Dobrý den, mam problem s vlhkostí na půdě, kde vlhkomer ukazuje 100% teplota mezi 2-7°C Tvoří se mě tam plíseň a momentálně i namrazy, jelikož venkovní teplota je v rozmezí 0 a -5°C. Skladba střechy je krov, na něm prkna, textový papír a plechové šablony. 2 že 3 štítu mám odvetravane, jelikož mám dvojdomek. Dokonce mám i pootevreny vikíř ale vlhkost maximálně ples na na 85%. Zvažuji na jaře udělat odvetravane hrebenac ale na druhou stranu se domnívám, že vlhkost jde z venku vlivem velkých rozdílů teplot. Pokud by to byla pravda odvetravane hrebenac by mohl tento problém zhorsit. Jinak loni jsme se stěhovali do tohoto baráku a tento problém jsem zjistil až jsem izolovat vatou podlahu na půdě, kde byly holubince. Čili mám dřevěnou podlahu, kde mám momentálně osb desky. Tak jsem snad popsal vše užitečné, prosím poraďte. Děkuji.
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Skladba střechy s plechovými šablonami a asfaltovým pásem je difúzně hodně uzavřená. Na půdách, které nemají dostatečně řešené provětrání, se Vámi popisované problémy projevují velmi často.
Po zateplení podlahy půdy došlo i k určité změně teplotního režimu na půdě. Pokud jsou stropy nad vytápěnými obytnými místnostmi nezateplené, uniká hodně tepla do půdy a tím se mírně ohřívají i povrchy zde. Například spodní líc bednění, boky krokví. Po zateplení jsou zde nižší povrchové teploty.
Ke kondenzaci a námraze dochází tehdy, kdy jsou tyto povrchy chladnější než teplota rosného bodu vzduchu na půdě v dané chvíli. Ta je při vlhkosti 80% a více samozřejmě také vysoká.
K namrzání a kondenzaci dochází v zimě. V letním období mohou být relativní vlhkosti také vysoké, ale na teplých površích ke kondenzaci nedochází.
V zimě je kromě toho vzduch většinou sušší, tedy není pravděpodobné, že by vlhkost šla z exteriéru. Výjimkou mohou být dny, kdy ke chladným konstrukcím po zimě přijde vlhký jarní vzduch, nebo podobné situace. Je pravda, že mohou při charakteru současných zim nastat průběžně častěji.
Je potřeba posoudit, zda provětrání nynější je dostatečné. Pootevřený vikýř to být nemusí. Přimluvil bych se tedy za provedení průběžné provětrávací štěrbiny v hřebenu. Její šířka by měla být alespoň 2 cm, lépe 3 až 4 cm, krytí mřížkou proti ptactvu. Obdobně by měly být štěrbiny šířky cca 2 cm i dole u okapů, aby vznikal efekt proudění. Správně provedené větrání a proudění vzduch u by mělo situaci významně zlepšit.
Bude potřeba provést sanaci zplesnivělých ploch použitím vhodných chemických prostředků a to zřejmě opakovaně s mechanickým očištěním po prvním ošetření.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý