Určitě do květináčů pokojových rostlin nepoužívejte obyčejnou hlínu, samotný kompost, nebo dokonce hnůj. Taky tomu, co dovnitř dáváte, raději neříkejte substrát. To je prý dost nepřesný termín. Správně se prý nazývá růstové médium. A co ještě chytrého se dnes řeší mezi květináči?
Když si necháte poslat poštou rostlinu zvanou růže z Jericha, vypadne vám z krabičky jen jakési suché a neživé klubko. Něco, co na první pohled už dávno zemřelo. Jenže to je jen zdání, stačí voda a rostlinka se znova zazelená. Vypadá to na první pohled jako zázrak a proto snad se také tato rostlina prosadila jako symbol Vánoc, symbol svátku zázraků. Pozor však, růže z Jericha je vlastně dvojí a obě jsou komerčně považované za pravé.
Proč si zrovna Češi oblíbili teplomilnou rostlinu pocházející z rozžhaveného Mexika? Těžko říct. Za 200 korun koupíte jenom prťavou chuděrku, která většinou po donesení domů ani dlouho nevydrží. Opadá a je po kráse. Skončí v popelnici. Přitom právě vánoční hvězdu můžeme mít roky stejnou. Nebo rozšiřovat svou sbírku.
Už máte dost těch nekonečných vánočních hvězd, vánočních kaktusů a bramboříků? Chcete si na Vánoce vyzdobit byt, ale i zahradu, něčím netradičním? A nevadí, že to budou místo květů a barevných listenů rudé, nebo růžové plody, které vypadají jako bobule, ale jde o tobolky? Zkuste líbavku, tedy konkrétně libavku poléhavou.
Přesazování pokojových rostlin má hned několik dobrých důvodů. Ale určitě by nemělo jít o nějak automatizovaný úkon. Ne vždy je nutné radikálně zasahovat do klidného růstu jen proto, že nám kalendář připomíná, že už je to rok od posledního přesazování. Co dělat místo toho?
Katastrofa, která se nekoná. Tak to často končí, když se dobereme prapůvodní příčiny toho, proč některé pokojové rostliny shazují listy. Na podzimním padání listů skutečně nic nadpřirozeného není a v případě stálezelených rostlin i během roku.
Odpověď se dá trochu odtušit, protože když si pokojové rostliny, sadbu a sazenice kupujete, dáváte tím někomu vydělat. A ten někdo to nejspíše dělá proto, že na tom úplně netratí. Můžete ale i vy sami pěstováním vydělávat? Spojit tím příjemné s užitečným, povýšit své hobby na výdělečnou činnost? Jde to.
Ohromné množství rostlinných druhů z mnoha různých čeledí a klimatických oblastí světa má jedno společné. Totiž že ke svému rozmnožování nepotřebují semena. Vegetativním množením sice vždy vzniknou klony, tedy rostliny s totožnou genetickou výbavou, jakou má mateřský jedinec, ale i to je výhodné. Řízkováním přitom ušetříme spoustu peněz a ještě můžeme vydělat.
Při přerovnávání zbytečných zahradnických krámů, klidně tomu říkejte úklid, na ně narazíte v mnoha vrstvách. A sami nejspíše budete překvapení tím, kolik jich je. Desítky, možná stovky a tisíce. Čeho? Jednorázových plastových květináčů. Těch, v nichž si domů napoprvé přinesete odrostlou sadbu nebo rostlinky z květinářství. Dají se ještě nějak smysluplně zužitkovat?
Živé rostlinné dekorace k Vánocům rozhodně patří, vlastně působí nejpřirozeněji. A vůbec nemusí jít o živý stromek, ale tradiční květiny kvetoucí právě na Vánoce. A že jich je. Popíšeme si alespoň ty nejikoničtější: vánoční hvězdu, brambořík, vánoční kaktus, hvězdník, rychlené cibuloviny a barborky.
Udělat pro pokojové rostliny něco navíc, potěšit je nějakou maličkostí. Třeba tím, že jim budete každý týden věnovat střípek své pozornosti, a lehce je pootočíte, aby měly světla ze všech stran dost. Tak právě to může být docela problém.
Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.
Pyšný tupoušek by znělo až příliš lidsky, i když dosti pravdivě. Tupci pyšní bývají, byť většinou sami neví, na co. Jenže exotická rostlina tupoušek pyšný pocházející z Filipín a Jávy má opravdu být na co pyšná. A snad si je toho i vědoma. Její květy vám totiž vyrazí dech. Že ji doma ještě nemáte, přitom jste zdatní, zkušení pěstitelé? Chyba!
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Tohle bude rychlé. Odpověď zní: „Ne, není.“ Jak to, když chlór jinak rostlinám vůbec neprospívá a zalévat chemicky upravenou (chlorovanou vodou) z bazénu se považuje za hodně špatný nápad? Ten rozdíl je především v koncentraci. A ta je v pitné vodě z kohoutku opravdu nízká. Pro rostliny je taková voda docela bezpečná.
Okoličnaté květenství vytrvalého kalokvětu připomíná tak trochu třeba kvetoucí česnek, akorát květy jsou o dost větší a působivější. Právě pro typ květenství a velikost květů bude fenomenální kalokvět určitě významným příspěvkem vaší kvetoucí zahradě. A co víc, pěstovat jej lze i jako kvetoucí pokojovou rostlinu. Respektive jinak než v přenosných nádobách kalokvět nepěstujte. Nepřežil by v zahradě naše zimy.
Příliš malé, příliš velké. A najít ty, co jsou tak akorát, je prý strašný kumšt. Správná velikost květináčů pro přesazování je z nějakého důvodu nestárnoucím tématem, které mají zahradníci, zahrádkáři i milovníci pokojových rostlin zapotřebí neustále řešit. Co k tomu prozrazuje věda?
Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Růže? Kamélie? Jasmín? Pivoňka? Když spatříte kvetoucí gardénii z dálky, snadno si její nádherné bělostné květy spletete s chloubou jiných kvetoucích druhů rostlin. Tedy u nás nejznámější gardénii jasmínovou. Stačí však přijít kousek blíž. Když ale gardénie nekvete, pozná ji málokdo. A je to rozhodně škoda. Proč se gardéniím nedaří, proč před nimi chránit domácí mazlíčky a jak tyto rostliny množit?