O maliníky je třeba se po sklizni postarat, aby v další sezóně bohatě kvetly a plodily. A není to zase až tak složité. Klíčem k úspěchu je vědět, jaké odrůdy vlastně pěstujeme. Zda maliny letní a nebo stáleplodící.
Dostat se pěkně pod skořápku, k jádru věci? Není to jen tak, když plody ořešáku královského (vlašského) neposbíráte v ten správný moment, a nenecháte je pak dostatečně proschnout.
Pro jahodníky platí, že péče není nikdy dost. Pokud bychom na ně neměli čas, nemá vůbec smysl se jejich pěstováním zabývat. A platí to od výsadby až do odplození. Pak totiž začíná další etapa života jahodníků. A pro nás také další práce. Pokud se však budeme o jahodníky starat správně, odmění se nám každoročně bohatou úrodou.
S ptáky je potíž, jsou tuze krásní, v zahradách nás baví, je příjemné je pozorovat, ale když se to začne v zahradě červenat a černat plody, náhle je po sympatiích a přátelství. Všechno byla jenom přetvářka. Jak ale ptákům zamezit v ničení naší úrody, aniž bychom jim uškodili a ze zahrady je trvale vyháněli?
Vypěstovat v zahradě ty pravé lesní borůvky je prakticky neřešitelný úkol, přesto je však možné borůvky na svém pozemku mít. Především borůvku chocholičnatou, takzvanou kanadskou a nebo zimolez, což vlastně ani není borůvka. A ještě se nabízí jedna možnost, dřevina zvaná muchovník, která dorůstá výšky až několik metrů a jejíž plody jsou oproti borůvkám o dosti větší, ale chuťově srovnatelné. Dali jsme je na borůvkový koláč a rozdíl nebyl poznat.
Plánujete nákup ovocných stromků? V zahradnictví by vás neměly zarazit pojmy, které na vás zahradník „vybalí“. Totiž špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen a vysokokmen. Co z toho chcete? Co ta slova znamenají?
Jedni chtějí vydělat, druzí především chránit přírodu a naše původní rostlinné i živočišné druhy. Ekologové se s ekonomy prostě jen tak nedohodnou a do všeho ještě vstupuje politika. Řeč je o čmelácích, nezbytných opylovačích, kteří však mohou škodit svému vlastnímu rodu. Tedy sobě navzájem.
Sloupovitým ovocným stromkům se také říká „baleríny“, tyto dřeviny netvoří tradiční rozložité koruny a také nedorůstají přílišné výšky. Jsou proto ideální do malých zahrádek, kde nám budou plodit určitý počet jablíček. Jejich předností je též možná výsadba blízko u sebe, je to pak, jako bychom pěstovali určitý množství větví zapíchnutých v zemi. Tedy ze začátku, první roky po výsadbě. Postupně se však vzhled změní. Vlastně se také hovoří o zakrslých ovocných stromech, ovšem pravé zákrsky tvoří i korunky a jsou velmi nízkého vzrůstu.
Pokud poskytneme ovocným dřevinám dostatečnou péčí, odvděčí se nám bohatou úrodou. Tedy když nám do našeho snažení „nehodí vidle“ mrazíky, kroupy a nebo třeba vichřice v nepravou dobu. Stejně tak způsobí problémy přílišné sucho a nebo naopak přívalové deště a záplavy. Když ale vše „klapne“, pochutnáme si.
Je to vlastně na první pohled velice jednoduché, plodová zelenina je taková, která má jedlé plody. Jde vlastně svým způsobem o ovoce mezi zeleninami, jelikož v případě ovoce konzumujeme jedlé plody výhradně! Ale...
I pomeranče mají své stinné stránky, především riziko vysokého obsahu pesticidů a jiné chemie. Pokud ale opomineme tuto stinnou stránku, mají pomeranče jen samé přednosti, byť například na obsah vitamínu C, kvůli kterému jsou pomeranče kromě jiného tolik protěžovány, najdeme mnohem hodnotnější plody. Alespoň co se týká koncentrace.
Plody plné vitamínů jsou určitě lepší než vitamínové tablety, ty sice jednoduše polkneme, což je velmi rychlé, o efektivitě však již hovořit nelze. Přitom konzumujeme zcela zbytečně i chemikálie, které jsou při výrobě tablet používané. Zato chutné plody plné vitamínů máme všude okolo sebe a když chceme, můžeme si vysadit takové stromy, keře a jednoleté či vytrvalé rostliny, které obsahují vitamínů co nejvíce. A vlastní plody si pak kdykoli utrhneme a zdarma. Které rostlinné druhy vedou co se týká právě důležitého vitamínu C (kyseliny askorbové)?
Ve svých nárocích jsou jahody zrovna tak upřímné, jako nekompromisní. Žádají si optimální substrát, přiměřený prostor pro růst, dobrou drenáž. Dostatečnou zálivku a spoustu slunce. Zní to jednoduše? Pokud se chcete za rok dočkat dobré úrody, musíte na tom zapracovat už teď.
Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
Pokud nemáte s roubováním žádné zkušenosti, je určitě lepší to nechat na sadaři, ovšem žádný učený z nebe nespadl, jak říká lidové přísloví a koho to zajímá, láká a miluje zahradničení, roubování si zkusí. Navíc platí, že co Čech, to všeuměl. K tomu nakoupí příslušnou literaturu, shlédne videa na internetu, poradí se se zkušenějšími sousedy u piva a pustí se do práce. A právě doba a způsob odebírání roubů jsou zásadní stejně jako správné roubování v předjaří. Ale i vhodné uskladnění odebraných roubů hraje zásadní roli. A jde samozřejmě o životnost, životaschopnost. Větvičky nesmí uschnout, plesnivět a ani začít rašit.
Koupit si kvalitní víno je jedna věc a správně uskladnit druhá, tedy pokud není určeno k okamžité konzumaci. Ovšem i tak musíme dodržet určitá pravidla. Například optimální teplota pro uskladnění vína bílého a růžového je před konzumací mezi devíti a jedenácti stupni Celsia, víno červené se konzumuje při cca patnácti stupních (těžší vína snesou až 18).
Že dokonce potřebuje ke svému vývoji „hluboké“ období vegetačního klidu s teplotami pod bodem mrazu, jinak se později zdeformují její listy i květenství? Sice se ve své zahradě zřejmě nedočkáte dozrálých pistáciových oříšků, ale tato rostlina doplní vaši sbírku neobvyklých unikátů, jaké si pěstuje málokterý z vašich sousedů a známých.
Klejotokem mohou trpět ovocné stromy v každé zahradě. A bohužel u starších stromů jej již odstraníme jen obtížně, proto je třeba zakročit již v mládí dřevin. Klejotok je vlastně jakýmsi gumovitým slizem (pryskyřicí, klej = pryskyřice), který na vzduchu tuhne a hnědne (rostlinný exsudát).
Až 100 milionů bakterií v jediném jablku. A většinu z nich najdeme uvnitř jablka, proto vlastně ani nezáleží na tom, jak důkladně jablko umyjeme. Život je prostě pestrý, ale bakterie v jablkách lidskému zdraví prospěšné.
Stále probíhající byť odeznívající pandemie nám připomněla, jak dalece jsme závislí na dovozu, a že naše konzumní pohoda má své mantinely. Potravní soběstačnost se znovu stala trendem. Umět si něco vypěstovat se hodí, a k získání cviku je zapotřebí především praxe.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
