Dobrý den, rád bych Vás požádal o odborný názor současného stavu rodinného domu. Jedná se o rodinný dům z roku 2000. V poslední době jsme zaznamenali zatuchlý zápach vycházející z ventilace v ložnici v přízemí. Následně jsme zjistili, že podobný zápach je cítit také v prostoru půdy. Při prohlídce jsme zde na několika místech objevili tmavé skvrny na podstřešních vrstvách, které by mohly odpovídat plísni. V půdním prostoru se nachází střešní světlík, který je však trvale zavřený. Jiný způsob odvětrání zde není. Zhruba před rokem byla na části půdy rozložena minerální vata, kterou zde předchozí majitel ponechal. V průběhu posledního roku jsme zároveň prováděli částečnou rekonstrukci domu. Ta zahrnovala mimo jiné výměnu podlah v 1. NP za vinylovou krytinu a nahrazení původních dvojskel izolačními trojskly na jedné straně domu. Vzhledem k těmto změnám bychom rádi ověřili, zda nedošlo ke změně vzduchotěsnosti domu a zda případně nedochází k pronikání vlhkého vzduchu z obytných prostor do půdy. Ideálně bychom proto uvítali odborné posouzení se zaměřením zejména na způsob větrání půdy, skladbu a provedení střešního pláště, zda se může jednat o kondenzaci vlhkosti, netěsnosti konstrukce, zatékání, případně kombinaci více faktorů.
Dobrý den, výměna podlahové krytiny a záměna dvojskel za trojskla nemá vliv na zásadní změnu vzduchotěsnosti domu. Bezpochyby i okna s dvojskly měla těsnění, která fungovala.
Vliv však může mít nedostatečné odvětrání půdy. Zde hraje důležitou úlohu řešení skladby střešního pláště, které nepopisujete. Střešní plášť, pokud krytinou je plech nebo například asfaltový šindel a skladba není správně odvětraná, pak může docházet ke zvýšení vlhkosti vzduchu v půdním prostoru a to především tehdy, pokud půda není dostatečně větraná. To ale není jediná věc, která to ovlivňuje. Jedná se také o stav a funkčnost parozábrany ve skladbě stropu pod půdou, pokud je strop dřevěný (například vazníky) a celkové uživatelské chování v domě, tedy způsob větrání apod.
Poměrně zásadní změnou oproti minulému je provedení tepelné izolace na stropě. Tím dojde k omezení úniku tepla, avšak druhým efektem je snížení teploty v půdě a tím i nižší povrchová teplota na vnitřním povrchu podstřeší. To může způsobit kondenzaci a plíseň. Řešením je dostatečné přirozené odvětrání půdního prostoru.
Uvádíte ventilaci, patrně se jedná o rekuperační systém, který je v létě využíván k chlazení. Tato kombinace bývá riziková na tvorbu kondenzátu v rozvodu, což opět vede ke vzniku plísně. Vyčištění by měl zajistit dodavatel vzduchotechniky a pak upravit režimy větrání tak, aby kondenzace nenastávala.
Doporučení je obrátit se na stavebního specialistu aby posoudil a prohlédl stav půdy a střechy na místě. Bez toho na dálku nelze dát odpovídající radu a navrhnout správné řešení.