Dobrý den,
Pro začátek takový souhrn informací, jsem z severu Čech cca 600m n. m. dům dvoupatrový, plocha jednoho podlaží cca 75m2, nepodsklepený, bez izolace v podlaze, letos v létě vyměněná dřevěná okna za plastová 3 skla, izolace půdy 250mm skelné vaty, vytápíme 12KW tepelným čerpadlem, minulou zimu ještě s dřevěnými okny, byl výkon topení na hraně komfortu. Dům je postavený z HELUZ STI 440mm, podle katalogu by to měli být cihly energeticky úsporné domy. Jenže cihly nejsou stavěné na tenkovrstvé lepidlo, ale na klasickou maltu, takže je mezi každou řadou 2-3cm vrstva. Což si myslím že úplně ničí nízkoenergetické vlastnosti cihel. Proto se rozhoduji realizovat dodatečné zateplení, klasickým polystyrenem, největší možná tloušťka je 200mm, aby nebyl nikde problém s přesahem střechy (případně kolize s dveřmi, oknem). Je to dostatečné nebo případně zbytečně moc ? Stejně tak mám v plánu zateplit sokl domu, aby nevznikal tepelný most. Děkuji Svoboda

Odpověď Dobrý den, děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Neuvádíte, jak je dům starý, resp. kdy byly cihly vyrobené. Výrobky s označením Heluz STI se vyráběly již asi před 20 lety a byly skutečně určené pro nízkoenergetické domy, resp. pro domy, které v té době za energeticky úsporné byly pokládány. Ve své době představovaly čelo peletonu. Postupně byly samozřejmě vylepšovány, takže novější výrobky stejně značené, měly pak vlastnosti ještě o něco lepší.

Ve starších podkladech jsem našel tyto údaje:

Rozměr cihly 247 x 440 x 238 mm – poslední číslo je výška. Tenkrát se ještě nezdilo na tenkou spáru. Předpoklad byl, že spára bude 12 mm, tedy výškový modul zdění 250 mm. Ale záleželo na pečlivosti.

Tepelné vlastnosti:

Součinitel prostupu tepla U 0,20 (W/m2.K).

Tepelná odpor R 4,77 (m2.K/W)

Tepelná vodivost praktická 0,101, faktor difúzního odporu 5/10.

Zkusme tyto vlastnosti porovnat se současnými požadavky.

Současná doba, resp. norma již nepoužívá tepelný odpor R, nýbrž výhradně součinitel prostupu tepla U. Jednotkou je W/m2.K. Jedná se přibližně o reciproční hodnotu R, tedy U = 1/R. Takže zde platí, čím menší, tím lepší izolační vlastnosti.

Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov - požadavky (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší hodnota, tím lepší izolace.

Pro obvodovou stěnu tyto hodnoty jsou:

Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K)

Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K).

Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K).

Vidíme, že hodnota 0,20 (W/m2.K) není vůbec špatná a spíše se blíží i současnému nízkoenergetickému standardu

Ale pozor. Tato hodnota se zpravidla uváděla pro zdění na tepelně izolační maltu. A tu nemáte a pokud se použila klasická cementová zdící malta a spáry jsou enormně vysoké, pak je hodnota tepelné izolace opravdu významně snížena a prakticky může být i pod doporučenou hodnotou. To však není v našich silách zjistit, dalo by se sice spočítat poněkud krkolomným výpočtem, ale to je mimo rámec poradenství.

Zajímavé by bylo podívat se na zdivo termovizní kamerou. Můžete objednat zdarma (v rámci bezplatného osobního poradenství) měření, na www.eccb.cz naleznete kontakt.

Odpověď na otázku, zda má smysl takové zdivo zateplovat, tedy zní spíše ano. Přináší to ale zásadní problém. Příliš malá tloušťka zateplení by mohla mít za následek kondenzaci v konstrukci na rozhraní polystyrénu. Správný postup by tedy byl, ověřit tloušťku izolantu výpočtem na kondenzaci a stanovit její minimální tloušťku, při které ke kondenzaci již nedojde.

Záleží na materiálu, běžný bílý EPS 70 F má faktor difúzního odporu kolem 40 a více, přičemž zdivo má do 10. Bude tedy vhodné zateplit děrovaným EPS a to buď bílým, nebo ještě lépe šedým. Systémy těchto zateplovacích systému se označují CLIMA, OPEN apod.

Doporučená tloušťka zateplení by byla od 8 až 10 cm izolantu na bází EPS.

Z pohledu zajištění možnosti difúze vodní páry z konstrukce se rozhodně nic nezkazí izolantem na bázi děrovaného šedého EPS s reflexní vrstvou. Systémy pro tento děrovaný izolant mají obvykle vysoce prodyšná lepidla i omítkový systém. Výhodou šedého EPS je nižší tepelná vodivost (až 0,032 W/m.K) oproti běžnému bílému EPS 70 F (0,039 W/m.K).

Tloušťka izolantu tedy může být o něco nižší. Pokud by se zvolilo doporučených 10 cm, bude výsledná hodnota U zateplené konstrukce kolem 0,14 (W/m2.K), tedy s rezervou splní všechna doporučení dle současné normy. Minimálně 10 cm extrudovaného XPS je potřeba dát na sokl.

Lze tedy volit například – fasáda 12 cm, sokl 10 cm. Nebo stejně, jde o plánovanou úpravu soklu (obklad, marmolit apod.) U soklu nutno zateplit pod terén min 60 až 80 cm a dát drenážní systém.

Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice