Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Zahradničit bez práce, to úplně nejde. Ale určitě to jde dělat méně náročně, pohodověji, beze spěchu. Takže pokud vám to například nedovoluje váš zdravotní stav, nemáte už tolik času, jste líní anebo se zkrátka nechcete ničit, můžete vsadit na osvědčené postupy s nízkými nároky na údržbu.
Elektrický ohradník proti slimákům, který je napájený pouze 9 V baterií, prý funguje podle autora tohoto zlepšováku dokonale. Dominik Shaim Ulrich hovoří o způsobu ověřeném třemi lety používání, tedy třemi lety praxe. Vlastně boje. A také pan Ulrich jednoznačně inspiruje všechny kutily slovy: „Můj elektrický ohradník proti slimákům si snadno vyrobíte sami.“ Zkusíte to?
Několik stovek, ne-li tisíce korun, tolik lze ušetřit sběrem dešťové vody. Zásoby dešťovky využijete zejména k pravidelné zálivce vegetace, ale také při mytí automobilu, stavebních pracích, praní či úklidu.
Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
Postřehů a nápadů k tomu, jak nejlépe upravit zahrádku malých rozměrů, existuje velké množství. Podstatné je, že jsou vedeny jen dvěma principy. Buď tu skromnou velikost otevřeně přiznávají, anebo se ji pomocí osvědčených triků snaží přetvořit v zahradu naoko větší. Každému podle chuti.
Kdo to zažil a viděl na vlastní oči, jak za silného větru kolem něj padá jeden strom za druhým, nebo za velké sněhové nadílky s ledem, kterou už některé dřeviny neunesou, určitě bude o výsadbě dřevin na vlastním pozemku uvažovat trochu jinak než ostatní. Tak dlouho to roste a pak bum a je po všem. Během vteřiny. Co ale vysadit?
Když se v zahradě objeví divizny, je to opravdu svátost. Navíc obrovská šance, že se vysemení a vyrostou i v dalších letech. Nepřehlédnutelné jsou již mladé chundelaté lístky, které které vyrůstají oproti jiným vzcházejícím rostlinám hodně velké. „Opovaž se ty divizny posekat sekačkou,“ zavelela postarší paní svému partnerovi, který právě startoval svou zamilovanou benzínovku. „Pěkně okolo!“ Když prý totiž divizna uzdravila chorého krále, on řekl: "Věru, tato květina divy zná činiti!" A jméno květiny bylo na světě.
Vodní prvky jsou v zahradách určitě fajn, je ale otázka, po jakém řešení sáhnout. Nejlevněji nás vyjdou malá okrasná jezírka, která však mnoho efektu neudělají. Pořád je ale lepší malé jezírko než nic. Doplněné malou fontánkou ještě více zlepší mikroklima v zahradě. A nejdražší řešení? Rozhodně přírodní koupací jezírka. Jejich cena obvykle o dost přesáhne i cenu bazénu. Zhruba půl miliónu korun je částka, kterou musíte mít k dispozici, aby vůbec mělo smysl začít o koupacím jezírku uvažovat. Získáme však mnoho předností tohoto přírodního vodního prvku, především v podobě přírodní vody místo chlorované vody bazénové.
Robotické sekačky mohou mít mnoho podob. Nejen co se týká designu a konstrukce, ale především funkcí. Jedno však mají kromě sekání trávníků společné, potřebu vymezujícího vedení, pomocí kterého se sekačka orientuje na pozemku, má vymezeny hranice pro svou činnost. Mohou toho ale umět mnohem víc a mohou proto trávníkům skutečně prospívat, nejen je neustále sekat. Představujeme inteligentní robotické sekačky, které zcela změní váš pohled na údržbu zatravněných ploch.
Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.
Své vztahy s vlastními domácími mazlíčky lidé zpravidla hodnotí jako velmi pozitivní zkušenost. Vzpomínají jen na to dobré. A právě to by mohlo být signálem, že to s naší láskou k němým tvářím není úplně v pořádku.
Zvládat extrémní výkyvy teplot není ve městech nic snadného. Řada světových metropolí se proto aktivně zasazuje o to, aby na takové nenadálé události byla připravena předem. S pomocí zeleně, větru, vody. Anebo tím, že navenek změní svou barvu.
Množné číslo jsem v nadpisu článku nepoužil náhodou. Indický běžec je zvíře skupinové, společenské, proto je třeba si koupit alespoň několik kachniček naráz. Jedné jediné by nebylo ve vaší zahradě dobře, chyběla by jí společnost. Jinak ale není na chovu indických běžců nic složitého. Na rozdíl od slepic vám zahradu nerozhrabou. A slupnou všechny plzáky španělské a jiné slimáky a škůdce, na jaké narazí.
Není to zábava, není to koníček. Vlastně je to věc, kterou dost bytostně nesnášíme. Přesto ji vždy v sezóně děláme, dokonce se k ní vícekrát vracíme. Čištění zahrady od plevelů, pletí, totiž málokdy uděláme dobře.
Když si vyjdete do přírody, třeba i jen do městského parku, a dáte si dobrý pozor na vyšší travní porost, je možné, že se vás klíště nechytne. Co ale mají dělat chudáci domácí zvířata? Pes zaručeně vymete i ten nejzazší kout a křoví, o kočkách nemluvě, ty se při svých potulkách neptají vůbec nikoho. Prostě místa, kterým se vy sami, třeba právě kvůli riziku klíšťat, vyhnete, přitahují naše domácí mazlíčky doslova jako magnet. Navíc na klíšťata běžně narazí i v zahradách. Co ale s klíštětem, když se už zakousne a začne ze zvířete sát? A existuje funkční prevence?
Dračík, jinak také česky jenotina, je původně americký rostlinný rod, jehož zástupci se hojně vyskytují i na skalkách a záhonech našich zahrad. Důvod je jasný, jde o nádherně kvetoucí rostliny, které mají nízké nároky na zálivku a živiny. A jelikož rod zahrnuje více jak 250 druhů a tomu odpovídající množství šlechtěných kultivarů, je opravdu z čeho vybírat.
Řady chyb se dopouštíme nevědomky, nebo z neznalosti jiných možností. Téměř dokonale to platí pro trávníky. Za to, aby vypadaly opravdu dobře, totiž musíte tvrdě platit. Pravidelnou údržbou, provzdušňováním, sekáním, hnojivy, doséváním, vodou. Přitom to jde i jinak.
Na vlky, kteří se vrátili do naší přírody, můžete narazit v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách a v Ralsku. Jenže on má vlastně nějakého toho vlka v zahradě každý. Tedy vlastně vlk. A ani se nemusíme rozčilovat, že nám tenhle ekologický experiment zabíjí ovce. Ty vlky, co běhají po lesích, má leckdo docela rád, jenže vlky na ovocných i okrasných stromech jsou vždy jen pro zlost. Říznete a objeví se znova. Rychle, zákeřně a bez vytí. Nepotřebují výt s lidmi. Jak se jich ale zbavit?
Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
Jak dlouho ještě bude trvat, než nastane opravdu zásadní omezení vstupu do lesů právě i za účelem houbaření, nebo třeba sběru borůvek, brusinek, malin, ostružin a bylinek, to nikdo neví. Dokonce i za účelem obyčejné turistiky. Ale tlaky jsou v tomto směru pravidelné již dlouhé roky. Odněkud samozřejmě musela přijít inspirace a ano, přišla z jiných zemí EU či Evropy obecně. Nebo dokonce lze říci světa. Někde se totiž dokonce vůbec nesmí houbařit, jinde si domů nepřinesete více jak třeba 2 kilogramy čerstvých hříbků, v některých zemích za vstup do lesa platí vlastníkovi. A jsou i země, kde se hub vyloženě bojí.
