Architekti musí umět rozvážit, které prvky minulosti je třeba u domu zachovat, aby nezkrátili jeho autentičnost. Ale zrovna tak musí koukat, aby se ve starém domě dalo dobře bydlet.
Pór pochází z Přední Asie a Středomoří a je u nás jakožto zelenina pěstován a používán již od středověku. Do Evropy se dostal s římskými legiemi. Ostatně, kdo by jej dnes neznal, hodí se do polévek, lze jej dusit, vařit, zapékat i sušit. A vynikající je i syrový v salátech a pomazánkách.
Tlačítkem úsporného režimu, šetrného provozu nebo eko-módu se dnes chlubí každý druhý domácí spotřebič. Nic nového. Jaké jsou ale ty režimy stojící na opačném konci efektivity – ty nejméně úsporné a nejhladovější pro energiích - jimiž naopak pouštíme domácímu rozpočtu žilou?
Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.
Nenarušovat okolí stavby, protože stromy jsou tu vzácné. A nesnažit se stavět příliš trvale, protože to může být zbytečné. Motivy, které stály za stavbou rodinné chaty v Kostarice, jsou poněkud rozporuplné. Tedy, než pochopíte místní situaci.
Dřevo, jeden z nejstarších stavebních materiálů, který si drží své velmocenské pozice dosud. Bez ochrany však dřevo nevydrží nejen věčně, ale ani dlouho. Jak dřevo chránit, aby sloužilo co nejdéle?
Vítězkou letošní ankety Strom roku se stala Hrušeň hnilička z obce Drásov na Příbramsku. Stojí v těsné blízkosti uranové šachty, která byla otevřena koncem padesátých let dvacátého století. Vytěžená radioaktivní hlušina se vyvážela na haldu nedaleko stromu.
Energetický štítek, označující spotřebu energie spotřebiče, jsme si navykli používat jako štít proti drahotě a zbytečnému utrácení. Jenže k tomu, aby to opravdu fungovalo, je většinou třeba učinit i pár uživatelských kroků navíc.
Hrušky nyní sklízí, kdo může, tedy pokud se mu nějaké urodily. Tyto sladké a šťavnaté plody jsou výborné čerstvé i zavařené, sušené i kandované, navíc jsou velice zdravé. Ideální třeba jako podzimní svačina pro školáka, ale i jeho rodiče. Jak hrušky správně skladovat, abychom si na nich mohli pochutnávat co nejdéle?
Ostře geometrické rysy a surový beton možná působí trochu nevlídně, ale dům je polidšťuje tropickou zelení, vegetací, jež tu plní mnoho užitečných funkcí.
Vytápění na nižší teploty a plísně. Téma, které nyní rezonuje virtuálním prostorem. Je mezi těmito dvěma problémy přímá souvislost? Zvýší vytápění na nižší teploty riziko výskytu plísní?
Přemýšlíte nad tím, jak připravit svůj imunitní systém na zátěž sychravého podzimu? Dumáte, o jaké doplňky stravy rozšíříte svůj jídelníček, abyste to ustáli ve zdraví? Není třeba vymýšlet nic nového: o tom, jak blahodárně na posílení odolnost lidského organismus působí šípky, se ví už dobrých 1000 let.
Jaké jsou skutečné dopady zastropování cen energií u nás? Jde o smysluplné řešení? Jak řeší problém drahých energií naši sousedé a co navrhuje u nás tolik nenáviděná Evropská komise?
Příští pátek se na stovce míst po celé republice i na Slovensku rozeběhne program festivalu Den architektury. Pozve na architektonické skvosty i zapomenuté stavby. Od 30. 9. do 6. 10. festival nabídne 300 zdarma přístupných akcí.
Sucho, přehřívání měst i přívalové srážky letos potrápily značnou část naší republiky a do budoucna se pravděpodobně budou objevovat častěji. S nadcházejícím podzimem přichází topná sezóna, do níž se promítne energetická krize a zdražování. Existují ale místa, kde jsou na budoucnost připraveni. Najdeme je mezi 18 finálovými projekty celostátní soutěže Adapterra Awards.
Prostor zahrady ubírající kaluže, podmáčený trávník, bahnem zanesené záhonky, keře topící se v bažině. Sucho zahradníkům nesvědčí, ale přebytek vody na pozemku je pro ně nemenší problém. Který se naštěstí dá řešit hned několika způsoby.
Trik s hliníkovou fólií umisťovanou za radiátory je u nás známý již více jak 30 let. Když jsme kdysi rekonstruovali dům, také nám to topenáři poradili. Nenapadlo nás tenkrát ověřovat, jestli to má smysl a v praxi pak zjišťovat, zda to vůbec nějak pomohlo. Ve světle posledních zjištění však vyplouvá celkem tristní odpověď. Je to nesmysl. Pokusíme se objasnit.
Splín z nehezkého počasí, snad stesk po slunném létě vyvolaný pošmournými dny a proměnou přírody za okny. Touha uložit se k zimnímu spánku, obložit se polštáři, nevylézat z postele a probudit se nejlépe až na jaře. Ospalost, roztěkanost, podrážděnost. Co se s tím dá dělat?
Rychlení jarních cibulovin je naprosto běžné a pokud se jím nechcete zabývat, vězte, že si prostě v zimě rychlené jarní cibuloviny jednoduše koupíte. A krásně vám pokvetou. Na druhou stranu je určitě o dost zábavnější a hlavně levnější si tuto krásu připravit doma a něco nového se přitom naučit. A když se to napoprvé nepodaří, nevadí, žádný učený z nebe nespadl. Rychlíme především hyacinty a narcisy, ale i krokusy, modřence a kosatce. Obtížnější je to pak s tulipány.
Vyčistit si zoubky, převléknout se do pyžámka, poslechnout si pohádku na dobrou noc a nechat si něco hezkého zdát až do rána. Ukládat děti ke spánku není zase tolik odlišné od série úkonů, které je třeba provést se zahradou na podzim. Úprava, očista a zazimování garantují klidný „spánek“ přes zimu a dobrou kondici, až na jaře zazvoní budíček.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
