Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Krechty nejsou zdaleka jen historickým způsobem skladování zeleniny, někde se krajově dokonce praktikuje dodnes. A proč? Jde o nejjednodušší možný a přitom velice účinný způsob uskladnění. Co je to krecht? Jednoduše řečeno vlastně jáma v zemi.
Kvalitní a výživné výpěstky, produkované velmi blízko spotřebitelům, v podmínkách, které by třebas konvenčnímu zemědělství nevyhovovaly. Hydroponie je fajn. Nesmí se ale zapomínat na to, že ono hydro znamená vodu, a ponos práci. Ty podcenit nemůžete. A jaké jsou tedy výhody a neduhy hydroponie?
Miniskleníky a minipařeniště jsou určené pro klíčení semen a vývoj mladých sazeniček. Zabezpečují ochranu před chladem a vyšší vzdušnou vlhkost, která je pro klíčení semen důležitá. Zároveň zajišťují dostatek světla a snadnou optickou kontrolu klíčících semen a rostoucích rostlinek, jelikož kryty jsou průhledné. Nemusíme je neustále snímat, abychom stav rostlinek zkontrolovali.
Spěch se nevyplácí, ale ne vždy je důvod čekat. Sklizeň vydatné úrody si můžete dopřát v rekordní rychlosti, pokud včas vysadíte ty správné plodiny. Které patří k těm, co přirůstají skutečně závodní rychlostí?
Kdo by řešil rajčata v prosinci! Teď už jedině koupit, případně využít zavařené čatní, lečo a jiné způsoby konzervace této lahodné zeleniny (spolu s jinou), která je mnohými zaměňována s ovocem. Však se také plodům ne nadarmo říká rajská jablka, což evokuje synonymum “jablka z rajské zahrady“. Jenže právě rajčata můžeme sklízet ještě nyní i bez vytápěného skleníku a přesto, že denního světla je minimum, ostatně nejkratší den v roce se blíží tempem sprinterským. Jak listopadové a prosincové sklizně rajčat dosáhnout?
Příroda se zimními úhyny živých organismů počítá, jsou ostatně součástí koloběhu života a především pak živin, ovšem v zahradě chceme, aby zimu přežilo pokud možno veškeré rostlinstvo, do kterého jsme investovali nemalé peníze. Navíc v zahradách investujeme i do různých konstrukcí, staveb a vybavení, které si zazimování také zaslouží. Prodloužíme tak jejich životnost a zvýšíme návratnost investice. Příroda si dělá vše sama a zdarma, zatímco zahrady jsou uměle vytvořeným prostředím k našemu obrazu.
Vápnění představuje úpravu půdy zvýšením obsahu vápníku, která vede ke změně půdní reakce, zlepšuje přijatelnost některých živin stejně jako strukturu půdy, posiluje hygienickou a ekotoxikologickou funkci půdy, imobilizuje kadmium a další toxické prvky (ztěžuje jejich přijatelnost rostlinami).
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Rostlinnou kotvou je nejčastěji půda a půda, to je země, zemina, hlína. Ta hlína, po které my lidé sice chodíme, ale rostliny se v ní drží svými kořeny a dokud je doslova nevyrveme, nepustí. A právě na podzim je ideální čas tuto hmotu vylepšit, zkulturnit, zúrodnit. Zkušený zahradník by dokonce řekl povinnost. A my se budeme inspirovat i slovy klasika.
Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. A určitě to neděláme na podzim a v zimě. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Co je však nyní na podzim důležité, to je opětovné proházení kompostu, aby se rostlinná hmota lépe a rychleji rozkládala.
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Trávník zde není trávníkem, krása tu v sobě vždy nese pořádnou a kalorickou porci užitku. Vše nadosah je jedlé. Nabízí se potěšení pro chuťové pohárky i naše zdraví doslova na každém kroku.
Po dekády patřilo rytí mezi klasiku zahradnických činností, a proto se dnes na nápad nerýt pohlíží jako na krajně zcestnou až kacířskou myšlenku. Když tomu dáte šanci, můžete se ale dobrat toho, že rytí vždy a za všech okolností není cestou, jak své zahradě prospět.
Kalendář dává jasně najevo, že čas prázdnin se už chýlí ke konci. Podzim je na obzoru, a tak na políčka vyrážíme už jen sklízet nebo uklízet. Proto může zaskočit, že zkušení zahradníci teď začínají znovu sázet. Protože vědí, že do zimy je času dost, a do prvních mrazů zvládnou ještě jednu porci úrody.
Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.
Zatímco v časné jaro bloudí zahradníci mezi rozblácenými záhonky jako ztracené duše, a marně přemýšlí nad tím, jestli už je čas kopnout do země, vy už se můžete těšit na první sklizeň kořenové zeleniny. Jak to? Stačilo k tomu jen teď na podzim vysít ty správné odrůdy, a nechat je pod sněhem „dojít“ do nového roku.
Na světě už je to tak zařízené, že kde vám osud přibouchne dveře, otevře průvan příležitostí jiné. Česko má čistě z hlediska své geografie tu smůlu, že nestojí na pobřeží Středozemního moře. Požitky z čerstvého olivového oleje si u nás můžeme užít jen zprostředkovaně. Ale za to u nás rostou dýně.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
21.10.2013
Dobrý den, jak se pozná, že je dýně hokaido již zralá a vhodná ke sběru. Přijde mi, že na záhodně vypadá stále stejně několik týdnů. Děkuji za odpověď.
Zralost u dýný poznáte podle stopky. Pokud je stále zelená, dýně ještě přijímá vodu a živiny. Usychající stopka je znakem toho, že je…
