Stříhat rostliny časně na jaře? Jistě, některé druhy po tom doslova volají
Když se denní teploty ustálí nízce nad nulou, neprší a není moc vlhko, můžete se pustit s nůžkami do práce na zahradě klidně i teď. V únoru.
Když se denní teploty ustálí nízce nad nulou, neprší a není moc vlhko, můžete se pustit s nůžkami do práce na zahradě klidně i teď. V únoru.
Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.
Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.
Australan Hussam Saraf narouboval deset různých plodů ovoce na jediný strom, čímž se stal novým držitelem Guinnessova rekordu. Konkrétně ze svého zázraku sklízí dvě odrůdy švestek, dvě odrůdy nektarinek, dvě odrůdy broskví, jednu meruněk, višní, mandlí a hybridu meruněk a broskví.
Že u nás roste spousta vlašských i lískových ořechů ví každé, ale právě ty, které si pořídíte v obchodech, vůbec nemusí být tuzemského původu. Natož oříšky cizokrajné. Při konzumaci oblíbených a dlužno říci, že i dost drahých ořechů, vlastně cestujeme pomyslně po celém světě.
Čím letos ozvláštnit štědrovečerní sváteční tabuli? Sušené datle, fíky a tuzemské křížaly, to má o Vánocích na stole snad každý. Vlašské a lískové ořechy, madle, pistácie, ořechy kešu a para, arašídy, to je již také známá, i když dost drahá klasika. Ale co dál? Když budete chvíli pátrat, narazíte na delikatesu jménem ořechy piniové. I když, o ořechy vlastně vůbec nejde. Jsou to vlastně semena sbíraná z borovic. Na druhou stranu jsou však všechny ořechy semeny.
Že jsou vlašské ořechy prospěšné pro naše zdraví, ví určitě každý. Že se bez nich neobejde mnoho dobrot včetně některých druhů vánočního cukroví, o tom také nemá smysl diskutovat. Ale že lze využít i skořápky? Jak si pomoci při dobývání chutných a zdraví prospěšných látek jader vlašských ořechů? A jak vlašské ořechy uchovávat, aby vydržely co nejdéle?
Pistácie, jedny z nejdražších ořechů na trhu, ořechů specifické chuti, které najdou široké uplatnění. Vyrábí se z nich třeba i známá pistáciová zmrzlina a říká se jim též zelené mandle či zelené zlato. Dokonce i v našich podmínkách je možné tyto rostliny zkusit pěstovat venku, ale bez nároků na úrodu.
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Když stojíte pod jabloní a řekne se mošt, znamená to obvykle na počátku šťávu z jablek. Ovšem to, jak se k ní dostat, už tak jednoznačné není. A podobné je to i s jejím dlouhodobým skladováním, konzervací. Každý má svůj recept.
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Do 1. listopadu, kdy oficiálně začíná doba vegetačního klidu, profesionální zahradník a ovocnář nerýpne do země, aby pro svého zákazníka vydobyl prostokořenný ovocný stromek či keř. Přijeďte za 14 dní, řekne vám po půlce října a vysvětlí, že v opačném případě by mu hrozila i pokuta. Především však jde o etiku.
Slunce, voda, výživa. Ne, rakytník řešetlákový vyžaduje především slunné stanoviště, jinak dobře přežívá a plodí i na půdách sušších a méně výživných, i když vyloženě trvalé sucho nesnese. Hlavním předpokladem úspěchu je však u rakytníku řešetlákového pohlaví a také řez.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Než se stromy ve vašem sadu uloží k zimnímu spánku, je někdy třeba jim dopřát lehkou údržbu. Šetrně je prořezat a zbavit nadbytečných větví, které je zatěžují. Je třeba s tím začít včas, aby se stromy stačily zhojit, než nastanou mrazy.
K radostem podzimu patří i výsadba stromů, tedy včasná příprava oživení sadů a zmlazení zahrad. Z řady důvodů je to o něco lepší, než sázet je na jaře. Ale je přitom třeba dát si pozor na pár chybiček, které s oblibou ke své škodě opakujeme.
Vítězkou letošní ankety Strom roku se stala Hrušeň hnilička z obce Drásov na Příbramsku. Stojí v těsné blízkosti uranové šachty, která byla otevřena koncem padesátých let dvacátého století. Vytěžená radioaktivní hlušina se vyvážela na haldu nedaleko stromu.
Hrušky nyní sklízí, kdo může, tedy pokud se mu nějaké urodily. Tyto sladké a šťavnaté plody jsou výborné čerstvé i zavařené, sušené i kandované, navíc jsou velice zdravé. Ideální třeba jako podzimní svačina pro školáka, ale i jeho rodiče. Jak hrušky správně skladovat, abychom si na nich mohli pochutnávat co nejdéle?
Cedráty, méně známé citrusy, pochází z Blízkého Východu, odkud se rozšířily do subtropů i tropů Starého i Nového světa severní polokoule. A právě tyto obří aromatické citróny můžete zkusit pěstovat i doma. Obdivovatele a pěstitele subtropických rostlin cedrát zaručeně nadchne.
Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?