubylo. Aby se hned poznalo, jestli na konkrétním místě někdo “zobal“, označují se hromady dřeva barvou ve spreji. Jak ale označit stromy podél silnic, kterých každým rokem ubývá, a které nejsou dostatečně nahrazovány novou výsadbou? Podél silnic se totiž v Česku “zobe“ často a rovnou po celých stromech, statisících stromů. Fyzicky je přitom barvou označen každý, ale v jiném smyslu než lesnickém.