Jak na pěstování exotických rostlin v našich domácích podmínkách? Přečtěte si rady, tipy a návody na pěstování exotických květin i stromů, a to jak na zahradě tak i pokojových rostlin vhodných do domácnosti.
Určit stáří těch nejvěkovitějších z dřevin na planetě není vůbec snadné. O to víc, že zcela nejstarší jsou také některé klony, kdy je sice nad povrchem terénu původní jedinec již dávno mrtev, ale žije další tisíce let právě skrze své klony a pod zemí přetrvávají prastaré kořeny.
Aby pěstitelé dosáhli sklizně vanilky, musí rostliny kvítek po kvítku opylovat ručně. Najatí pracovníci dovedou za jednu směnu opylovat až tisíc kvítků a to s notnou dávkou jemnosti a trpělivosti, i když to na první pohled vypadá trochu brutálně. Květ je třeba poškodit.
Dopřát své domácnosti trochu zeleně, pěstovat si doma v květináči něco mile živého. Ale zároveň si zachovat určitou originalitu, vynechat fádní klasiku pokojovek a dát doma růst něčemu, co jinde k vidění běžně není. Jaké kytky, které moc nevypadají jako kytky, se k tomu nabízí?
Pistácie, jedny z nejdražších ořechů na trhu, ořechů specifické chuti, které najdou široké uplatnění. Vyrábí se z nich třeba i známá pistáciová zmrzlina a říká se jim též zelené mandle či zelené zlato. Dokonce i v našich podmínkách je možné tyto rostliny zkusit pěstovat venku, ale bez nároků na úrodu.
V pokojových rostlinách, které běžně pěstujeme v našich domácnostech, se zrcadlí doslova celý svět. Když se podíváte na populární šplhavnici, napadne vás, že je z Francouzské Polynésie, kde je rostlinou plevelnou? Že léčivá aloe pochází z Arabského poloostrova, a že je obyčejný a všudypřítomný zelenec z jihu Afriky?
Byť se ukázalo, že původní evropská flóra je nesmírně dobyvačná a dodnes opanovala až cca 93% souše planety, bylo pro Evropu doslova zjevením, co do ní začalo proudit po znovuobjevení amerických kontinentů. Tedy tom oficiálním kolumbovském při hledání kratší cesty do Indie.
Podzim je pro zeleň v interiéru, pokojové rostliny, vůbec tím nejnáročnějším obdobím. Tedy – pro ně by bylo tím nejpohodovějším, protože by je měl čekat přechod k zimnímu útlumu. Jenže lidé kolem nich rázem mají spoustu času a chtějí se jim věnovat, pomáhat jim. A tím jim nejčastěji škodí.
Když se vdávaly naše prababičky, po večerech se peklo cukroví, předem se připravily zabijačkové výrobky, podomácku švadlenky šily svatební šaty. Dnes již pro většinu lidí nepředstavitelné. A také svatební květiny byly o poznání jiné než dnes.
Cedráty, méně známé citrusy, pochází z Blízkého Východu, odkud se rozšířily do subtropů i tropů Starého i Nového světa severní polokoule. A právě tyto obří aromatické citróny můžete zkusit pěstovat i doma. Obdivovatele a pěstitele subtropických rostlin cedrát zaručeně nadchne.
Také rádi cestujete a fotíte a kromě jiného i rostliny, které vás zaujaly, aniž byste měli rozsáhlejší botanické vzdělání? Přinášíme tip na poměrně jednoduchý systém, jak konkrétní rostliny na svých snímcích určit.
Na jílovitých a pískovcových půdách jihoafrického Kapska roste květina, kterou jinde na světe nespatříte. Její rodové i druhové jméno je odvozeno od slova vlna, které se latinsky řekne lana.
Příroda jihu Afriky překvapí každého, kdo se sem dostane poprvé. Jakoby se ocitl na jiné planetě. V Jihoafrické republice roste 24000 rostlinných druhů, což je cca 10% světové flóry a třeba v Kapsku najdeme 8500 druhů, z nichž je 70% endemitů, tedy rostlin, které jinde na světě v přírodě nenajdete. Není divu, že v JAR nabízí některé cestovní kanceláře zájezdy specializované na biodiverzitu země.
Z tropických deštných lesů Filipín sice nefritová a nebo také smaragdová liána postupně mizí, což je ohromná škoda, je však velmi oblíbenou okrasnou rostlinou, kterou dokonce najdete i ve vytápěných sklenících chladnějších oblastí. Zde záchrana funguje, neuvěřitelná krása květů nefritové liány si to rozhodně zaslouží.
Mungo fazole jdou s lidstvem bok po boku již od dob zrození zemědělství. Vedle osmi základních levantských neolitických plodin zdomácněly v Číně hned po rýži přibližně 3000 let před naším letopočtem spolu se sójou a azuki. Pochází však zřejmě z Indie a je dost pravděpodoné, že jsou využívány mnohem déle.
Do rodu Epiphyllum patří nám dobře známé kaktusy vánoční a velikonoční a právě jejich příbuzným je i Epiphyllum oxypetalum. A co se týká krásy květů, rozhodně tento americký krasavec poráží všechny známé konkurenty.
Dorstenie pochází ze Somálska, Keni, Tanzánie, Saudské Arábie, Ománu, Jemenu a Etiopie. Její areál rozšíření je tedy dosti velký. V podobě byliny a keře ji najdeme v severovýchodní Africe a na Arabském poloostrově, ale i v afrických tropech. Zaujme především svými zelenými kvítky plochého tvaru s dlouhými ostny po okrajích. Vlastně vypadají jako mořské hvězdice a nebo sluníčka.
Blahočet je podivnost, která ohromí. Má za sebou dlouhou historii, pojí se s ním řada legend. A přitom můžete tuto exotickou krásku z jižní polokoule klidně pěstovat doma.
Levanduli můžeme stříhat několikrát v roce, poprvé v březnu až dubnu, podruhé po odkvětu v červnu až srpnu a případně potřetí i na podzim od konce srpna do září. Ovšem podzimní řez se příliš nedoporučuje.
Hlízovitě dřevité oddenky, palčivá chuť a výrazná vůně v přírodě obvykle charakterizují rostliny, kterým se máme vyhnout obloukem. Takže kdyby nechutnal tak báječně a nepomáhal našemu zdraví, vypadá zázvor lékařský spíš jako něco, co bychom z obav otravy pozřeli jen stěží.
Pěstovat tajemně vyhlížející taku velkokvětou, když rozvine svá černá netopýří květenství, bude určitě radost pro nejednoho sběratele rostlinných rarit. Nebude to však snadné, již jen samotné vyklíčení semen je oříšek.
26.7.2006
Chtěla jsem se zeptat, líbí se mi některé exotické rostliny jako třeba mimóza, albízia, bauhínia atd. Můžu je doma pěstovat? neškodí dětem? Děkuji za odpověď můj mail je lachtan74@atlas.cz
Dobrý den,není známo, že by byla mimóza nebo-li citlivka nějak škodlivá. O albízii a bauhínii jsem neslyšela. Mimóza je naopak pro děti…