Vliesové tapety jsou speciální tapety vyráběné z netkané textilie česáním polyesterových a celulózových vláken, která jsou navzájem svázaná pojivem. Je tak dosaženo maximální rozměrové stability, vysoké propustnosti vzduchu a vodní páry, omyvatelnosti (lze opatrně otírat vlhkou houbičkou) a snadné instalace, lepidlo nanášíme pouze na stěny.
Nosná vrstva vliesových tapet je lisovaná a vyhlazovaná, k vytváření vzorů se používá PVC pěna nebo polyakrylát. Oblíbené jsou vliesové tapety především pro snadnou aplikaci na stěny, nejen vzhled a další vlastnosti. Lepidlo se nanáší pouze na stěnu a tapeta se přikládá suchá. Nemusíme tapetu před pokládkou máčet a provhlčovat. Stejně tak se v budoucnu vliesové tapety snadno odstraňují, pouze v suchém stavu je jednoduše stáhneme ze stěny. Snadná je i případná oprava poškozené tapety, poškozená část se jednoduše vyřízne a nahradí. Vliesové tapety jsou odolné vůči opotřebení a snadno přemostí drobnější trhliny, není třeba stěnu dokonale upravovat do naprosté roviny před aplikací těchto tapet.
Podklad pro vliesové tapety
Stěny místnosti pečlivě očistíme a upravíme nerovnosti (třeba vyrovnávací hmotou). Staré tapety a vodou rozpustnou malbu odstraníme. Vliesové tapety lepíme na suchý a pevný podklad, čili i čerstvou omítku, stěrku a sádrokartony, ty je však třeba opatřit penetrací, kterou necháme zaschnout. K penetrování stačí použít lepidlo na lepení tapet. Vhodné nejsou vlhké podklady, podklady výrazně barevně odlišné a nebo vzorované. Ty je třeba natřít penetrací v odstínu tapety. Pokud však plánujete vliesovou tapetu přetírat, podklad může být i barevně odlišný. Drobnější nerovnosti, především trhlinky ve stěně, nejsou problémem.
Lepení vliesových tapet
Délka každého pásu vliesové tapety na zeď se musí rovnat výšce místnosti + 0,05 m (přídavek nahoře a dole na prořez). Pokud mají vliesové tapety vzor, přikládá se role tak, aby vždy navazoval začátek vzoru. Odstřihneme konce tapet podle označených čar, rozložíme je ve správném směru, zkontrolujeme, zda vzorky sedí a zda nejsou rozdíly v délce jednotlivých pásů tapet.
Horní část vliesové tapety si raději označíme tužkou, aby nedošlo při lepení k převrácení pásu tapety. První pás lepíme od okna směrem ke dveřím. Pomocí olovnice a nebo dvoumetrové vodováhy si vyznačíme svislou linii. Vliesové tapety lepíme na zeď těsně vedle sebe, přes sebe pouze v rozích a na problémových místech.
Při lepení přes zásuvky a vypínače je třeba vypnout elektrický proud. Odšroubujeme kryt, tapetu nalepíme a vyřízneme otvor pro zásuvku či vypínač. Poté kryt opět přišroubujeme. Při lepení okenních výklenků je třeba nechat tapetu přečnívat a později přesně odříznout. U radiátorů stačí tapetu založit 10 až 15 cm. Možné je lepit i stropy, ale raději vždy ve dvou.
Lepidlo nanášíme na stěny nejlépe roztíracím válečkem. Rovnoměrně, všude ve stejně tenké vrstvě, jako bychom lepidlem stěny malovali. Suché pásy nařezané vliesové tapety vždy svineme lícem dovnitř, roličku přiložíme na lepidlem natřenou stěnu od shora, odvíjíme ji a přitlačujte ke stěně gumovým válečkem. Okraje tapet, které přesahují v dolní části, odřízneme nožem pomocí pravítka. Zbytky lepidla odstraníme ihned čistým a vlhkým hadříkem. Tapetu nedrhneme, raději použijeme více vody. Pokud by hadřík či houba byly suché, mohly by povrch tapet poškodit.
Čerstvě vytapetování místnost se musí nechat volně větrat a udržovat při běžné pokojové teplotě až do úplného zaschnutí lepidla. Místnost a stěny by měly mít teplotu alespoň +18 °C.
Čerstvě nalepená tapeta může vypadat skvrnitá a s bublinkami. Tyto „vady“ by měly zmizet do cca 24 hodin. Pokud se nám při tapetování objeví vyduté konce, větší bubliny pod tapetou a spáry, je chybou množství použitého lepidla, povrch stěny a nebo způsob tapetování. Problémy není bohužel možné odstranit jinak než stržením tapety, opravou a nalepením nového pásu.
Na vyschlé tapety lze nakonec nalepit i boruduru, kdy si místa pro její lepení nejprve označíme tužkou.
