Jakými bylinkami si mohou cukrovkáři osladit svůj život
Kouzelnou bylinku, která by vás dokázala zbavit cukrovky, zatím neznáme. Ale je jich dost, které vám mohou ulehčit, pomoci překonat strasti nemoci, zlepšit zdravotní stav a osladit vám život.
Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Kouzelnou bylinku, která by vás dokázala zbavit cukrovky, zatím neznáme. Ale je jich dost, které vám mohou ulehčit, pomoci překonat strasti nemoci, zlepšit zdravotní stav a osladit vám život.
Založení jedlého trávníku je poměrně jednoduché, stačí holá plocha a výsev luční směsi obsahující výhradně bylinky, které lze konzumovat. Ideálně nižší luční směs, kterou lze i sešlapat a kosit trochu častěji. Ano, k pojmu jedlý trávník patří i slovo kosení.
Petržel ve vývarech a v polévkách je snad naprosto nezbytná, nejlépe ta čerstvá. Lze jí však také dochucovat saláty a jiné pokrmy, dozdobit chlebíčky a lahůdkové mísy, ale také vařit omáčky. Ostatně třeba základ oblíbenou české pochoutky jménem svíčková tvoří právě kořenová petržel spolu s mrkví a celerem. Jaký je rozdíl mezi petrželí kořenovou a listovou?
Červen je ideálním obdobím ke sběru květů některých bylin a také mladých listů. A že najdeme jak ve svých zahradách, tak v přírodě bylinných druhů, které můžeme sklízet právě v červnu, opravdu hodně. Bazalku, mátu, meduňku, dobromysl, tymián, mateřídoušku, lípu srdčitou, hluchavku, jahodník, bez černý, diviznu a další.
Hlízovitě dřevité oddenky, palčivá chuť a výrazná vůně v přírodě obvykle charakterizují rostliny, kterým se máme vyhnout obloukem. Takže kdyby nechutnal tak báječně a nepomáhal našemu zdraví, vypadá zázvor lékařský spíš jako něco, co bychom z obav otravy pozřeli jen stěží.
Nahradit trávník na zahradě květnatou loukou je mnohostranně dobrý nápad. Získáte mile estetický a autentický prvek stálých barev, navíc v tradiční druhové sestavě. Získáte pozornost opylovačů, kteří prospějí i dalším květinám a záhonkům. Ušetříte na benzínu v sekačce, vodu ve studni na zálivce.
Do skotské nepatří led a záhonky pro pěstování ovoce a zeleniny by se neměly míchat s okrasnými. Opravdu? První tvrzení platí, a chutí jej vysvětlí každý znalec dobrého pití. Druhé tvrzení se ale na pravdě nezakládá. Kvetoucí rostliny na záhonky patří a pomáhají zlepšovat vaši úrodu. Lákají totiž opylovače. A dělají toho ještě mnohem víc.
Krása, vůně a užitečnost bylinek najde uplatnění v každé domácnosti. Na bylinkovou zahrádku přitom stačí jen malý kousek místa. Klidně to může být balkón, dvůr nebo cíp zahrady. Nevětrný a přitom bohatě prohřívaný sluncem. Z něj totiž bylinky získávají sílu.
Právě máme za sebou Velikonoce, kdy je kopřiva nezbytnou součástí takzvané velikonoční sekané. Možností využití tohoto všudypřítomného plevelu je však nespočet. Určitě nejsou kopřivy všude okolo nás náhodou, příroda nám jejich přítomností něco naznačuje.
Číselné spojení 420. Co to v souvislosti s marihuanou znamená? Mýtů a pověr, proč právě toto číslo, existuje rovnou dlouhá řada a skoro všechny jsou nepravdivé. Jen jediný se zdá mít smysluplné vysvětlení.
Čínské datle, tak se říká plodům stromu jménem cicimek čínský. V parkové výsadbě se používá jako dřevina okrasná, ve skutečnosti se ale jedná o strom ovocný s ohromně dlouhou tradicí. Plody ukrývající malou pecičku se konzumují čerstvé, sušené a nebo kandované.
Propadli jste kouzlu jihu Francie? Jejich pokrmům, vínu, životnímu stylu? Provence čili Provensálsko se může zabydlet i u vás doma a také může vstoupit do vaší zahrady. Jaké prvky jsou pro provensálský styl typické?
K čemu se ve světě pěstuje skořicovník, je nasnadě. Bez oblíbeného koření jménem skořice si nelze představit různé pokrmy a potravinářské výrobky. Tedy především ty sladké. Pojďme si udělat malou exkurzi do světa skořicovníků.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
K rybolovu lidé používali a používají kdejaké prostředky. V civilizaci je tento lov regulován platnou legislativou, to však vysvětlete domorodým kmenům. Velká semena některých druhů stromů rodu baringtonie totiž drtí na prášek, vyjedou s loďkou na stojatou vodní plochu, prášek nasypou na hladinu, nějakou chvíli počkají a z hladiny posbírají omráčené a nebo mrtvé ryby. Pro nás je však nejzajímavější fakt, že právě zástupci rodu baringtonie mohou ozvláštnit sbírku našich pokojových rostlin.
Krajina kolem nás umí fungovat jako prostřený stůl pro ty, co vědí. A dobrou zprávou je, že v případě urputné nouze se dá po omezený čas přežít i z darů zimní přírody. Čím přesně můžete nahradit nedostatkové kalorie, když zabloudíte v zasněženém lese? Jak nezajít hlady?
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Dnes tolik populární a turisty hojně navštěvované nejnebezpečnější zahrady světa většinou vznikly z rozmaru šlechty. Ve své podstatě kopírovaly jen to, co o staletí dříve nabízely záhonky léčivek u lékařských univerzit a na klášterních dvorech, pěstované k lidskému užitku.
Maková semínka provází lidstvo na jeho pouti už od neolitu, a uzobávat jeho černé kuličky začali naši předci ještě dřív, než se pustili do hrátek s konopím. Historií civilizace se mák veze dobře 8000 let, a byť nikde nepatřil k pěstitelským hospodářským jedničkám (jako třeba ječmen nebo rýže), ve svých pověstných drobných zrníčcích přinášel a stále přináší mnoho dobrého.
Pokud se nám v zahradě objeví vlaštovičník, a že by sázkové kanceláře vypsaly na tento fakt enormně nízký kurz, vnímáme jej jako plevel. A to dosti invazivní, který vyroste a přežije třeba i na rumištích a v suchých zídkách. Je však třeba vlaštovičník hubit a nebo najde praktické využití?