Jaká je nejčastější činnost českých zahrádkářů a majitelů zahrad a zahrádek? Činnost, do které investují každý rok spoustu času i peněz? Péče o trávníky! I ti, kteří mají svou zahradu založenou jako výhradně okrasnou a relaxační, pečují o trávníky. Každý pečuje o trávníky. Nekonečně otravné víkendové zvuky sekaček všeho druhu to jen dokazují.
Zkušený architekt dokáže v interiéru vytvořit přesně takovou atmosféru, jakou si klient přeje. Díky kombinaci barev, tvarů, materiálů a světla vykouzlí bydlení relaxační, hravé, povzbuzující či navozující prázdninovou náladu. Majitel bytu z našeho článku si ale přál, aby se jeho byt stal útočištěm před děním venku a poskytl mu pocit bezpečí a ochrany.
Stěhování patří k událostem v lidském životě, na které vzpomínáme jen neradi. Stres, který při něm zažíváme, se snažíme z paměti spíše vytěsnit. Ostatně, třeba i malování celého bytu je v mnohém podobnou zátěží, nebo bydlení na staveništi při rekonstrukci. Dá se ale nějak objektivně změřit, jak moc je vlastně stěhování stresující? Výzkumníci se o to pokusili, když srovnali míru psychické zátěže pro různé životní zážitky.
Frank Lloyd Wright se narodil ve Wisconsinu ve 2. polovině 19. století a zemřel v roce 1959 v arizonském Phoenixu. Styl tohoto architekta bývá označován jako “organická architektura“, navíc je spojován i s takzvanou “architekturou prérijní“. K architektuře se přitom Wright dostal i bez oficiálního vzdělání, nedokončil ani střední školu.
Život s kočkou je jedno velké překvapení. Když už si vás totiž pořídila do své domácnosti (takhle to ony nejspíš vnímají), musíte si zvyknout na spoustu maličkostí, kterými se navenek projevují. A jednou z nich je i to, že s provokativní elegancí shazují věci z výšek polic a stolů na zem. Proč to dělají? Kočičí provokace má mnohá vysvětlení.
Na trase od Florence přes Žižkov až do Malešic budete potkávat až do 30. září letošního roku nevídané věci. Na několik desítek site-specific architektonických intervencí a uměleckých instalací zde najdete od 13. června v rámci Landscape festivalu, který se po dvou letech vrací do Prahy, aby oživil městskou krajinu a nabídl nejrůznější možnosti využití veřejného prostoru, případně upozornil na problémy konkrétních lokalit.
Není malých zakázek. I návrh veřejných toalet je projektem, na němž si šikovný architekt může vydobýt slávu. Dokládá to dílo z japonského Mijoši, které sice pokrývá jen necelých deset metrů čtverečních zastavěné plochy, ale za inspiraci posloužilo celému světu. I na záchod se dá jít udržitelně.
Divnosti a jinakosti, to je podtitul třináctého ročníku mezinárodního festivalu Film a architektura. Konat se bude od 26. 9. do 1. 10. v Praze, Brně a v dalších městech České republiky, představí přitom výstřednosti a utopické projekty z celého světa, stejně jako přední osobnosti architektury.
Kouzlu jiskrného vína je snadné propadnout. Dobře se popíjí, zpříjemní vám dlouhý čas. A ten alkoholický koníček můžete před příbuznými snadno obhájit tím, že se sami stanete vinařem, který přeci degustovat musí. Jenže to vystřízlivění jednou přijde. A co pak dělat s bydlením na vinici?
Je to téma, o kterém se moc nemluví. Protože nehezky podrývá jinak hezký obrázek, který se o sobě fenomén práce z domu snaží vytvářet. Volnost a svobodu, to kouzelné vybalancování pracovního a osobního života, totiž nezajišťuje každému v páru rovným dílem.
Jsou nehezké, to ano. Ale nebezpečné nejspíš úplně nebudou, takže je škoda nějak nezužitkovat. Pořád je to lepší, než je nechat válet na jedné hromadě, aby sloužily jako líheň pro komáry. Jenže k čemu se vlastně mohou hodit staré pneumatiky? Nápadů je víc než dost.
Tam, kde končí město, a kde začíná příroda. Přesně na této hranici je usazen rodinný dům z Hlubočep. Jak se s tím srovnává? Z každé dimenze si bere něco, a spojuje to dohromady v povedené realizaci, která vyjadřuje odkaz města i volání po divočině.Výsledek stojí za to vidět.
Příběh plastové rýže je vtipný, ale nejspíš jen proto, že se neuchytil u nás. Tenhle hoax zamotal hlavu Asii, Americe i Africe. Z poněkud naivního vtípku přerostl v konspirační teorii zásadního významu, která posloužila jako argument proti dovozu rýže tam, kde by mohla konkurovat domácím zemědělcům.
V posledním desetiletí výrazně roste poptávka po bytelných bunkrech, které mají své obyvatele ochránit před nepokoji, epidemiemi či živelnými katastrofami. Výstavbu úkrytů pod zemí pohání obavy z vývoje na planetě Zemi, poptávku ještě několikanásobně zvedly krize posledních let: coronavirová, uprchlická a napětí po napadení Ukrajiny Ruskem.
Nikomu se nebudeme dívat do svědomí ani do ledničky, ale čísla hovoří jasně. Podle nich v průměru každá česká domácnost vyhodí okolo 2,6 kilogramů potravin týdně. V přepočtu je to 57,1 kilogramů na každého obyvatele Česka ročně. To zabolí. Je to zhruba desetina toho, co koupíte. Promrhané tisíce korun. A proč vlastně?
Ten příběh má už skoro klasickou zápletku. Na jedné straně odpad, kterého je obrovské množství a jeho likvidace se do budoucna komplikuje. Na druhé straně poptávka po ekologických materiálech ve stavebnictví. Má ale bahno vytěžené z přístavů skutečný potenciál doplnit při výrobě beton?
Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.
Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není. Ale jak se to vlastně dělá správně?
Lidský svět je plný jahod. Od 18. století, kdy byl vyšlechtěn jahodník velkoplodý a později pak i jahody bílé a pižmové, snad není na světě země, kde by jahody nepěstovali. A po svém pojali pěstování jahod také v Asii. Jejich (takzvaně čínský) způsob pěstování jahod prý vede k mnohem bohatší úrodě chuťově kvalitních plodů. Jak to ti Číňané vlastně dělají? Je to vlastně stejné jako u nás, dělají to různě! Přesto najdeme místní tradiční specifika, která jsou však podobná i našim postupům. Tedy až na jediné, totiž zavlažování mlékem.
Severní Korea, kde se pořád ještě jedí psi, se zapsala do povědomí jako nejtužší diktatura světa. Jižní Korea, kde si konzumaci masných psích plemen od roku 2027 naopak zakázali, je známá jako demokratický technologický gigant. Co ale mají obě tak rozdílné země společného? Lásku ke kvašeným pochutinám. V kuchyni i na zahradě. Jak to vlastně dělají?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
