Přitahuje vás kouzlo opadavých listnáčů, které na podzim mění své barvy, a toužíte zároveň po živém plotu, který vyroste docela rychle a udrží si pěkný, kompaktní tvar? Pokud zvolíte habr, určitě nebudete litovat. Jeho podobnost s buky je více než výrazná a ne náhodou jsou oba druhy dřevin s oblibou kombinovány.
Že už není jako dřív a to, co bylo prve tolik uspokojující, už dávno nevyhovuje vašim představám? Nic si z toho nedělejte, cesta k nápravě je snadná. Novou si kvůli tomu pořizovat nemusíte, jen stačí té staré pořádně pročistit vnitřek. Řeč je pochopitelně o myčkách na nádobí.
Úrokové míry zůstaly u nových hypoték dosud vysoké. Proč? Protože se bankám nevyplatilo uzavírat nové smlouvy. Tedy alespoň to se šušká v kuloárech a mezi lidmi. Přitom jde o věc celkem logickou. Od září letošního roku totiž vstupuje v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru, která s sebou přináší nová pravidla. A právě kvůli nim se nám může třeba pokus o předčasné splacení hypotéky docela prodražit.
Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.
Horké léto není zase tak velkou novinkou. S vlnami veder se potýkali už naši předci, a nejen v Evropě. Přitom přišli v průběhu historie s celou řadou nejrůznějších adaptací. Jak to tedy dělali za veder dříve? A nedal by se náhodou nějaký z těch nápadů použít i dnes?
Překrásná historická města i velkolepé moderní metropole často trpí problémem, s nímž se veřejně raději nechlubí. Kanalizace, chodníky a opuštěné stavby tu zabydlují nezvaní hosté. Hlodavci. V Evropě spíše potkani, jinde se až nepříjemně dobře daří krysám. Co s nimi? Že ne každé deratizační řešení je v takové situaci spolehlivé dokládá i případ návnad s antikoncepcí.
Štěkání sousedova psa je podle nového občanského zákoníku vlastně imisí. Jde jen o to, zda tato imise “vniká na váš pozemek v míře nepřiměřené místním poměrů a zda podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku“. Je nasnadě, že se až takto šalamounsky sepsané litery zákona nepostaví automaticky na vaši stranu. Vždy je lepší komunikovat, domluvit se.
Mají města právo zakázat vyhláškou lidem jen tak si pospávat na veřejných místech? Tahle podivná otázka a odpovědi na ni momentálně otřásají Spojenými státy americkými. To téma je až tak výrazně živé, že se nyní dostalo před tamní Nejvyšší soud. Kde se bude nepřímo rozhodovat o tom, jak se budou dál odvíjet osudy statisíců lidí.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
O nájemní bydlení je v současné době obrovský zájem, což ale také představuje velký problém. Třeba web Bezrealitky uvádí, že například v Praze bylo jen v červenci letošního roku na jeden byt v průměru 70 zájemců, v Brně údajně 40. Navíc již od července hledají bydlení studenti a to nejčastěji společné, tedy buďto formou spolubydlení s jinými studenty, nebo bydlení u někoho v samostatném pokoji. A je logické, že tak velký zájem nemůže být pokryt nabídkou, lidé se proto vrhají i do nebezpečných dobrodružství, nebo alespoň drahých. Opatrnost jde stranou. A na to hřeší nájemci. Na co je třeba si dát při hledání nájmu či spolubydlení pozor?
Všechny cesty vedou do Říma, říká se. A že to bylo nějakých cest, které se v centru kdysi největšího a nejlidnatějšího města světa sbíhaly. Tolik zpevněných povrchů v poměru k zastavěné ploše na jednom místě pak přirozeně vyvolává představy o tom, že v takové starověké metropoli bylo v létě opravdu pořádné horko. Vždyť neměli ani klimatizace! Jenže zdání klame.
Dokonale střižené, svěží zelené a zdravé trávníky chce v zahradě mnoho z nás, jenže se to mnohým pořád nedaří. Jakých se na trávnících dopouštíme v létě největších chyb? Jak je napravit a jak zlepšit kondici svého trávníku po letních vedrech?
Leckde právě čteme a slýcháme, že se letos přemnožily vosy, že jich tolik nikdy nebylo, že jsou agresivní. Jenže možné přemnožení vos nelze podle odborníků nijak prokázat, chybí totiž exaktní data, databáze, vosy nejsou systematicky sledovány.
Ještě než se na Ukrajinu vydala ruská soldateska ničit, bourat a zotročovat, vznikaly tu velmi inspirující architektonické projekty. Takové, které svou kvalitou snesly srovnání se světovou úrovní. Názorným příkladem z oblasti bytového designu například může být počin Piede-à-Terre. Vznikl v Kyjevě, ve čtvrti Podil.
Většina z nás začíná koupí malého bytu a jak se rodina rozrůstá a potřeby se mění, rozhlížíme se po větším bytě či domě. Málokdo má ale to štěstí, že si může jednoduše koupit byt od souseda a propojit ho s tím svým původním. Majitelé bytu z našeho článku toto štěstí měli, a tak jim nic nebránilo vytvořit si krásný velký byt v jedné z okrajových čtvrtí Milana.
Každý z nás, kdo rád cestuje, se už setkal s B&B byty. Jsou různé a zanechávají v nás různé dojmy: od jednoduchých téměř hotelových pokojů až po detailně promyšlené útulné byty, ze kterých se vám skoro nechce odjet. K těm opravdu zajímavým, co udělají dojem, patří i malý byt v historické budově v centru Torina.
Pohody je v bydlení možné dosáhnout nejrůznějšími cestami. Sázka na vnější čistotu, která pak odráží i klid vnitřní, je charakteristická i pro funkcionalismus. Styl, který už má něco za sebou, ale evidentně má pořád hodně co nabídnout. Dokazuje to rekonstrukce funkcionalistického bytu do moderní podoby. Ještě funkcionalističtější, hlavně však maximálně minimalistické.
Vynálezci a propagátoři již téměř nábožného evropského Green Dealu došli tak daleko, že neexistuje jiný kandidát na post předsedkyně Evropské komise než Ursula von der Leyenová. Nikdo jiný si to už na krk ani nevezme a znovuzvolena také byla. Jenže zapomínají na jednu podstatnou věc. Když totiž opomenou chladnější oblasti světa, které jsou s výjimkou některých částí Evropy a Severní Ameriky minimálně osídlené, většina lidí planety má problém s vedrem, přehříváním.
Silné bouře, vichry a tornáda, krupobití, sucha, mrazy a sněhové kalamity? Kdepak, nejnebezpečnějším klimatickým extrémem jsou extrémní vedra. I naprosto zdravý sportovec náhle sejde při svém tréningu z cesty, někde upadne a umře na přehřátí. Někdy ho najdou až po mnoha dnech a týdnech. Zjistit přitom počet obětí extrémních teplot je podobný problém jako tomu bylo při covidu. I tento tichý zabiják má mnoho tváří.
Samozřejmě nic neuděláme s naší národní přirozeností a dědičným návykem na středoevropské klima, přesto si ale můžeme trápení za veder zmenšit zvyky našich jižních sousedů. A vůbec se nemusíme na zkušenou vypravovat až do Afriky, úplně postačí jih Evropy. Co tam dělají jinak, že vedra přežívají?