Dotaz: Dobrý den, mám dotaz týkající se odvlhčení podlah a stěn rodiného domu.
Mám dům, ve kterém se nacházejí dřevěné podlahy, na kterých se objevují vlhké mapy. Když jsem se ptala stavebních firem, nabízeli mi udělat izolační vanu včetně podřezání obvodového zdiva. Na Vašich stránkách jsem se dočetla, že můj problém lze řešit i provzdušněním podlah. Který způsob je lepší a který je levnější? U provzdušněné podlahy mám obavy z tvorby plísně ve vytvořené dutině a ze vzlínání vlhkosti do zdiva, protože stávající izolace je stará již 40 let. Děkuji za odpověď Habartíková
Odvlhčení starších objektů lze provést řadou metod. Nejúčinnější jsou metody bariérové, které spočívají ve vytvoření bariéry proti vzlínání zemní vlhkosti do podlah a svislých vnitřních a obvodových konstrukcí.
Podříznutí zdiva a vytvoření souvislé vodotěsné izolace v celé ploše místností je patrně nejúčinnější bariérovou metodou. Při správném provedení lze dosáhnout až 100% výsledku. Volíme ji tam, kde je podříznutí technicky dobře proveditelné a nebude příliš drahé. To je například u zdiva s průběžnou ložnou spárou, ve které lze provést řez. Dále je vhodné, aby zdivo bylo z obou stran přístupné. Řez je nejlépe provést pod úrovní podlah, aby navazující odizolování v ploše podlahy bylo v rovině a izolační pásy bylo možno dobře slepit. Čím níže je vložená hydroizolace, tím níže můžeme například následně provést zateplení fasády domu běžným kontaktním zateplovacím systémem, který lze aplikovat pouze na suché zdivo - po podříznutí většinou zdivo na tyto hodnoty vlhkosti skutečně vysychá. V případě nutnosti lze izolaci i zalomit, pak je nutno věnovat dostatečnou péči provedení spojů a ohybů. Nevýhodou systému je, že pokud izolace není provedena v celé ploše domu, může docházet k problémům v neizolovaných místech.
Při provádění izolace podlah je potřeba myslet na dostatečnou tloušťku tepelné izolace v rekonstruované podlaze – například polystyrén v tl. alespoň 10 - 12 cm.
V případě staveb dispozičně a výškově složitých, zapuštěných zčásti pod terén nebo z kamenného a smíšeného zdiva o velké tloušťce se pak volí spíše metody postupného vysoušení prostřednictvím odvětrávaných podlah, větracích kanálků nebo vzducho-izolačních dutin. Výsledek stavebního zásahu zde velmi záleží na erudovaném technickém návrhu a pečlivosti provedení. Zpravidla se dosáhne výrazného snížení vlhkosti ve zdech, ale ne zcela. Následné vysýchání konstrukcí nemusí být dostačující pro kontaktní způsoby zateplení. Dutiny, kterými proudí venkovní vzduch musí být od interiéru dobře odizolovány tepelně, aby nedocházelo k promrzání vnitřních konstrukcí – to znamená ještě více tepelné izolace do podlah apod. Aby systém byl účinnější, je nutno provádět opatření i vně – vnější dutina, drenáže atd. Tím jsou tato řešení poměrně pracná a tím i drahá.
Rozhodnout však obecně, který způsob je levnější je obtížné a záleží na konkrétním stavebním řešení domu. Funkčně jistě doporučuji požití bariérové metody, nejlépe tedy podříznutí a souvislou novou izolaci v ploše domu. U rodinného domu by vložení dodatečných izolací nemuselo být až tak nákladné.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den paní Habartíková,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.