Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
V Ostravě nabírá reálné obrysy jedna z technicky nejodvážnějších veřejných staveb současného Česka. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, známé pod názvem Černá kostka, udivuje konstrukcí, která v pozemním stavitelství nemá obdoby. Namísto běžného lesa sloupů se budova o půdorysu 36 na 36 metrů spoléhá na metody prověřené při budování mostů. Všechna patra visí na excentricky umístěných betonových jádrech, takže hotová stavba bude vizuálně i staticky fungovat jako devět mohutných mostních konstrukcí naskládaných na sebe.
Sázavská Huť František, industriální památka s více než stoletou tradicí, vstupuje do zcela nové etapy své existence. Citlivě zrekonstruovaný komplex někdejší slavné sklářské hutě nově nabízí všestranné zázemí pro konference, odborná školení, prestižní galavečery, networkingová setkání i neformální společenské akce. Spojení syrové historické architektury s moderní technikou a promyšlenou variabilitou oslovuje společnosti, které hledají neokoukanou alternativu ke sterilním hotelovým sálům a touží po místě s autentickým lidským příběhem.
Jak vměstnat co nejvíc domů na co nejmenší plochu a přitom nevytvořit anonymní sídliště? Nizozemský architekt Piet Blom na tuhle otázku odpověděl po svém. V Hengelo vyzdvihl 184 domů na betonové pilíře a prostor pod nimi přenechal ulicím, obchodům, hřištím a komunitnímu životu. Jak to celé dopadlo?
Opuštěná malířská dílna v centru Budapešti dostala novou podobu, aniž by přišla o své kouzlo. Na ploše pouhých 50 metrů čtverečních vzniklo příjemné zázemí pro práci, odpočinek i příležitostné přespání. Původní okna a litinové radiátory tu doplňuje starý nábytek z Karpat, průmyslové vybavení a světlá podlaha, která celý interiér sjednocuje.
Záměrem bylo neměnit terén stavbou, ale obývat jej víceméně v takové podobě, v jaké se na místě nachází. To je docela netradiční přístup a zdá se, že s ním kanadští architekti ze studia yh2 tentokrát zabodovali. Do zalesněné krajiny regionu Potton vstoupili s tím, že připravované plány rodinného domu přizpůsobí horizontu, a nikoliv naopak.
Dům je díky své poloze na parcele nepřehlédnutelný a proporcemi odhalený okolí ze všech stran. Co si přála početná rodina s odrostlejšími dětmi? Trochu víc soukromí. A jak toho architekti dosáhli? Nečekaně – větším, ne menším množstvím oken.
Z Prahy si odskočit jen tak do Grónska? Žádný problém. Řeč totiž bude o kdysi největší obytné budově v dalekém Nuuku. A za příměr nám poslouží největší český megapanelák. Bytový dům v Zelenohorské ulici.
Jsou informace, které nutně k životu nepotřebujete. Obohatí vás jenom tím, že jsou zajímavé. Následující text o dubajské Burj Khalifa, jednom z novodobých divů inženýrské praxe a stavitelství, je jich plný.
Ne každý objev, který má potenciál změnit svět k lepšímu, začíná v potemnělé laboratoři zvoláním: „Heuréka!“. Joe Doucet z městečka Katonah ve státě New York se ke svému vynálezu dobral o dost prostším způsobem. Když spolu s architekty řešil projekt domu pro svou rodinu, zaseknul se na úplné drobnosti. A to, jakou že má mít ten dům nakonec barvu.
Úsporná rekonstrukce nemusí znamenat kompromis v pohodlí ani nevýrazný interiér. Kompaktní mezonetový byt pro pár s dítětem ukazuje, jak výrazné proměny dosáhnout pomocí dvou hlavních materiálů, dobře navrženého nábytku a cílených zásahů do dispozice. Mořená březová překližka dodává místnostem teplý tón, zatímco nerezová ocel přináší střídmý kontrast. Výsledkem je bydlení, které propojuje rodinný život, práci z domova i dostatek úložných prostor.
Kolik místa potřebujete k bydlení? A kolik místa potřebuje město, aby se do něj vešel další dům, totiž právě ten váš? Jsou to dvě otázky, ale úzce spolu souvisí. A australští architekti ze studia Carter Williamson na ně mají jednu společnou odpověď.
Co se stane, když se dánské hygge zabydlí v Itálii? V horském bytě pro mladou rodinu dostává severská představa útulnosti trochu jinou podobu. Totiž méně strohou, barevnější, ale pořád příjemně jednoduchou.
Děti na zahradě v jednom kuse něco staví – domečky, úkryty, hnízda i hrady. Většinou si vystačí samy, tu a tam si vyžádají pomoc rodičů. Co se stane, když se rodiče do takové stavby pustí z gruntu, s architekty a profesionálními tesaři?
Sun Valley zní jako místo zalité sluncem, jenže zdejší horská krajina umí být po velkou část roku pořádně nehostinná. Greenhorn Cabin od Farmer Payne Architects na ni odpovídá robustní, ale citlivě členěnou architekturou, která se zařezává do svahu, otevírá se výhledům a současný komfort ukrývá do podoby tradičního horského domu.
Podzim je tu a s ním i pošmourné deštivé počasí, sychravá rána a dopolední mlhy, které utne až časnější příchod večerního šera. Hříchy léta jsou rázem zapomenuty a slunce v domácnosti se znovu stává vítaným jevem. Že z vás ještě letní vedra úplně nevyvanula? Dejte tomu pár dní. A pak teprve naplno oceníte zimní zahradu u newyorského domu.
Jak se ve středověku stavěl hrad, když nebyly bagry, jeřáby ani motorové pily? Ve francouzském Guédelonu se rozhodli na tuhle otázku neodpovídat odhadem, ale pustit se do experimentu v životní velikosti. A jejich unikátní stavba už je téměř hotová.
Chtít slušné bydlení není extrémní přání. Mladý pár s dětmi si nežádal víc než tři ložnice, běžné zázemí a malý dvorek s posezením. Proti stála realita parcely: rohová pozice v uliční síti, okolní zástavba a pouhých 150 metrů čtverečních. Jak do tak ostře ohraničeného území vpravit svůj sen?
Některá světová velkoměsta pomalu ztrácejí jistou půdu pod vlastníma nohama. New York se každoročně propadne o několik milimetrů, Ciudad de México místy téměř o čtvrt metru a Teherán klesá pod zem ještě rychleji.
Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.
