Dotaz:
Dobrý den
potřebuji řešit nové bydení a mám zajímavou nabídku na rodinný dům postavený ze sibiřské borovice - jedná se o stavbu z masivu, přičemž šíře harnolu je 20 cm. Součinitel prostupu tepla U pro tento rozměr udává výrobce 0,378W /m2.K. Zaráží mě, že zde není ani žádná parozábrana. Jedná se o suchou metodu výstavby, kdy hranoly do sebe přesně zapadají, podobně to prý dělají i finové. Mám strach aby izolační vlastnosti této stavby byly dobré, aby mi tam později nefoukalo apod. Je potřeba u těchto staveb dávat parozábranu, popřípadě dá se to izolovat z vnitřní strany domu?
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Izolační vlastnosti dřevostavby nemusí být vždy na takové úrovni, jako je v podkladech dodavatelů dřevěných domů z masivních profilů uváděno.
Tepelně izolační schopnost materiálu obecně, je dána jednak součinitelem tepelné vodivosti daného materiálu λ (W/m.K) a dále tloušťce použité ve stavbě (m). V případě měkkého dřeva udávají tabulky pro výpočty tepelně technických vlastností součinitel tepelné vodivosti λ 0,17 (W/m.K). Při uváděné tloušťce masivu cca 20 cm nebude hodnota součinitele prostupu tepla lepší než 0,7 (W/m2.K). To je sice 2x lepší než zdivo z plných cihel tloušťky 45 cm, ale z pohledu současné normy málo. Současná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Pokud by jsme pro roubenou stavbu uvažovali hodnoty jako pro zdivo, je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Výrobce udává 0,37 (W/m2.K), ať doloží výpočtem, jak k tomu přišel.
Pokud se tedy má u roubených staveb pouze z dřevěného masívu dosáhnout hodnot součinitele prostupu tepla U alespoň se blížící k úrovni požadavku normy, volí se masivnější profily 35 až 40 cm. O tepelně izolační schopnosti dřeva ve stavbě se však vede i rozsáhlá odborná polemika. Použití velkých profilů je poněkud problematické. Pro dosažení lepších izolačních vlastností se proto volí například sendvičové konstrukce, kde z pohledových stran se uplatňuje masivní dřevěný profil a uvnitř je tepelná izolace. Při použití vláknitých izolací se pak navrhují parozábrany na vnitřní líc konstrukce, případně před vloženou izolaci. Nemusejí to být parozábrany foliové, funkci zde mohou plnit i tvrdé stavební OSB desky na pero a drážku s lepenými spoji přelepovanými těsnící páskou. V případě jednoduchého profilu bez dalších vrstev není parozábrana z důvodů kondenzace až tak nutná. Samozřejmě je potřeba zajistit těsnost stavby. To při přirozeném sesychání dřeva není u jednoduché konstrukce jednoduché. Musí se použít řezivo o optimální vlhkosti, aby již nedocházelo k objemovým změnám. V minulosti se u roubených chalup používala hrubě otesaná kulatina, škvíry se utěsňovaly směsí jílu, plev a dalších přísad dle krajových zvyklostí a možností. Domnívám se, že dodavatelé srubů mají konstrukci technologicky po této stránce zvládnutou.
Pokud by jste chtěl zvýšit izolační vlastnosti konstrukce z trámů 20 cm, je jednou z variant zateplení zevnitř a následný interiérový obklad, pod který je ale nutno osadit kvalitně provedenou a funkční parozábranu. Vlastní sibiřská borovice je materiál bezpochyby kvalitní a pro svou konzistenci a výbornou odolnost na vnější klimatické vlivy oblíbený a pro stavby vhodný. Jako izolace se pro dřevostavbu nejlépe hodí materiály na přírodní bázi, například dřevitá vlna, ovčí vlna apod. Mají λ kolem 0,045 až 0,050 (W/m.K), takže se velmi blíží běžným vláknitým izolacím na bázi kamenné nebo minerální vlny. Jejich výhodou díky buněčné struktuře je však schopnost vlhkost zadržet a neztrácejí tak i při určité vlhkosti v konstrukci své izolační schopnosti.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Muško.
Děkuji za Váš dotaz a omlouvám se za opoždění odpovědi.