Jak, kdy a kde hledat houby? A jak si je pěstovat? Rady a tipy pro houbaře i pěstitele hub.
V zahradě si můžeme pěstovat mnoho různých druhů hub, i když nabídka není zrovna obrovská. V pěstírnách jsou pak nejčastější hlívy a žampiony, proto možná mnohé houbaře zarazí, že se pro pěstování hub v zahradě nejlépe hodí právě límcovka vrásčito-prstenná, zvaná také obří. A nejen pro pěstování v zahradě, ale i pěstírnách. Patří přitom mezi zdraví prospěšné houby.
Houbám v Česku rozumí zaručeně tolik lidí, že se jich ročně ani příliš neotráví. Otrav a přiotrávení je registrováno cca 300 za rok a ročně umírají v průměru 1 až 3 lidé. Obzvláště v posledních letech jsou úmrtí velice sporadická. Tyto 2 věty převzaté z Wikipedie charakterizují dosti vysokou houbařskou kulturu u nás. S podivem ale je, že nejčastěji dochází k otravám muchomůrkou zelenou (hlíznatou) a muchomůrkou tygrovanou (panterovou), které by měl rozhodně každý houbař rozeznat a neměl by sbírat cokoli, co se jim byť jen vzdáleně podobá, pokud si není zcela jistý.
Vlastní houby přímo ve své zahradě? Právě nyní je vhodná doba na jejich výsadbu. Je libo hřiby či křemenáče? A proč ne? Ne do každé zahrady se však hodí jakékoli houby. Na prvním místě jsou možnosti zahrady, a to především dřeviny, které zde rostou, půda a její vlhkost a také stín, případně blízkost lesa.
Klíšťat a chorob, které přenáší, se bojí snad každý, komáry, ovády a mochničky vyloženě nesnášíme, vos a sršní se bojíme jako čert kříže. Když jdeme do lesa, pomoci mají různé repelenty. Ovšem velmi nepříjemné kousance a vyrážku nám způsobí někdo úplně jiný. Kloš jelení, který přenáší bakterii Bartonella schoenbuchensis. Ta způsobuje v místě kousnutí zánět kůže, čili svědivou vyrážku, která trvá i mnoho týdnů. Navíc se mohou dostavit i jiné zdravotní komplikace.
Po spíše suchých a podprůměrných letech nastal rok, který můžeme s klidným svědomím nazvat houbovým. Houby se letos v Čechách a na Moravě nesbírají, ale sklízí. Co s nimi ale dělat dál?
Září je měsíc navýsost houbařský, houbařům zaslíbený a houbaři milovaný. Mohou však potkat také takové houby, které je třeba si pouze nafotit a jinak nechat být. Důvodem je vysoká pokuta, až 50 tisíc korun. A právě lanýže smí v naší přírodě sbírat pouze vědci pro vědecké účely.
Že je třeba hledat konkrétní druhy hub pod konkrétními druhy stromů, to ví každý trochu zkušenější houbař. Ostatně se tento fakt odráží i v názvech hub (hřib dubový, smrkový, křemenáč osikový apod.). Proč tomu tak ale je? Houby žijí s rostlinami v symbióze, které říkáme mykorhiza. A to je pojem, fenomén otřásající poslední dobou světem. Čím hlouběji vědci bádají, tím fantastičtější scenérie se před nimi otevírají, vůbec ne nepodobné sci-fi filmu Avatar a planetě jménem Pandora. Jenže tady jsme na Zemi a v místní realitě.
Radost z famózního nálezu hub nemusí přetrvat věčně. Houby sesbírané v lese totiž dlouho nevydrží. Abyste se vyhnuli zbytečnému zklamání anebo opravdu velkým nepříjemnostem, je třeba je zpracovat hned, jak dorazíte domů.
Někomu může vadit, když při chůzi v trávě na boso šlápne na slizkou hmotu (i malé houbičky se na chodidlo po došlapu nalepí). A vyloženě nebezpečné jsou pak houby jedovaté. Pro vaše malé děti, ale i mnohá domácí zvířata. Navíc se u vás v zahradě může objevit třeba i takový kropenatec a „trip“ po konzumaci kropenatců, pokud není plánován, je též nebezpečný. Tyto houby totiž obsahují určité množství psilocybinu stejně jako lysohlávky. Jak se tedy hub v trávníku zbavit?