Jak vlastně vznikají nové trendy pro výzdobu domácností? Na základě čeho si nejrůznější módní designové magazíny vyvolí, že v příští sezóně bude hitem pletené zboží a námořnická modř, aby je dalšího roku pohřbilo do zapomnění?
Morisie dvoučlánková roste na Kostarice a v Sardinii, kde tvoří kobercové porosty výšky 5 až 10 centimetrů. Najdeme ji na chudých, propustných a suchých půdách slunných stanovišť. V našich podmínkách ji můžeme pěstovat jako skalničku, kterou je třeba na zimu zakrývat sklem, často vymrzá.
Dům je neoddělitelný od okolního prostředí. A proto by se měl pragmaticky starat o to, aby přírodní složku kolem sebe nepoškozoval, nanejvýš rozvíjel. Taková idea stála za zajímavým rodinným eko-domem z polské Gliwice.
Také rádi cestujete a fotíte a kromě jiného i rostliny, které vás zaujaly, aniž byste měli rozsáhlejší botanické vzdělání? Přinášíme tip na poměrně jednoduchý systém, jak konkrétní rostliny na svých snímcích určit.
Hody na podzim? Zní to zvláštně, ale pro savé škůdce pokojových rostlin jsou právě podzimní měsíce tím nejradostnějším a nejvýživnějším obdobím. V příjemně vyhřátém prostředí vaší domácnosti, hezky v bezpečí od jejich přirozených nepřátel, jim nevědomky chystáte hostinu z těch nejvybranějších – a nejbezbrannějších pochoutek, servírovaných v květináčích.
Za vznikem mnohých luk stojíme my lidé. Vlastně by bylo často lepší hovořit o technické památce, než o divokém přírodním prostoru. Louky totiž vznikaly v různých dobách, od neolitu až po dobu bronzovou a dál, v prvních stoletích našeho letopočtu pak mnohé opět zarostly lesem a znova začaly vznikat v raném středověku. Tedy louky ve smyslu středoevropského vnímání. A co se týká našeho území, mnoho přirozených přírodních luk zde nenajdeme.
Na světě už je to tak zařízené, že kde vám osud přibouchne dveře, otevře průvan příležitostí jiné. Česko má čistě z hlediska své geografie tu smůlu, že nestojí na pobřeží Středozemního moře. Požitky z čerstvého olivového oleje si u nás můžeme užít jen zprostředkovaně. Ale za to u nás rostou dýně.
Na jílovitých a pískovcových půdách jihoafrického Kapska roste květina, kterou jinde na světe nespatříte. Její rodové i druhové jméno je odvozeno od slova vlna, které se latinsky řekne lana.
Dům, který se nachází necelých 100 kilometrů na severozápad od australského Sydney, je propletencem vztahů mezi krajinou, lesními požáry a hmotou vlastní budovy. Vyrostl na hraně útesu svahu nad říčkou Colo, obklopuje se hustým podrostem křovin a výhledy do okolí z něj rámují masivy pohoří. Prostorová situace tohoto víkendového domu tedy působí skutečně dramatickým dojmem.
Obdivuhodná česká tradice – vytápět přes zimu domácnosti na teploty blízké tropickým skleníkům – se letos nejspíš konat nebude. Nejistota dodávek plynu ze zahraničí a jeho cena nás nutí hledat alternativní řešení vytápění. Možnosti tu jsou, ale levné už nikoliv.
Zelená, vegetací osázená střecha, je perfektní způsob, jak zajistit splynutí (novo)stavby s jejím přírodním okolím. A nejen to. Je to řešení, které vám pomůže „znásobit“ rozlohu zahrady na vašem pozemku, aniž by přitom ubírala místa zastavěné plochy.
Příroda jihu Afriky překvapí každého, kdo se sem dostane poprvé. Jakoby se ocitl na jiné planetě. V Jihoafrické republice roste 24000 rostlinných druhů, což je cca 10% světové flóry a třeba v Kapsku najdeme 8500 druhů, z nichž je 70% endemitů, tedy rostlin, které jinde na světě v přírodě nenajdete. Není divu, že v JAR nabízí některé cestovní kanceláře zájezdy specializované na biodiverzitu země.
Proč si vybrat kapesní jehličnany? Pochopitelně kvůli jejich velikosti. Umožňují vám totiž dosadit do zahrady věrný obraz exempláře, který byste si při jeho plné velikosti, vzhledem k prostoru, který zabere, stěží mohli dovolit. Těch výhod ale je pochopitelně víc. A jak miniaturní jehličnany pěstovat?
Všelichy jsou letničky, které se rozhodně nenechají zahanbit jinými hvězdnicovitými rostlinami. Jejich jemné, půvabné květy rozzáří každý záhon a každou zahradu, ale i truhlíky včetně těch zavěšených.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
Keř, který dnes považujeme spíše za plevelnou dřevinu, si naši předkové vážili o dost víc. Bez černý měl reputaci až zázračné léčivky, a své uplatnění našel i v kuchyni. Připomenout si jeho mimořádné schopnosti si můžete i vy, a třeba mu tím znovu pomůžete naleznout ztracenou slávu.
Slova altán, besídka, pergola a veranda si mnozí z nás pletou, především pak altán a besídku. Altán totiž nejčastěji zaměňujeme za besídku a slovo besídka z názvosloví vlastně pomalu vypadává.
Balkánská alternativní architektura a touha hledat netradičně tradiční stavební materiály nespí. Konopný dům, který vznikl na v podhůří Homolje, je toho zářným příkladem. V současnosti jde o jeden z nejdiskutovanějších a nejoceňovanějších rezidenčních projektů regionu.
Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
