Developerská výstavba (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Vyhlídky nejsou vůbec povzbudivé a nevybízejí k optimismu ani optimisty nevyléčitelné. Místo mírného růstu výrazný propad. Tak hovoří mimořádná analýza Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti, která byla zpracována analytickou společností CEEC Research. Značná setrvačnost stavebnictví, o které se hovořilo na začátku recese jako o přednosti, se nyní ukazuje být nevýhodou.

Podle analýzy Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti se letos stavební trh propadne o 10,1 %, tržby stavebních společností pak o 8,9 %. Původně přitom stavební společnosti očekávaly již v prvním čtvrtletí letošního roku růst trhu o 1,6 % a v dalším roce růst trhu o 0,8 %. Další pokles trhu je přitom nyní očekáván i v roce 2021 a to o 3,1 %. 

Co se týká tržeb, původně stavební společnosti očekávaly ještě k únoru 2020 letošní růst tržeb o 3,9 % a v příštím roce další růst o 2,3 %. Nyní je však již očekáván naopak pokles tržeb o 8,9 % v letošním roce a v tom příštím pokles tržeb o dalších 3,7 %. Situace se navíc může ještě změnit, jak uvádí Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema, a.s.: „Další vývoj bude více zřejmý tak do dvou měsíců. Nyní je ještě předčasné vyvozovat jakékoliv závěry.“

Největší dopady budou na malé společnosti (s ročním obratem pod 100 mil. Kč), které původně počítaly s růstem trhu o 2,2 % v roce 2020 a následně s růstem o 1,7 % v roce 2021. Tyto menší firmy však nyní očekávají pokles trhu o 10,8 % letos a v dalším roce o dalších 4,5 %. Ještě pesimističtější jsou pak předpovědi v oblasti tržeb, letos pokles o 11,4 % a příští rok pokles o 4,7 % (oproti očekávání růstu 4,1 % letos a 3,8 % příští rok).

Velké společnosti však letos počítají jen s nepatrně menším poklesem než společnosti malé (9,4 % letos a 1,7 % příští rok). Jak současná situace ovlivní velké stavební společnosti, vysvětluje Tomáš Koranda, ředitel společnosti HOCHTIEF CZ: „Stavebnictví je obor velmi náročný na lidský kapitál a na materiálové vstupy a současná situace má a bude mít dopad na obě tyto oblasti. Vývoj pro stavebnictví, které ze své podstaty neumí reagovat tak flexibilně jako některé jiné obory, bude tedy zásadní.“ Horší očekávání jsou přitom u stavitelství inženýrského než u stavitelství pozemního, ale opět jde o menší rozdíly, trh se prostě propadá jako celek.  

Komplikace, které s sebou současná situace nese, blíže popisuje Jakub Šimáček, jednatel společnosti TBG Metrostav: „Situace ve stavebnictví se odchodem zahraničních pracovníků zkomplikuje ještě více. Nedostatek pracovníků z posledních let ještě více umocnilo uzavření hranic a restrikce v oblasti ubytování. Na stavbách pracuje mnoho zahraničních dělníků, lze tedy očekávat komplikace s kapacitou produkce, která i tak byla v posledních letech díky nedostatku lidí na hranici možností. Je nutné začít hledat cestu, jak sem zahraniční dělníky opět dostat, při zachování zdravotně-hygienických opatření, která chrání nás všechny.“ 

Dlužno dodat, že již nyní v průměru odcestovalo 26 % zahraničních pracovníků společností podnikajících ve stavebnictví zpět do svých domovů.

Ovšem současná situace má dopady i na ostatní zaměstnance firem a výkon firem samotných. Ty musí přistupovat k mimořádným opatřením, aby zajistily svůj chod. Například s vyšším zájmem o home office nebo dovolenou ze strany zaměstnanců se setkaly tři čtvrtiny projektových společností (75 %) a čtyři pětiny dotázaných stavebních společnosti (80 %). Již menší část pracovníků projektových společností se uchýlila k poskytnutí placeného volna (4 %) a pouze minimum dotázaných snížilo svým zaměstnancům mzdy (2 %). Zbylých 8 % projektových společností však začalo své zaměstnance připravovat na možnost snížení platu a vyzvalo je k opatrnějšímu zacházení s osobním rozpočtem. Obdobně pak řeší tuto situaci i stavební společnosti. Pokles je prostě ve stavebnictví citelný ze všech stran.  

Co se týká zahraničních pracovníků v projekčních společnostech, možný vývoj situace komentuje Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems: „Celá situace závisí na tom, jak dlouho budou hranice uzavřeny. Přeci jenom se lidé budou chtít podívat domů za svými rodinami, ale když nebudou mít aspoň příslib v čase, že se budou moci vrátit zpět, nejspíše v Čechách zůstanou.“ 

Situace u stavebních společností se však liší. Zde firmy zaznamenaly zájem o volno ze strany zahraničních pracovníků v 56 %. Pouze 44 % společností se s tímto požadavkem nesetkalo. Téměř tři čtvrtiny stavebních společností uvádí, že jejich zahraniční pracovníci odcestovali ze země pryč (72 %). V celkovém objemu se pak jednalo průměrně o 26 % všech zahraničních pracovníků. Negativní dopad je tedy zřejmý. 

Mimořádná studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti bude uveřejněna na www.ceec.eu

Zdroj: CEEC Research