Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Záplevák podzimní vypadá báječně v zahradě i ve váze, rozzáří trvalkový záhon i stůl s vázou a výborně vypadá v kombinaci s jinými druhy trvalek, kterým se také daří na plném slunci. Na druhou stranu však může tvořit i solitérní seskupení různých barev květů.
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Pokud se nám v zahradě objeví vlaštovičník, a že by sázkové kanceláře vypsaly na tento fakt enormně nízký kurz, vnímáme jej jako plevel. A to dosti invazivní, který vyroste a přežije třeba i na rumištích a v suchých zídkách. Je však třeba vlaštovičník hubit a nebo najde praktické využití?
Máte větší pozemek a nevíte, co se spoustou posekané trávy? Nebo se vám trávu prostě nechce sekat, případně nechcete kupovat dražší zahradní techniku? Odpověď je jednoduchá. Ovce. Pozor však, i 2 jsou málo, je třeba mít alespoň malé stádečko. A navíc s ovcemi souvisí mnohá další ale… Předně platí, že nelze hovořit o úspoře.
Hodné, zlé a ošklivé? Příroda v takových dimenzích naštěstí neuvažuje, a možná proto je tak přepestře rozmanitá. Následující výčet zahrnuje druhy, o jejichž užitečnosti pro zahradníky a sadaře se moc pochybovat nedá. I když zdaleka všechny nevítáme s otevřenou náručí, dělají pro nás mnoho dobrého.
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Naše tuzemské sasanky, které najdeme v naší přírodě, jsou zaručeně posly jara, tedy kvetou brzy na jaře, ovšem na začátku léta nám vykvetou sasanky pocházející z Balkánu a ještě později sasanky východoasijského původu (Čína či Japonsko). Ty začínají v našich podmínkách kvést na konci srpna a kvetou až do října.
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.
Konec léta, přelom léta a podzimu a podzim jsou dobou, která nám jasně říká: „Nezapomeňte na cibuloviny kvetoucí brzy na jaře“. A také na rostliny hlíznaté. Jaro v zahradě prostě začíná již na podzim.
Správně růže křídlatoostnitá je jednou z oblíbených velkých sadových růží, pochází z čínského Sečuánu a západního Himálaje, kde se vyskytuje v subalpínském pásmu, čili ve výškách od 3000 do 3600 metrů nad mořem.
Přírodní kámen se hodí opravdu do každé zahrady, ať již pojaté tradičně venkovsky, zámecky velkopansky a nebo prostě moderně. Podob kamene a možností jeho využití je nekonečná řada. Koupit si můžeme ceněné materiály až z orientu, ovšem základním pravidlem je v zahradách respektovat především místní druhy kamene. Tedy hlavně v případě kamenů jako solitérů a nebo při budování skalky. Ovšem i u kamenných obkladů a dlažeb je toto pravidlo ceněné.
Halézie rostou na východě Asie (především v jihovýchodní Číně) a východě Severní Ameriky (jižní Florida, východní Texas, jižní Ontario, Kanada). Do Evropy byly tyto dřeviny dovezeny v roce 1756 a v Čechách se poprvé objevily v roce 1844 v pražské Královské oboře. Skvěle se tato okrasná dřevina vyjímá všude, kam ji postavíte. Ideální jsou halézie vedle rododendronů a azalek, tedy nižší druhy, nikoli halézie stromovitá.
Pod pojmeme ekologická zahrada byla velmi dlouho vnímána absence chemie. Jenomže čas se posunul, počasí se změnilo a dnes jde také a především o hospodaření s vodou. Navíc přibyl ještě jeden svým způsobem moderní výraz, zahrada přírodní. Už tedy hned z úvodu článku víme, proč slovo ekologie „plave na vodě“. Jaké jsou další rysy ekologických zahrad?
I slimáci, vlastně především plzák španělský, největší škůdce z tohoto rodu, mají své limity. Ne na každou rostlinu mají políčeno a některým se vyhnou velkým obloukem. Vnímavější to v zahradě postupně poznají sami. Proč je však dobré to vědět? Důvody jsou dva, za prvé mohou rostliny, které slimáky odpuzují do určité míry ochránit druhy ohrožené. Na mysli máme výsadbu vedle sebe. A za druhé je zbytečné sypat drahé granule proti slimákům tam, kde nejsou zapotřebí.
S ptáky je potíž, jsou tuze krásní, v zahradách nás baví, je příjemné je pozorovat, ale když se to začne v zahradě červenat a černat plody, náhle je po sympatiích a přátelství. Všechno byla jenom přetvářka. Jak ale ptákům zamezit v ničení naší úrody, aniž bychom jim uškodili a ze zahrady je trvale vyháněli?
Chrousti patřili mezi nebezpečné škůdce spíše v minulosti. V současnosti už nejsou jejich stavy tak početné. Naopak jejich výskyt se stává spíše vzácností. Proto obvykle nepřestavují pro vaši zahradu prakticky žádné větší nebezpečí. Přesto prozradíme, jak zničit chrousta, pokud budete mít to „štěstí“ a chroustovi se u vás zalíbí.
