V Asii neroste mnoho rostlin, s nimiž byste se dříve nebo později nesetkali na talíři. Připravují je tu s obdivuhodnou samozřejmostí a vytříbenou chutí, takže snadno přehlédnete, co přesně vám servírují. Ovšem první setkání s pravým „japonským křenem“ si ale budete pamatovat. A možná vás ohromí natolik, že jej budete chtít pěstovat i doma. Jde to, když víte, jak na to.
Mnoho lidí sní o vlastním bydlení, hledají vhodné místo, pozemek, nebo někdo raději rovnou již postavený nový dům. Jedni se spokojí se starší zástavbou a nutnou rekonstrukcí, jiní chtějí hned bydlet v novém. Někomu vyhovuje starý dům, pokud se svými dispozicemi trefí do jeho představ, jiní potřebují mnohem víc. A právě na ně je ušitá past jménem satelit. Ceny nižší než ve městech a jejich okrajích, dostupnost dobrá. Ale jinak? Vlastně bydlí často podobně jako předtím v panelákovém bytě. A ocitli se v pasti, která poznamená celé rodiny.
Stačí jen přejet cestu! Hrozí pokuta až 50 tisíc korun, pokud někdo opustí se zahradním traktůrkem svůj oplocený pozemek a způsobí nehodu, aniž by měl uzavřenu smlouvu o povinném ručení. Takže třeba pomoc sousedovi s vyvezením trávy, vyvezení rodiny na krátký výlet, který skončí jako v Hrabalovských Slavnostech sněženek lovem divočáka, se mohou pořádně prodražit. Ročně přitom vyjde povinné ručení za zahradní traktůrek a jinou pojízdnou motorovou techniku na cca několik set korun.
Strávili jste hodiny rozhodováním o té nejlepší barvě do interiéru své domácnosti? Málem jste se pohádali nad barevnými vzorníky? Nakonec jste ale dospěli ke shodě a teď čerstvě po malování se zděšením sledujete, jak je to o hodně světlejší, anebo naopak tmavší, než jste chtěli? Hlavně zachovejte klid.
Jmen posbírala tato zelenina mnoho, to oficiální je sladkojam jedlý, známějšími jsou však čajot a mexická okurka. Chuťově připomíná někomu cuketu, jiným kedlubnu, případně sladší okurku, patizon a chřest. Konzumovat lze různými způsoby, ale co se týká pěstování, bude nezbytný skleník. Nižší teploty jak 20 stupňů Celsia totiž tato tropická zelenina nesnese. Za pokus však její pěstování určitě stojí.
Evropským fandům organického zahradničení by se v Kamanuma asi hodně líbilo. V japonské vesnici, vzdálené přibližně dvě hodiny jízdy od Tokia, totiž už několik staletí hospodaří podle duchovních a filozofických principů, které nazývají “Malou Zemí“.
Elektřina ve dne i v noci. Tento slogan dal do vínku svému novému vynálezu tvůrce převratné technologie LUNA SOLAR, která má ambice postavit dosavadní energetiku a její problémy doslova na hlavu. Systém byl s velkým úspěchem představen na letošním veletrhu Aquatherm, kde získal i mnoho ocenění. Více se dozvíte na LunaSolar.cz a hlavně si užijte letošního apríla.
Největším problémem naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu se ukázali být zemědělci. Tedy ti, kteří se vlastně podílí na klimatických změnách jednou z nejvyšších měr. Problémy se zemědělci začaly ve větším měřítku v Holandsku, kde se jim dokonce podařilo násilnými akcemi (blokace letišť, dálnic, hypermarketů a logistických center, pálení balíků slámy apod.) změnit politickou mapu země. Jenže data jsou neúprosná a jak je vidět, zemědělce není možné přesvědčit, aby se zapojili do záchrany planety a ambiciózních cílů evropských politiků. Ti proto přišli s přelomovým řešením.
V nadmořské výšce 2566 metrů bychom v Evropě očekávali spíše horskou boudu. Pro kolumbijský region Cota ale nejde o žádný extrém, takové výšky jsou tu běžné. A tak je i zdejší stavba víkendové chaty exotická jen svým provedením. Seskládána byla z přebytků materiálů, které zůstávají po zpracování dřeva na místní pile. Tedy vlastně z odpadu.
Běžně se na obalu vajec dozvíte z ilustrační fotky, že jde o vejce s hnědou skořápkou (i když ji mají ve skutečnosti bílou), že mají tmavě oranžové žloutky, že jsou čerstvá a pečlivě denně sbíraná pro zachování čerstvosti. To jsou ty znakově největší informace, které nepřehlédne ani poloslepec schopný bez brýlí vrazit do náklaďáku. Dále velikost vajec (např. velké písmeno M – Medium, tzn. vejce středně velká) a velkými číslicemi je také vyznačeno datum minimální trvanlivosti (nikoli spotřeby). Obvykle je velkým písmem uvedena i země původu a samozřejmě je jednou z největších informací logo obchodníka. Pro přečtení dalších informací již musíte mít zrak jako ostříž, případně určité znalosti.
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Vejce jsou nabitá spoustou výživných látek a minerálů a dokonce obsahují i vitaminy. Jenomže ještě nedávno byla vejce tak trochu na indexu, prý jejich pravidelná konzumace zvyšovala obsah “zlého“ cholesterolu v těle. Naštěstí toto šílenství pominulo, přišlo se na to, že vajíčka obsahují i látky, které cholesterol naopak odbourávají. Dnes platí jediná poučka, totiž že ani s vejci se to nesmí přehánět. Jen o vejcích člověk nemůže být živ. To však platí pro vše, co konzumujeme, i pro ty nejléčivější byliny. Naše strava musí být pestrá. Přesto je ale dobré se ve vejcích orientovat. Konzumujeme je skoro denně.
Vždy je důležité takzvaně optimální množství živin v půdě, protože je nežádoucí jak nedostatek konkrétních živin a stopových prvků, tak jejich nadbytek. Jak poznáme vyvážený či naopak nevyvážený obsah živin v půdě podle stavu pěstovaných rostlin a úrody?
Vejce kachny novinářské si u nás bohužel nekoupíte, jde o cizokrajný druh, jehož vajíčka jsou přísně střežena zoology, ochránci přírody a spasiteli pravdy, která tak trochu zavání jako pukavec. Ovšem skutečné kachní vejce, to je už jiná. Výživné, chutné, žádané, velké a podle mnohých prý i afrodisiakum. Ale s vysokým rizikem salmonely. A věřte, že kdo prodává kachní vejce, prosí od rána do večera, od pondělí do pátku své kachny, aby snášely více. Poptávka je v některých končinách světa obrovská. Koupit si však lze i různobarevná vejce slepičí, aniž bychom je museli uměle dobarvovat, vejce křepelek a perliček, vejce husí a nakonec i ohromná vejce pštrosí. Řekněme si o nich trochu více, když už jsou ty Velikonoce.
Současný městský životní styl je velmi dynamický, proto klade na bydlení vysoké nároky. Mladí lidé hledají ve svém domově protiváhu venkovního hektického světa. Moderní domov musí poskytovat dostatek soukromí, pocitu pohody a klidu, zároveň však musí dávat možnost svým obyvatelům se družit a setkávat s přáteli. Přesně po takovém domově toužila i mladá slovinská rodina, která si koupila byt v centru hlavního města Ljubljany. Původní stav bytu jim ale vůbec nevyhovoval.
Barvení vajíček? Se syntetickým barvivem jde o práci přibližně na pět minut. Parádu to sice udělá, ale mnoho velikonočního kouzla doma nevytvoří. Je to podobné jako s e-maily a ručně psanými dopisy. Účel obou zůstává stejný, ale osobnější je jen ten druhý způsob. Proto se koukneme, čím obarvit vejce. Pomalu a postaru, zato ale s citem. A výsledky? Báječné!
Velikonoce jsou největšími, nejdůležitějšími křesťanskými svátky. Jejich náboženská symbolika přesahuje naše chápání a teprve ona posouvá slovo křesťanství do symbolického synonyma slova víra. Lze pouze věřit a pak se až pokoušet o pochopení. Jenže bohužel pro mnoho z nás ztratila náboženská symbolika Velikonoc pravé významy a posunula se spíše do podoby tradic, z nichž některé jsou starší jak samo křesťanství. Navíc tyto obyčeje a tradice překročily hranice svých regionů a šířily se světem. Proto děláme věci, které třeba dělaly před tisíci lety předci našich sousedů i vzdálenější lidská společenstva. Mnohé tradice jsou však i dost mladé a stále vznikají další. Co jsme okoukali od svých sousedů? A proč se na Velikonočním ostrově neslaví Velikonoce?
Moderní bydlení v rodinném domě pro dvě rodiny, přitom uprostřed drsné šumavské přírody, navíc ve stylu, který do krajiny dokonale zapadl. Nová stavba reflektuje ráz původních šumavských dřevěných usedlostí, na první pohled jde o obyčejnou chalupu s tradičními prvky, uvnitř však najdeme obytný prostor s veškerými atributy moderního bydlení a betonovým řopíkovým jádrem. Autoři dokonce hovoří o současné interpretaci venkovského stavení.
Jaro letos přišlo dřív, tráva sice zatím pořád trochu nesměle vykukuje z trávníků, to ale neznamená, že by se v dílnách, garážích a kůlnách zaspalo. Fandové malých praktických dvoutaktů i výkonných čtyřtaktových mašin už netrpělivě brousí nože sekaček do ostrosti, která si nezadá s čepelemi samurajských mečů. Je to ale dobře?
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.