Dostat se pěkně pod skořápku, k jádru věci? Není to jen tak, když plody ořešáku královského (vlašského) neposbíráte v ten správný moment, a nenecháte je pak dostatečně proschnout.
Finance na letošní nové výsadby a ošetření stromů, které míří do nejpostiženějších regionů, mají putovat od státu, firem i soukromých zdrojů. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo na obnovu zeleně a malých vodních prvků 100 milionů korun. Veřejné zdroje doplní i soukromé sbírky.
S ptáky je potíž, jsou tuze krásní, v zahradách nás baví, je příjemné je pozorovat, ale když se to začne v zahradě červenat a černat plody, náhle je po sympatiích a přátelství. Všechno byla jenom přetvářka. Jak ale ptákům zamezit v ničení naší úrody, aniž bychom jim uškodili a ze zahrady je trvale vyháněli?
Plánujete nákup ovocných stromků? V zahradnictví by vás neměly zarazit pojmy, které na vás zahradník „vybalí“. Totiž špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen a vysokokmen. Co z toho chcete? Co ta slova znamenají?
Sloupovitým ovocným stromkům se také říká „baleríny“, tyto dřeviny netvoří tradiční rozložité koruny a také nedorůstají přílišné výšky. Jsou proto ideální do malých zahrádek, kde nám budou plodit určitý počet jablíček. Jejich předností je též možná výsadba blízko u sebe, je to pak, jako bychom pěstovali určitý množství větví zapíchnutých v zemi. Tedy ze začátku, první roky po výsadbě. Postupně se však vzhled změní. Vlastně se také hovoří o zakrslých ovocných stromech, ovšem pravé zákrsky tvoří i korunky a jsou velmi nízkého vzrůstu.
Pokud poskytneme ovocným dřevinám dostatečnou péčí, odvděčí se nám bohatou úrodou. Tedy když nám do našeho snažení „nehodí vidle“ mrazíky, kroupy a nebo třeba vichřice v nepravou dobu. Stejně tak způsobí problémy přílišné sucho a nebo naopak přívalové deště a záplavy. Když ale vše „klapne“, pochutnáme si.
Vlastní úroda je radost pro každého zahradníka. Je to doklad, že to letos zase znovu dokázal, a z maličkostí: půdy, hrsti semínek, vody, umu, zvládl vlastníma rukama vytvořit něco hmatatelného, užitečného, dobrého. Je to krása. Jenže zatímco většina aspoň trochu šikovných zahradníků neselže v oblasti produkce poživatin, prohrává při jejich skladování. Začít je třeba mnohem dříve: u dobrého plánování.
I pomeranče mají své stinné stránky, především riziko vysokého obsahu pesticidů a jiné chemie. Pokud ale opomineme tuto stinnou stránku, mají pomeranče jen samé přednosti, byť například na obsah vitamínu C, kvůli kterému jsou pomeranče kromě jiného tolik protěžovány, najdeme mnohem hodnotnější plody. Alespoň co se týká koncentrace.
Nadace Partnerství již po dvacáté hledá Strom roku České republiky. Kdo naváže na úspěch poslední vítězky Jabloně u Lidmanů, může následující dva týdny ovlivnit každý, a to až úderu půlnoci Dne Země 22. dubna.
Bývaly doby, kdy byli motýli všudypřítomní a především jejich larvy páchaly škody na našich výpěstcích. A proto na ně byly pořádány chemické a nebo mechanické (sběr housenek) hony. Co bychom za to však dnes dali. Přesto existuje způsob, jak docílit, aby se motýli na naše zahrady vraceli a rádi. A prostředkem není nic jiného než rostliny. I kdybychom uměli třeba až nebesky krásně hrát na harfu, nebude to nic platné, motýly nalákáme pouze na to, co jim voní a chutná. A začínáme již právě od housenek.
Plody plné vitamínů jsou určitě lepší než vitamínové tablety, ty sice jednoduše polkneme, což je velmi rychlé, o efektivitě však již hovořit nelze. Přitom konzumujeme zcela zbytečně i chemikálie, které jsou při výrobě tablet používané. Zato chutné plody plné vitamínů máme všude okolo sebe a když chceme, můžeme si vysadit takové stromy, keře a jednoleté či vytrvalé rostliny, které obsahují vitamínů co nejvíce. A vlastní plody si pak kdykoli utrhneme a zdarma. Které rostlinné druhy vedou co se týká právě důležitého vitamínu C (kyseliny askorbové)?
Tisíciletý dub z Leciny ze severu Španělska přezdívaný Strom čarodějnic zvítězil jako 11. Evropský strom roku. V anketě bojovala i česká jabloň, skončila na sedmém místě.
20. ročník ankety o Strom roku je otevřený. Přihlásit oblíbený strom může každý, třeba vy nebo vaše obec. Šanci má každý strom, který je krásný, silný, nebo má za sebou zajímavý příběh.
Grantový program Sázíme budoucnost podpoří výsadbu a péči o stromy sázené dobrovolníky. K dispozici je 1,5 milionu Kč, každý projekt může získat až 60 tisíc Kč.
Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
Soutěž o Evropský strom roku 2021 už zná finalisty. Česko bude reprezentovat nenápadná jabloň se silným příběhem. Soupeří s ní Jidášův strom z Maďarska nebo tisíciletý platan z Itálie. Podívejte se na nejkrásnější stromy Evropy.
Některé dřeviny přetrvají desítky let, jiné dlouhá staletí a vyrostou do ohromných rozměrů. Při výběru stromů do zahrady je prostě třeba počítat s jejími rozměry, dispozicemi a charakterem a také s tím, jak až může konkrétní druh dřeviny vyrůst do výšky i šířky. Důležité jsou též vlastnosti, rozměry a nároky kořenového systému, půdní vlastnosti pozemku, klima a konkrétní stanoviště pro jednotlivé dřeviny. A ani to není zdaleka vše.
Pokud nemáte s roubováním žádné zkušenosti, je určitě lepší to nechat na sadaři, ovšem žádný učený z nebe nespadl, jak říká lidové přísloví a koho to zajímá, láká a miluje zahradničení, roubování si zkusí. Navíc platí, že co Čech, to všeuměl. K tomu nakoupí příslušnou literaturu, shlédne videa na internetu, poradí se se zkušenějšími sousedy u piva a pustí se do práce. A právě doba a způsob odebírání roubů jsou zásadní stejně jako správné roubování v předjaří. Ale i vhodné uskladnění odebraných roubů hraje zásadní roli. A jde samozřejmě o životnost, životaschopnost. Větvičky nesmí uschnout, plesnivět a ani začít rašit.
V době, kdy se již mnohé listy rozložily jen tak, v místech, kam dopadly, listy ořešáku stále přetrvávají. A právě toto odolné listí najdeme v zahradách ještě nerozložené, ale již hnijící, i na jaře. Listy ořešáku královského jsou tvrdé a rozkládají se dlouho. Co však s nimi? Lze je přidat do kompostu a nebo nikoli? A pokud ano, za jakých podmínek?
Kdo by neznal granátová jablka, i když je mnoho lidí u nás určitě ještě neochutnalo. Jednoduše proto, že zde nejsou tyto lahodné plody až tolik populární a navíc chutnají pěkně dozrálé a čerstvě utržené ze stromu mnohem lépe než v případě, že jsou ještě ne zcela zralé přepravovány. Můžeme v našich podmínkách granátovník pěstovat a dočkáme se „jablíček“?