Kdo chce šetřit, sáhne po klasickém modrém sudu od nějaké chemikálie, pořádně ho vymyje a pak používá dlouhé roky. Někdy to není zcela bezpečné (záleží na původním obsahu a důkladném vymytí), ale také takové řešení stačí. Na trhu je však bezpočet možností včetně výběru materiálů.
Sucho je skloňováno ve všech podobách, sucho nikdo nechce, všichni se ho bojí, na internetu vznikly interaktivní mapy sucha, ale také statistiky úhrnů srážek. O dešti, respektive dešťových srážkách, se ale, mám takový dojem, mluví méně než o suchu a přitom spolu tyto dva pojmy úzce souvisí. A jakmile zaprší trochu víc, média burcují na poplach, jsou bouře, škody, záplavy…
Červenec je v zahradách především o zalévání, protože v červenci chce v každé zahradě všechno pít. Stále a do nekonečna. Nejen na zálivku velmi náročná plodová zelenina. Určitě platí, že nejen lidé jsou v tomto měsíci žízniví, ale i většina rostlin.
Že je dešťová voda nejlepší k zalévání zahrady i pokojových rostlin a navíc padá shůry zcela zdarma, ví určitě každý. A právě tu vodu, která spadne na střechy, je třeba sbírat do akumulačních nádrží, ale třeba i obyčejných sudů. Voda, která dopadne přímo na pozemek, by přitom měla mít možnost se na pozemku vsáknout.
Nejlepší sprchou je pro rostliny déšť. Pokud ale nemáte možnost za příjemného deštíku rostliny vynést ven a nechat „opršet“, pomůže i obyčejná vana nebo sprchový kout v bytě. Ostatně, pravidelné „sprchování“ deštěm je jedním z důvodů pro letnění pokojovek.
Nádrž, barel, nebo čerpadlo do studny na plný výkon? Bez vody to na zahradě jen tak neporoste, a ne vždy se dá jen spoléhat na to, že včas zaprší. Kolik vody budete tedy na jednu pěstitelskou sezónu potřebovat?
Nesmysl? Ale kdepak, pokud do rovnice dosadíme správná slova. Zalévání vidlemi (a nebo třeba i lopatou), to je vlastně mulčování. A zalévání motykou představuje kypření vrchní vrstvy půdy, díky kterému se zde bude voda lépe držet. Vlastně tedy nejde o zalévání, ale o způsoby, jak si zálivku zjednodušit a snížit spotřebu zálivkové vody. Navíc lze sáhnout ještě po jedné vychytávce, zavlažování pomocí zapuštěných nádob.
Je to prosté: maximálně zužitkovat zdroje, které se nabízí a jsou zdarma. Uzpůsobit mechanismus zalévání aktuálnímu počasí a potřebám rostlin, fungovat v úsporném režimu. A také se vyplatí dopředu zařídit, aby vaše zahrada nebyla moc žíznivá. Jak na to?
Mrkev v záhonu klidně kropte, jak je libo, ale teplomilnou plodovou zeleninu je třeba zalévat jinak. Opakování stále stejných chyb vede ke snížení úrody. A některé by rostliny dokonce nemusely ani přežít, obzvláště ty mladé, které se teprve nedávno probudily k životu.
Skleníky mají tu nevýhodu, že dovnitř prostě neprší, proto je třeba zalévat stále a to i za deštivého počasí. Nabízí se proto otázka, zda není právě pro skleníky ideální kapková automatická závlaha.
Kapková závlaha dopraví vodu přímo k rostlinám. V takovém množství a takových rozestupech, aby se ke kořenům dostalo vlhkosti vždy tak akorát. Jak na to? Přečtěte si naše rady.
Jaké zahradnické náčiní využijete celoročně, ať už je léto nebo zima? Je to chyták a proto někoho odpověď možná překvapí: konev na zalévání. Protože i v zimě je třeba tu a tam zalévat. Může se to zdát na první pohled nesmyslné, ale když nad tím trochu zapřemýšlíte…
Nároky na zálivku se odvíjí podle podnebí v domovině pokojových rostlin, stejně jako nároky na vzdušnou vlhkost. A pokud jde o rostliny, které pochází z tropických deštných lesů, pouhá zálivka jim opravdu nestačí.
Rádi byste si doma vytvořili zelené zákoutí, ale stále se vám nedaří pokojové rostliny pěstovat? Na vině může být nadměrná nebo naopak nedostatečná zálivka. Při zalévání rostlin je potřeba dodržovat určitá pravidla a držet se osvědčených postupů.
Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.
Přijďte si prohlédnout kvalitní podzemní nádrže pro zachytávání a následné celoroční využívání dešťové vody. Navrhneme řešení přímo pro vás, nakoupíte se slevou a můžete vyhrát příspěvek na vámi objednanou nádrž, nebo nádrž dostat dokonce zdarma! Na nádrže na dešťovou vodu můžete také stále získat dotaci a je to velmi snadné. Jak na to, vám poradíme i letos na veletrhu FOR ARCH 2020.
Déšť nad zlato místo soli, alespoň pro zahrady to skutečně platí. Soli jsou zde navíc vrcholně nežádoucí, zasolená půda je neúrodná a jen obtížně se solí v půdě zbavujeme. Zatímco dešťová voda představuje ten nejlepší možný zdroj vody pro zalévání zahrady. A chutná opravdu všem rostlinám. Beze zbytku.
Zajímáte se o možnou dotaci na shromažďování dešťové vody? Nechte si zařídit odborný posudek, navrhnout konkrétní řešení, vybrat vhodnou nádrž a dotaci vyřídit.
Předpověď na léto nejspíš nepřekvapí, je plná nedeštivě-suchých dní a tropického horka. Psychicky se na tom můžeme připravovat už od zimy, ale stromy na našich zahradách a v sadech bychom mohli na vlnu veder připravit i fyzicky. Jak? Zavlažovacími vaky.
Letos bude zase sucho. A ne, neměli bychom být znova překvapení. O tom, že to se s vodou v zemi ani v oblacích nevypadá valně, víme už pár sezón. Co se tedy vyplatí udělat, když pršet nebude, anebo když naopak zaprší?