Dobrý den,
měl bych dotaz(y) týkající se kondenzace vlhkosti na asfaltové hydroizolační lepence na základové desce. Máme nepodsklepený, cihlový RD, základ. deska končí cca 30 cm nad terénem. Na asfaltovém lepence natavené na základové desce je položen šedý podlahový polystyren (3 x 5 cm), pak anyhydrit, vinyl. Když jsme polystyren pokládaly (v září), všimnul jsem si, že pod ním (v kontaktu s asfaltovou lepenkou) kondenzovala vlhkost – náhodou jsem zvednul několik desek EPS a viděl jsem tam vlhkost, když jsem je nechal zvednuté, vlhkost postupně zmizela, když jsem je tam položil znova a znova zvednul, opět tam byla vlhkost. Vysvětloval jsem si to tím, že základ. deska byla chladná a uvnitř stavby byla zvýšená vlhkost a vlhkost nemohla přes EPS pryč. Mezi jednotlivými vrstvami EPS desek nám žádná vlhkost nekondenzovala. Stavba je nyní cca 2 roky obývaná. Nedávno jsem musel odkrýt odpadní potrubí zabudované do zdi, vedoucí do základové desky – při tom odkrývání jsem se dostal až k asfaltové lepence. A opět jsem tam viděl vlhkost, a i dolní řada cihel a zakládací malta pod nimi byla vlhká. Asi to mohlo být i tím, že tam je vyšší vlhkost – stavba nebyla/není perfektně vyschlá a je tam chladněji, tudíž se voda moc neodpařuje, a ani se nemá odpařovat kam (?). Vnitřní vlhkost vzduchu máme nyní po instalaci rekuperační jednotky cca 50 (max. 55) %. Dotazy: 1. Je normální, že na kontaktu EPS podlahových desek a asfaltové lepenky kondenzuje vlhkost? 2. Může toto místo vůbec někdy vyschnout, když vlhkost nemá kam unikat? 3. Jak dlouho může trvat, než vyschnou keramické dutinové cihly (HELUZ) pokud jsou nasáklé vodou (a jsou vystaveny chladu od spodu ze základ. desky)? 4. Pomhlo by kromě rekuperace snižovat vlhkost i el. vysoušečem vzduchu? Děkuji za odpověď.
P. Jaroš
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Narazil jste na velmi zajímavou problematiku, která se příliš neřeší, přestože tento problém existuje. To dokladují i některé diskuze, které lze na webu najít.
V zásadě se vychází z různých teorií na průběh teplot pod základovou deskou domu v závislosti na tom, kolik tepelné izolace v podlaze je. A zde se tloušťka zateplení v souvislosti s novými požadavky neustále zvyšuje. Tudíž by se dalo očekávat, že teplota pod domem bude výrazně nižší, než u nezateplených podlah.
Narazil jsem na praktické měření, které uskutečnila VŠB-TU Ostrava, kdy porovnali teoretické výpočty teplotního pole pod stavbou se skutečnými teplotami ze tří sond v různých úrovních hloubky a v různých vzdálenostech od okraje stavby. Přitom byl extrémně dobře zateplený sokl i podlaha, asi 30 cm.
Na okraji stavby by se dalo očekávat, že logicky bude teplota nižší, než někde uprostřed. Teoreticky výpočtově vycházelo, že teploty v zemině pod stavbou měly být výrazně záporné (-9 až -7), nicméně naměřilo se +5 až +11°C. Samozřejmě se teplota mění v závislosti na ročním období, tohle bylo tuším při -12°C venkovního vzduchu.
Pokud se jedná o kondenzaci, je teplota rosného bodu při 20°C a 50% vlhkosti něco přes 9°C. Tudíž pokud je na základové desce méně, a to je, ke kondenzaci tam musí dojít. V zimě. Mimochodem při výpočtech tepelných ztrát se uvažuje teplota přilehlé zeminy také o něco nižší než očekávaný rosný bod.
V září se to teoreticky mohlo stát také, beton již mohl být poměrně chladný a v nové stavbě vlhkost vyšší. Asi je i docela logické, že mezi deskami EPS ke kondenzaci nedošlo.
Potíž nastává s tím, co můžeme od opakující se kondenzace očekávat, především v patě cihelného zdiva, nebo zda by se tomu dalo zabránit nějakou parozábranou. Betonová deska podlahy je sice poměrně nepropustná, nicméně po obvodu jsou dilatační spáry, které se obvykle netěsní. To by se udělat dalo, byť žádná parozábrana není 100%. Preventivně by se tedy parozábrana spíše navrhovat měla.
Parotěsnící vrstvu jsem zvyklý navrhovat v případě, že se provádí podlaha na bázi dřeva (nějaké rošty ve kterých je například MV) a tudíž je snaha prostupu vodní páry do podlahy zamezit, mohla by výrazně škodit. S otázkou ohrožení zakládacích cihel bych se asi obrátil na výrobce, což časem udělám i sám (děkuji za námět).
K odpaření kondenzátu bezpochyby nějak dochází, byť asi pomaleji a obtížněji, než naopak ke kondenzaci. Pokud by odpařené množství bylo menší než kondenzované, nutně by muselo časem dojít k nějaké havárii. O tom mi není známo.
Svým způsobem je diskutabilní, zda by lepší tepelné zaizolování soklu pomohlo zvýšit teplotu základové desky po obvodu, kde logicky musí být riziko vyšší.
Neboť ve stavbách nelze vyloučit nic, je potřeba pro úplnost zmínit i možnost zatékání. Pokud je příčinou toto, bývá někdy obtížné najít místo. Může to nastat tam, kde je podlaha přízemí defacto totožná s úrovní terénu (terasy) a tudíž hydroizolace vytváří jakousi „vanu“ přes jejíž okraje nebo někde ve spojích může k průsakům dojít.
Spodní stavba u takových domů není namáhána jen vzlínající vlhkostí, nýbrž i vlhkostí přilehlého horninového prostředí. S tím souvisí také dimenzování hydroizolace, která by měla být zdvojena, jak se lze dobrat z předpisů a norem na izolace spodní stavby.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice