Dotaz: Dobrý den, chtěl bych poradit, z jaké příčiny se mohla vyskytnout plíseň za novou kuchyňskou linkou, jak se jí zbavit a případně do budoucna předejít.
Před týdnem jsem si v nové kuchyňské lince nad sporákem všiml plísně, která je i na zdi. Nejvíce exponované je místo za skříňkou nad a vedle sporáku. Připojuji pár fotografií pro představu (http://vilimek.webzdarma.cz/plisne/). Plísně byly pouze za skříňkami, ne přes jejich okraj. Vlevo byla ještě jedna skříňka s nesavým materiálem přiléhajícím ke zdi. Za tou plíseň nebyla, ani za ni nepřesahovala. Skříňky těsně přiléhají ke zdi, zeď je nová (2 měsíce od rekonstrukce bytového jádra), obklady v koupelně jsou až ke sníženému stropu, trubky v tom místě ve zdi nevedou. Montáž skříněk byla týden po postavení zdi, den po malování. Byt je středový, okna plastová, větrání snad dostatené, v koupelně také (zatím bez dveří).
Pro odvod par používám digestoř s vnitřní cirkulací, ta nepřiléhala úplně těsně ke zdi, občas jsem ji nezapl. Za ní na zdi plíseň taky nebyla.
Prosím o radu, jak uvedený stav řešit, příp. jaká je nejpravděpodobnější příčina. Zatím jsem povrchy otřel savem, zeď i další den. Mám obavu, že příčinou jsou páry z vaření, ale dodavatel linky tvrdí, že šlo o vlhké zdivo či nedoschlý nátěr.
Děkuji za odpověď.
Jako nejpravděpodobnější příčinu vzniku plísně za skříňkami kuchyňské linky považuji příliš uspěchanou montáž skříněk. Ale vliv digestoře se patrně projevil také.
Uvádíte, že k osazení došlo již týden po postavení zdi, tedy asi i štuku a již den po výmalbě. V takové krátké době po dokončení stavební materiál obsahuje ještě značné množství technologické vlhkosti. Zeď za skříňkou může již jen velmi těžko odvětrávat. Spóry plísní se vyskytují ve vzduchu prakticky všude kolem nás. Kolem cirkulační digestoře dochází k daleko intenzivnějšímu proudění vzduchu, takže je možné, že v jejím okolí je koncentrace plísní větší a také zde logicky je větší vlhkost proudícího vzduchu. Tento typ digestoře má totiž velkou nevýhodu v tom, že zkažený a vlhký vzduch neodvádí, ale jen „lehce zfiltruje, sníží pachy“ a opět ho vrací do místnosti. S účinností odtahových digestoří, které odvádí zkažený vzduch a páry z vaření do venkovního prostoru se tyto nedají vůbec srovnat.
Řešení nastalé situace bude asi takové: Rozhodně nechat zeď nějaký čas volnou bez skříněk aby dobře vyschla. Napadená malba by se musí oškrabat, možná i trochu zbrousit štuk s plísní a pak několikrát opakovat chemické ošetření a vždy nechat dostatečně vysychat. Nová výmalba bude čistě vápnem, nikoli Remal nebo Primalex s hlinkami. Vápenný i štuk
Určitě ještě zkontrolovat i ostatní části zadních stran kuchyňské linky, možná raději i spodní, často v nedosušených novostavbách plesniví u podlahy. Chemii nasaďte i na dotčené skříňky. Kde se plíseň jednou ve stavbě uchytí, není snadné se jí zbavit, je to taková Nesmrtelná teta. Všechny postupy je potřeba provést důsledně a možná i pořídit nějaký účinnější prostředek než běžné Savo proti plísním – poradí ve specializovaných prodejnách se sortimentem chemie na ochranu dřeva.
Mělo by se zkontrolovat i osazení a těsnost digestoře a to, zda vzduch z ní neproudí dozadu nebo do stran. V neposlední řadě doporučuji vzhledem k osazení plastových oken ověřit stav relativní vlhkosti vzduchu v kuchyni vůbec, například osazením a sledováním vlhkoměru, stačí nějaký levnější typ běžně z obchodu. Při vyšší vlhkosti než 45 - 50% změnit režim a intenzitu větrání, třeba větším využitím mikroventilace, pokud ji Vaše okna mají.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Pilchu.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.