Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Pod střechou jednoho rodinného domu žijí obvykle lidé, malí i velcí, s rozmanitými nároky a představami. Alternativně řešené bydlení z Kostariky vkládá do plánu jednoho společného obydlí tři různé domy, spojené v celek. Aby tu každý měl své místo.
Stavět moderně, s důrazem na udržitelnost a úsporné provozní charakteristiky novostaveb. Případně stavět do výšky, a tím šetřit prostor. Vypadá to rozumně a ekologicky, ale výsledky jsou spíš opačné. Nejúspornější řešení je totiž renovace už existujících staveb, které se drží při zemi.
Ne, tento apartmán nemá šanci, aby se někdy stal plně bezbariérovým. Na druhé straně, svým neobvyklým pojetím a netradičním zpracováním do výšky odbourává bariéry konvencí a vytváří fascinující prostor k bydlení. Pokud tedy netrpíte závratí.
S trochou štěstí se většina z nás dožije momentu, kdy naše děti vyletí z rodného hnízda do světa a založí někde své vlastní hnízdo, domácnost. Vedlejším produktem takové situace je, že naše domácnost osiří, vyprázdní se. A kromě rázem nabyté spousty místa nám taky nám přibude volného času. Co s tím? Renovace ve stylu Patricia Residence přináší inspiraci.
Než řešit nedostatky uspořádání starého domu, rozhodli se švýcarští architekti pro demolici staré vily a nahradili ji neobvyklým kompletem betonového trojdomu.
Pohoda je skryta v detailech. Třeba v tom, že vám nikdo nediktuje, jakým způsobem máte vlastně odpočívat. A tuhle volnost relaxu norská chata na pobřeží bezezbytku naplňuje.
Táhlý obdélníkový pozemek moc nekorespondoval s představou pohodlného domu, protože bylo zjevné, že bude omezený v růstu ze všech stran. K tomu ještě nedostatek denního světla a absence zahrady. Vyhlídky majitele pozemku nebyly radostné. Naštěstí si s tím architekti poradili.
Dům, který nabízí klid a odpočinek pro čtyři obyvatele, zázemí pro práci i prostor pro zeleň. Zvenku připomíná nedobytný hrad, zevnitř je ale mile útulný a propracovaný.
Některé domy minete, aniž byste se jich všimli. A jiné domy vás upoutají už z dálky. „Chtěl jsem, aby dům měl tvář,“ představuje ing. arch. Václav Kosnar stavbu, která zvítězila v hlasování HELUZ Dům roku 2021. Není divu - impozantně prosklený štít domu, který architekt navrhl a s rodinou i obývá v západočeské obci nedaleko Plzně, vám rozhodně utkví v paměti.
Vybírat si mezi lesem nebo bydlením? Tuhle nelehkou volbu se rozhodli obyvatelé alternativního domu z Thajska raději nepodstupovat, a v unikátním projektu zkombinovali přírodu i dům dohromady. Obydlí roste pod korunami stromů v nebývalé stavební symbióze.
Svůj DŮM SNŮ si nechali postavit manželé Jahodovi v moravském Prostějově. Promyšlený bungalov navrhla architektka Blanka Zlamalová ze Studia Zlamal. Po několika společných schůzkách začala dávat domu konkrétnější podobu včetně detailů, které hrají v celkovém konceptu domu důležitou roli.
Starý kámen, nové dřevo. Mohlo by se zdát, že tyhle materiály si ve vzájemném splynutí moc rozumět nebudou. Jenže v projektu přístavby z podhůří italských Alp k sobě dokonale sedí.
Ocenění Mies van der Rohe Award je udělováno od roku 1987 a to vždy jednou za dva roky. Letos se však klání koná kvůli pandemii výjimečně až po uplynutí období dva a půl roku. Soutěží nejlepší stavby z evropských zemí, přičemž své jméno soutěž nese po slavném architektovi, kterým je Ludwig Mies van der Rohe. Dobře znám je i u nás, jelikož je například autorem brněnské vily Tugendhat.
Jak dlouho může trvat, než se sen stane skutečností? V případě realizace rodinného domu Sorrento to zabralo dvanáct měsíců pro plánování projektu ve studiu architektů, dalších 13 měsíců pak konstrukční práce v terénu. Není to sice málo, ale vyplatilo se to. Je to bydlení na celý život.
V průběhu 19. století došlo v některých vyspělých zemích vůbec poprvé k tomu, že ve městech žilo přibližně stejné množství lidí, jako na vesnicích. Trend doby doprovázel šok z existence v urbánním prostředí, stres související s citelným úbytkem zeleně v životním prostředí a sentiment po venkovské pohodě. Řešením měla být Zahradní města.
Jistot v životě nemáme mnoho, ale jednou z nich je, že nikdo nemládneme. Je to samozřejmá pravda, tak proč nám zní tak pesimisticky? Především proto, že se na vlastní pokročilý věk většinou nijak zvlášť netěšíme. Nemohoucnost a neduhy stáří jsou celospolečenským strašákem hlavně proto, že náš svět a jeho architektura není designována pro seniory. Co se s tím dá dělat?
Dům z Origlia se rozhodně nedá označit za typickou stavbu už proto, že z větší části svého objemu leží skrytý pod zemí. Na rozdíl od jiných zanořených objektů se ale nezříká denního světla ani kouzla noční oblohy.
Svět kolem se rychle mění, dobře to vnímali i obyvatelé Macdonald Road House. To, co před čtyřiceti lety vystavěli jako trojgenerační bydlení, bylo zapotřebí uzpůsobit a zmenšit, aby to více odpovídalo jejich současným požadavkům.
Nemá sice obří rozlohu, i tak by ale zcela jistě dokázal okouzlit i celebrity z Hollywoodu. Řeč je o luxusním interiéru domu, který se nachází u nás v Česku. Noblesní atmosféru 2 koupelnám a obývacímu pokoji propojenému s kuchyní vtiskly zejména velkoformátové keramické obklady a dlažby v imitaci mramoru.
A co děti, mají si kde hrát? Trendy se mění i ve světě zábavy pro děti. Někdejší hřiště dnes nahrazují stále častěji inovativní hrací plochy. Anglicky se jim říká playscape (jako spojení slov landscape + playground), v podstatě uměle uzpůsobené celky, které svým zpracováním a pojetím nabízí „více výzev i zábavy“ pro děti různých věkových kategorií. A to, které loni vyrostlo v Pekingu, stojí opravdu za to.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
