Obložení domu

Důležitou věcí u zateplení staršího domu je míra vlhkosti stávajícího zdiva, obzvláště tehdy, jeli uvažováno s kontaktním zateplovacím systémem a v tomto případě navíc s následným obkladem keramickými pásky.

Pokud je zdivo namáhané vlhkostí ze základů, kontaktní lepené zateplovaní systémy se nedoporučují. Bylo by vhodné v případě pochyb nechat vlhkost zdiva změřit z odebraných vzorků. Tuto službu zpravidla poskytují dodavatelé zateplovacích systémů v rámci dodávky materiálu. V případě vyšší vlhkosti a salinity je nutno zvážit, jaký vůbec systém pro zateplení použít, nebo zda nejprve provést odvlhčení domu. Ke kondenzaci vodní páry ve skladbě kontaktního zateplovacího systému zpravidla dochází v období větších mrazů. Důležité je, aby množství zkondenzované vody bylo v celoroční bilanci menší, než množství vody které se dokáže z konstrukce odpařit. Toto se ověřuje výpočtem. Potřeba posouzení složitější vrstvené konstrukce na kondenzaci vychází z požadavků norem řady ČSN 73 0540 – Tepelně technické vlastnosti budov.

U následného obložení zateplovacího systému z polystyrénu Klinker pásky je potřeba rovněž zajistit, aby ke kondenzaci nedocházelo v oblasti nalepení obkladových pásků, to by mohlo vést k jejich odpadnutí. U konstrukce tohoto typu by bylo spíše žádoucí, aby ke kondenzaci nedocházelo vůbec, nebo jen velmi minimálně. Vhodnou kombinaci materiálů je tedy potřeba početně ověřit – například různé typy polystyrénových desek mají různé součinitel difúze vodní páry – u EPS-F (expandované fasádní) je to od 20 do 40, u extrudovaných polystyrénů (XPS) 70 a více. Naopak součinitel difúze konečné vrstvy ve skladbě – obkladové pásky – by měl být co nejmenší. Je pravidlo, že u vrstvených konstrukcí směrem k vnějšímu líci konstrukce má difúzní odpor vložených materiálů klesat. Doporučuji tedy skladbu konzultovat s výrobcem materiálu Klinker (info@klinkercentrum.cz) a požádat o konkrétní posouzení a návrh. Zapomenout by se nemělo na to, že s transportem vlhkosti ze staršího zdiva dochází i k přenosu solí na povrch, což se projeví výkvěty na obkladu. Rovněž lze požádat o technické poradenství u výrobců zateplovacích systémů (např. www.maxit.cz, technické poradenství) a další.

Variantou je zde použití takzvané provětrávané fasády, což je princip zateplení difúzně dobře propustnou minerální vatou a následný obklad fasády s vytvořením odvětrávané mezery, kterou může vlhkost dobře odcházet. Tento systém je pro starší domy, u kterých se dá vyšší vlhkost zdiva předpokládat, vhodnější. Kompletními systémy tohoto typu jsou například Vinyl Siding (www.comfort-siding.cz), nebo Novabrik se zateplením (www.novabrik.cz). Obklad lze navrhnout i tak, aby se na něj mohly nalepit Klinker pásky – to by měl udělat projektant. Návrh tloušťky dodatečného zateplení by měl vyjít z posouzení stávající stěny a požadavků normy. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K).
Nejčastěji se doporučená tloušťka dodatečného zateplení pohybuje kolem 12 až 14 cm. Rozhodně je ale lépe již uvažovat s větší tloušťkou izolace a to především s ohledem na úsporu tepla při výtápění. Je dobré si uvědomit, že zvýšená investice znamená nárůst ceny jen o tloušťku vlastního polystyrénu, ostatní komponenty zateplovacího systému platíte tak jako tak.

Pokud jde o obavu z plísně v interiéru - zavlhnutí stěn a tvorba plísní ve většině případů zpravidla souvisí s nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva. Při nedobrém návrhu dodatečného zateplení se problém objevuje v místě tepelných mostů, na které se zapomnělo. To jsou místa, kde je konstrukce obvodové stěny nějak oslabená z hlediska tepelné izolace – u dodatečného zateplení se nejčastěji opomene soklová část, ostění oken nebo oblast u římsy nebo ukončení štítového zdiva.
Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Teplota na povrchu stěny není v každém místě stejná. V místě tepelných mostů je nižší.

Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy oslabené místo venkovní stěny promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Situaci zhoršuje výměna oken za plastová nebo dřevěná typu Euro s dobrým těsněním. Původní okna zdaleka netěsnila jako nová současná. To sice znamenalo únik tepla, ale zároveň to bezpečně zajistilo hygienicky nutnou výměnu vzduchu, aby nedocházelo ke zvýšení vlhkosti. Plastová okna se silikonovým těsněním mohou mít při úplném zavření až nulovou infiltraci, takže spárou mezi rámem a křídlem vzduch prakticky neprochází. Pokud není dostatečně využívána mikroventilace (vícepolohové kování, které umožňuje pootevření okna tak, by jen částečně těsnilo), dochází v nevětraných místnostech ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu. To má za následek zvýšení teploty rosného bodu – to je výše zmíněná teplota na vnitřním povrchu stěny, při které dojde ke zkondenzování vzdušné vlhkosti. Mokré místo pak váže spóry plísní.

Dobrý den paní Skrbková.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.