Dobrý den,
bydlím ve starém kamenném domě. Když jsme si dům pořizovali, měl v přízemí betonové podlahy bez tepelné izolace. Pod betonem byla už hlína a kamení. My jsme betony odstranili a hlínu vykopali do cca půl metru pod původní úroveň podlahy. Vzniklý prostor jsme pokryli geotextilií a zasypali pěnosklem. Na něj přišla opět geotextilie, potom dřevěný rošt a OSB desky. U stěn jsme pro lepší prostup vzduchu nechali 2 cm spáry. Na OSB desky jsme později nechali položit linoleum. Vše fungovalo dobře asi 4 roky, ale v poslední době je v jednom z pokojů cítit plíseň, která je zřejmě pod podlahou. S ohledem na to jsme v místnosti strhali lino a intenzivně ji větráme. Dodávám, že venkovní zeď domu, kde se nachází uvedená místnost je nejvíce vlhká a plánujeme ji ošetřit pomocí vrtů a injektáže. Vrty budou provedeny zvenku pod úrovní podlahy. Co dělat teď s podlahou a s plísní v místnosti nevím, v tom potřebuji poradit. Tento problém s podlahou je pouze v té jedné místnosti a vlhkost se týká jen té jedné venkovní stěny.
Dobrý den,
Provedená skladba podlahy s pěnovým sklem a OSB deskou nebyla optimální s ohledem na stavební situaci. Dům je zřejmě v mírně svažitém terénu se spádem od cca západu k východu s tím, že terén od podlahy je nejníže na východním rohu a směrem k severu je místnost do ulice s podlahou prakticky na terénu a obdobně zřejmě na straně dvorku. Tam někde bude patrně i Vámi popisovaná lokalizace problému.
Násyp pěnovým sklem byl volen nejspíše z důvodu tepelné izolace a zároveň odvětrání od země. Problém je, že přirozená zemní vlhkost podloží je uzavřená OSB deskou, která je poměrně těsná. Mezírka u zdi je nedostačující a lino to dokonalo. V obdobném případě jsem se potkal s tím, že po zvednutí OSB byly tyto na spodní straně zcela plesnivé.
Doporučuji desky odstranit, uvidíte, jak to pod nimi bude vypadat. Porézní násyp, nevím tedy jaké frakce je, je nutno odvětrat. Tedy systémem s přívodem vzduchu v soklové výšce a odtahem do nějakého volného komína nebo jiného svislého vedení. Obvykle se natahují větrací flexi hadice profilu 100 mm podél vlhkých stěn, kterými proudí mírně vzduch. Je to takový zjednodušený systém vzducho-izolační dutiny, který se dá vytvořit účinněji IPT deskami nebo systémem iglú. Větraný zásyp se dělá z kameniva fr.16-32 nebo lépe 32-63 mm výšky kolem 20 až 25 cm. Pak se to uzavře tenkou mazaninou a na ní radonová bariéra s asfaltových pásů s atestem. Tam u Vás ten radon určitě bude, takže doporučuji ověřit měřením.
Izolační pěnové sklo by se pak dalo použít na horní zásyp pod rošt s dřevěnou podlahou. Jistě by tam mohlo zůstat dole, ale ve větraném podloží neizoluje, tepelná izolace se pak musí dát ve skladbě nad radonovou folií.
Likvidaci plísně lze provést nějakou chemií na očištěných stěnách a sanačními omítkami provedenými po vysušení zdiva po injektáži. Pokud by byla plíseň na pěnovém skle, pak ho již nepoužít. Vím, že se jedná o nákladná opatření, ale optimální postup lze upřesnit až po sondáži skladby v hloubce.