Drenáž

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.


Je potřeba rozlišit, zda se bude drenážní systém provádět u novostavby, nebo z důvodu odvlhčení spodní stavby stávajícího domu.
U novostavby by měl být součástí projektového řešení. Jeho návrh a způsob provedení zdůvodňuje tedy projektant, měl by navrhnout spády, hloubky, způsob odvedení vody apod. Drenáž by neměla jít pod základovou spáru, aby nebyla narušena základová půda. Zpravidla se navrhuje max. do hloubky cca 10 cm nad ní. Jedním z hlavních důvodů odvodnění výkopové jámy je ochránění tepelné izolace na lící základu před působením vody. Tepelná izolace z extrudovaného polystyrénu se provádí do hloubky kolem 80 cm od upraveného terénu. Založení je navrhováno u novostaveb do nezámrzné hloubky kolem 120 až 130 cm pod UT. Na spády drenáže je tedy k dispozici „převýšení“ kolem 30 cm, což je zpravidla dostačující.



Pokud se drenážní systém provádí u stávající stavby, je potřeba při jeho plánování předem zjistit hloubku založení, nejlépe kopanou sondou a pak přeměřit hloubky kanalizace nebo recipientu, kam bude drenáž zavedena. V případě drenáží je potřeba zohlednit především to, aby odvodnění bylo 100%. Doporučuje se proto, aby drenážní systém byl prováděn podle projektu, který vychází z přesného zaměření výšek, hloubky kanalizace do kterého bude drenáž zaústěna apod. Ani zde nesmí dojít k podkopání základové spáry! Založení starších domů je zpravidla mělké a často pak nastává problém s dostatečnou výškou pro spád drenáže. V krajních případech lze stávající základy podbetonovat a tím základovou spáru posunout dolů. Tato opatření by však měl navrhovat statik.
Drenážní systém je vybaven kontrolními revizními šachtami, které se umísťují na začátek drenáže a v místě lomů. Rovněž v místě zaústění do kanalizace se provádí šachta. Řešení musí především zajistit to, aby do drenážního systému nenatékala zpětně voda. To hrozí při zaústění v rovině dna kanalizace a přímého napojení okapových svodů do systému, které vždy za deště znamená dotaci vodou. Pak systém nemůže být účinný. Zjednodušeně řečeno – v nejvyšším místě drenáže se provede revizní šachta. Od ní běží zpravidla 2 větve, které obíhají objekt. Spád drenáží by měl být alespoň 1,5 až 2%. Dno se provádí utěsněné, aby se voda nevsakovala pod základy, nýbrž byla odváděna. Těsnění dna se nejčastěji provede betonovou mazaninou, která je vyspádována od zdi a je v ní na cca 40 až 50 cm od zdi vytvořen žlábek pro uložení drenážní trubky. Beton musí být tedy rozměřen a ve spádu. Zásyp je nejlépe čistým a hrubším štěrkem (frakce 32-63) a geotextilie se pak dává shora a z boku výkopu, aby se systém nezanášel plachy zeminy. Shora pak je doporučen okapový chodník, spádovaný od objektu a případně i povrchově odvodněný do kanalizace.
Při provedení výkopu je ideální příležitost stávající základ tepelně zaizolovat (obdobně jako u novostavby deskami XPS v doporučené tloušťce kolem 12 cm) a sanovat proti vlhkosti. To se provádí použitím nopové fólie. Ve většině případů starších domů, kde je vysoká vlhkost způsobena vzlínáním vlhkosti neizolovanými základy tato metoda vede k částečnému vylepšení. Jedná se o vložení separační vzduchové vrstvy, která v první řadě dobře zajišťuje, že vlhká zemina není v kontaktu se svislou konstrukcí a to ať základu nebo podzemní svislé stěny sklepa. Výkop nemusí být ohrožen pouze klasickou spodní vodou, zpravidla je to voda dešťová, která se stahuje propustnými vrchními vrstvami do podloží a tam nemá možnost dobrého odtoku. To zajistí drenáž.



Montážní návody na provedení nopových fólií najdete na internetu na stránkách výrobců. Z detailů, které někteří na internetu mají je patné i použití drenáže, z popisu i to, na co je její použití určeno.