Nezateplené rodinné domy, kterých jsou na našem území stále dvě třetiny, představují za současných cen energií past, která se chystá již tuto zimu sklapnout. Narostou náklady i v případě nezateplených domů bytových, ale fatální problém čeká především majitele starších rodinných domů v menších obcích.
Příspěvek 16000 korun pokryje sotva měsíc spotřeby
Pokud lidé vytápějící elektřinou velice drasticky nesníží svou spotřebu a tedy i teploty v domě, a pokud nepřestanou některé místnosti zcela vytápět, čeká je opravdu nemilé překvapení. Potřeba snížit spotřebu elektřiny se však týká i svítidel a domácích spotřebičů. 100 až 200 tisíc ročně jen za vytápění starého nezatepleného domu je pak blížící se realitou.
Je to zcela logické, nové ceny plynu útočí po ukončení fixace na 5000 Kč za 1 MWh, v případě elektřiny je to dokonce 10000 Kč za 1 MWh. Pokud tyto ceny porovnáme s plánovaným vládním příspěvkem ve výši 16000 Kč, pokryje tato podpora domácnostem nejvýše 1 měsíc a v případě radikálních úspor 2 až 3 měsíce vytápění elektřinou.
Nezateplené domy jsou pastí
A problém tkví podle Asociace výrobců minerální izolace především ve faktu, že jsou tyto budovy nezateplené. Řešení se tedy nabízí minimálně 2: buďto domy zateplit anebo změnit způsob vytápění, nejlépe pak obojí zároveň. Vyškrtneme-li plyn jako druhou variantu, zbývá kromě uhlí především dřevo a jiná biomasa. Dražší variantou co se týká pořizovacích nákladů jsou pak solárně termické kolektory.
Jelikož však ve starších domech v menších obcích žijí především lidé s nižšími příjmy, situace se zdá býti prakticky neřešitelnou. V případě nezateplených bytových domů sice také dojde ke zvýšení nákladů na vytápění, ale již ne tak drasticky. Samostatně stojící rodinné domy mají mnohem větší ochlazovanou plochu a uvnitř často rozlehlé prostory s vysokými stropy, čemuž odpovídají mnohem vyšší náklady na vytápění.
Efekt bydlení v paneláku
Lidé, co bydlí v zatepleném paneláku, moc dobře vědí, že pokud mají ze všech stran okolo sebe byty (zprava, zleva, zdola a shora), vlastně nemusí topení v zimě ani zapínat a za vytápění pak platí podle rozpočítaných hodnot. Jde tedy o jakousi formu solidarity s těmi, co topení přece jen zapínat musí. Ve starším nezatepleném rodinném domě jsou na to však lidé sami. I v nezatepleném paneláku pak není problém natolik fatální. Ochlazované plochy jsou opět mnohem menší, byty také a stropy jsou nízko.
Statisticky přitom platí, že například nezateplený starší dům s obytnou plochou 100 m2 spotřebuje pro potřeby vytápění mezi 25 až 30 MWh ročně. Počítejme pesimální variantu 30 MWh ročně a dosaďme si v případě plynu neuvěřitelných 5000 Kč za 1 MWH a v případě elektřiny 10000 Kč za 1 MWH. Stačí jednoduché násobení.
K tomu ještě připočtěme další spotřebu elektřiny (ostatní spotřebiče v domě a svítidla) a zjistíme, že vlastně třeba průměrný důchodce by si v takovém případě ani nemohl dovolit v zimě vytápět. A to i kdybychom počítali s polovičními cenami plynu a elektřiny.
Je třeba říkat pravdu
Zdá se opravdu šíleně nezodpovědné nabídnout na jednu stranu domácnostem podporu ve výši 16000 korun a mladým rodinám pak ještě 5000 korun na dítě, aniž by se lidé dozvěděli, co je skutečně čeká a jak je oproti očekávané realitě tato pomoc prakticky bezcenná. Úřady by prostě měly svými podporami domácností raději cílit na zateplování budov a změny způsobu vytápění, respektive změny zdrojů tepla.
Pokud má domácnost nyní například roční spotřebu 30 MWh, musí počítat s měsíčními zálohami ve výši minimálně 12000 až 15000 Kč, reálně ale ještě vyššími. Jinudy pak cesta nevede, než spotřebu energií razantně snížit. Jaké se nabízí možnosti?
1. Snížit vlastní komfort, tedy teploty v bytě a domě. Pokud snížíme teplotu na 18 oC, snížíme náklady o cca 15 %.
2. Zateplit alespoň podlahu půdy, protože právě stropem posledního podlaží uniká tepla nejvíce. Toto zateplení přinese úspory ve výši až 20 %. Například foukanou izolací je možné zateplit podlahu půdy běžného rodinného domu za cenu cca 50 až 80 tisíc korun. Práce mohou zabrat i jen jeden den, nejvýše pak několik dnů.
3. Omezit počet vytápěných místností. Ve starších domech jsou třeba kuchyně obvykle samostatné a zde topit nemusíme, stejně tak v ložnici, navíc je spaní při nižších teplotách zdravější. Dětem to samé dělat nebudeme, ale i tak snížíme teploty v dětském pokoji přes den pod 20 oC a na noc ještě více.
4. Změnit zdroj tepla. Třeba akumulační krbová kamna v hlavním obytném prostoru nás budou stát řádově desítky tisíc korun a elektrické či plynové vytápění můžeme po větší část zimy zcela vypnout. Pomůžeme si pak přitápěním drahými energiemi jen za největších mrazů.
Výše uvedenými opatřeními můžeme dosáhnou na úspory energií ve výši minimálně 50 %. A v případě zateplení podlahy půdy a změny zdroje tepla jde o řešení trvalé, kdy se investice promítá i do dalších let.
Řeč není o blondýnách
A na závěr jednoduchá úvaha. Do energetických úspor v rámci Nové zelené úsporám stát vkládá ročně pouze 4 miliardy korun, zatímco nyní plánuje jednorázové kompenzace v celkové výši 66 miliard korun, které mnoho nevyřeší. Například snížení spotřeby plynu je pak nezbytné již jen kvůli riziku jeho nedostatku.
Z každého začarovaného kruhu lze vyjít, ale chce to najít přímou cestu. A vůbec poslední „úlet“ v podobě navržených kontrol teplot v domácnostech, to již ani nemá smysl komentovat. Když nemám na zaplacení účtů, ještě mám být kontrolován a šikanován, jestli nemám doma příliš velké teplo? Výborně, ať kontroly rovnou provádějí exekutoři!
V současnosti navržená řešení problému vysokých cen energií v konfrontaci s rizikem nedostatku plynu spíše připomínají jízdu automobilem na kruhovém objezdu stále dokola, že se snad cestou něco změní. A řeč tu není o pověstných blondýnách…
Zdroj: avmi.cz
