Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Všech 27 v Česku vyskytujících druhů netopýrů patří mezi ohrožené. Vypadá to s nimi bledě, a na rozdíl od jiných roztomilých zvířátek nikdo nepospíchá s tím, nějak jim pomoci. Můžete to změnit. Třeba úplnou maličkostí. Tím, že svou zahradu nebo nemovitost „otevřete“ i netopýrům.
V zahradách máme to štěstí, že si můžeme právě tento kousek přírody přizpůsobit svým představám a potřebám. Někdo chce ze zahrady arboretum náročné na údržbu, jiný trvá na bohaté úrodě zeleniny a ovoce a jsou také lidé, kteří prostě chtějí v zahradě především lenošit, odpočívat. A nebo raději sportovat, než se plahočit se zahradními nástroji a technikou. Ne každý má k půdě a pěstování rostlin vztah. I pro tyto lidi však máme dobré zprávy, jde to.
Jedni chtějí vydělat, druzí především chránit přírodu a naše původní rostlinné i živočišné druhy. Ekologové se s ekonomy prostě jen tak nedohodnou a do všeho ještě vstupuje politika. Řeč je o čmelácích, nezbytných opylovačích, kteří však mohou škodit svému vlastnímu rodu. Tedy sobě navzájem.
Jedním z hodně slibných trendů dnes je i tzv. zahradničení bez rytí, no-dig gardening. Hned do startu se vyplatí říct, že ono „bez rytí“ rozhodně neznamená bez dřiny. S lopatou se naházíte víc než dost. Jak to celé funguje?
Zahrada, která je krásná i užitečná. A nejen nám, ale také živým tvorů z okolí, zejména ptáčkům. Jaké stromy a keře jim nabídnou potravu a přilákají je právě na naši zahrádku?
Chtěli byste chovat zvíře užitečné a prospěšné? Máte rádi, ať už srdcem nebo žaludkem, ptáky? Pak by holubářství mohlo být to pravé pro vás. Pořiďte si holubník.
Mšice, tito nejrozšířenější škůdci v našich zahradách napadají v podstatě jakýkoli rostlinný druh včetně našich oblíbených pokojovek. A ani je nemusíme letnit, aby se k nim mšice mohly dostat. Jsou snad všudypřítomné a rozmnožují se doslova bleskově (za rok vytvoří 6 až 16 generací).
Chce to určitý pozitivní vztah k poezii, hledání poetiky a také nahlížení do takzvaného lunárního kalendáře, čili inklinaci k astrologii. Fáze měsíce ovlivňují podle některých zahradníků růst rostlin, čemuž se můžeme přizpůsobit. Zjistíme tak, kdy je vhodné sázet, vysévat, sklízet, plít a podobně. Prostě si můžeme veškeré své zahrádkářské snahy přizpůsobit podle stříbřitého bratříčka planety Země.
Kniha jako dárek pro zahrádkáře? Vychází jich spousta, ale jak vybrat tu správnou? Vybrali jsme několik titulů přímo na doporučení zahrádkářů a čtenářů. Starší knihy i novinky.
Problém, který si zaslouží nemilosrdné řešení v podobě likvidace? Ne, do takové škatulky náš krtek skutečně nepatří. Jistě, je to tvor, který umí lidem vysazeným na krásu svých pěstěných trávníků pořádně hnout žlučí, ale v zásadě nikomu neškodí. Vlastně, s jeho přítomností na zahradě se pojí víc užitečnosti, než závadnosti. A vy z něj můžete mít prospěch.
V případě motýlů vědci vypozorovali, že spíše než k úbytku druhů dochází rychleji k úbytku počtu jedinců jednotlivých druhů motýlů v krajině. A tento jev je často velmi nenápadný. Na vině je především automobilová doprava, průmysl a zemědělství. Nejmarkantnější je pak tento jev v městských a průmyslových aglomeracích a v lokalitách s intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Všichni motýli jako celek tak vykazují markantní úbytek (za posledních 100 let cca 30%).
Představte si, že jste rostlinou, a že ke svým sexuálním hrátkám přizvete kdekoho z okolí bez ohledu na druh, rasu, náboženství, pohlaví, různé orientace, názory a vzhled. A nejen hominidy, vlastně ty nejméně. Představa devianta? A co víc, že je váš pohlavní život natolik bohatý, že poeticky přizvete i vítr. Komunistické vyhrožování „Kdo seje vítr, sklízí bouři“ v rostlinné říši neplatí, platí zde, že kdo seje vítr, příští rok zaseje. A některé rostliny dokonce nepotřebují vůbec nic, vystačí si tak nějak samovolně a přesto počnou. Ponořme se do nádhery i bizarnosti rostlinného kvetení, čili pohlavního rozmnošování v říši, která zde byla již dávno před lidmi.
Kdy začíná jaro? Oficiálně prvním jarním dnem, který je určen astronomickým kalendářem. Každý rok to může být trochu jindy, zvláště svým osmnáctihodinovým rozdílem tu mohou v přesném stanovení zamávat roky přestupné. Ve výsledku se zima láme v jaro někdy 20., a jindy zase 21. března. Než se trápit touhle početní anomálií, je lepší soustředit se na neklamná a neměnná znamení. Příchod poslů jara, kteří si z rozmarů lidského kalendáře nic nedělají. Příletu prvních ptáků z teplých krajin.
Nadace Partnerství již po dvacáté hledá Strom roku České republiky. Kdo naváže na úspěch poslední vítězky Jabloně u Lidmanů, může následující dva týdny ovlivnit každý, a to až úderu půlnoci Dne Země 22. dubna.
Zima skončila a my na jaře zjistíme, co napáchala na rostlinách, do kterých jsme investovali nemalé prostředky, ale i čas a námahu. Proč se po zimě stává, že některé rostliny uhynou u jiných najdeme vážné poškození?
Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, která najde uplatnění v okrasných výsadbách pro své nádherné, drobné kvítky, kterými jsou kvetoucí rostliny obsypány. Jde přitom o rostlinu nenáročnou, která svým vzhledem připomíná levanduli a Yzop. A má dokonce i podobné nároky na péči. Stejně tak jde o rostlinu léčivou která zdaleka nechutná jen kočkám.
Sezóna medvědího česneku právě začíná a my si ji můžeme ozvláštnit dobrodružnou výpravou. Tedy zatím alespoň v rámci hranic okresu, kde bydlíme, ale snad toto omezení rychle skončí. Medvědí česnek totiž najdeme na velmi působivých místech naší přírody, především ve vlhčích a stinných místech lužních a listnatých lesů. Stačí fotoaparát či alespoň chytrý mobil a uděláme něco pro utužení svého zdraví tělesného i duševního. A sběrači pomohou sběrem čerstvých listů detoxikaci svého těla.
Především plzák španělský, plž (lidově slimák) z čeledi plzákovitých, který se stal celosvětovým cestovatelem proti své vůli, dovede v zahradách napáchat ohromné škody. Tento neuvěřitelný jedlík k nám byl zavlečen s rostlinným materiálem a odpady. Z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie se tak rozšířil až do USA, i když neumí plavat. A boj s ním musí začít již brzy na jaře, aby jeho populace neukázala invazivní sílu druhu.
Předjaří a jaro nabízí dosti zrádné počasí, mrazíky se mohou objevit klidně ještě v květnu, i když zimy jsou poslední roky mírné a jaro přichází dříve. A větší podíl teplejších dní v roce způsobuje, že se nám v jezírkách vyskytuje více řas. Nadměrné množství řas na jaře je však důsledkem velkého množství živin v jezírku, které se přes zimu téměř vůbec neodbourávají.
Rozkvetlé, spanile bělostné sněženky, jsou prvními z poslů jara a kvetou dosti dlouho. Bledule vykvétají o něco později a musíme si jejich květy užít mnohem rychleji. Každopádně patří oba unikátní rostlinné druhy do našich zahrádek, stejně jako do přírody. A jejich oblibu dokazují i mnohá česká synonyma. Například sněženkám se také říká sněhovka, lesní cibulka, bibonka, koukoříček, vyskočilka a kozí dříst. Bleduli se říká koukořík, koukořička a nebo blednivka. Pokud prostě něco zlidoví, je to jednoznačný důkaz obliby.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
