Dobrý den,obracím se na vás s žádostí o radu ohledně rekonstrukce podlahy ve staré chalupě s venkovní drenáží. Jedná se o betonovou podlahu osazenou parketami. Dúm je využíván jako rekreační budova pro dobrovolnou práci s dětmi, která je vytápěna pouze pomocí kamen. V současné době se parketová podlaha rozpadá a na zdech místnosti je patrná plíseň. Hledáme levné řešení suchou, popř. mokrou cestou. Za odpověď předem děkuji.J.Horák

Odpověď

Posoudit stavebně technický stav a navrhnout stavební zásady a postup opravy musí na místě na základě prohlídky stanovit odborník. „Na dálku“ to nemusím dobře odhadnout.
Stará chalupa nemá hydroizolaci obvodových stěn a otázkou je i funkčnost provedených drenáží. Často se při jejich provádění chybuje a výsledek pak není úplně to, co se očekává.
Betonová podlaha v každém případě podlahu uzavírá a vlhkost se o to více tlačí do stěn. Kromě toho na obvodových stěnách v zimě v důsledku malé izolační schopnosti zdiva a chladnějšího soklu kondenzuje vlhkost, která bude druhou příčinou plísně.
Dobré zkušenosti jsou v těchto případech s použitím systémů odvětrání podlahy v kombinaci se sanační omítkou na spodní polovinu zdiva (doporučeno 100 cm nad vlhkostní mapu).

Zvolíte-li odvětrávaný systém, lze zároveň dosáhnout snížení vlhkosti okolních stěn. Jedná se o vytvoření provětrávané dutiny v celé ploše podlahy (nebo alespoň v pruhu podél stěn), která dobře odvádí vlhkost a vede i k postupnému vysušení zdiva. Častým a levnějším řešením je, že po vykopání podlah začíná nová skladba podsypem z hrubého štěrku frakce 32-63 mm tl. cca 20 cm, který je provětráván děrovanou PVC hadicí průměru 125 mm a na který je pak provedena vlastní konstrukce podlahy. Systém provětrávané podlahy lze provést i jinak. Závisí to na tom, jak bude konstrukčně podlaha řešena. Může to být například betonová deska, lze použít vzduchoizolační systém typu „Iglu“, což jsou plastové tvarovky, které po zabetonování vytváří vzduchovou mezeru, obdobný princip má pak například systém z „IPT desek“. Dodavatele těchto systémů lze najít na webu (www.iglu.cz, www.isotec.cz, www.karlomix.cz). Pro všechny systémy je společné to, že musí být zajištěno proudění vzduchu ve větrané vrstvě, nejčastěji zaústěním odtahových potrubí do komínů přirozeným tahem. Přívody vzduchu jsou otvory v soklu opatřené mřížkou. U štěrkové vrstvy je provětrání zajištěno děrovaným flexibilním PVC potrubím (profil 125 mm), které je uloženo podél stěn a proudící vzduch tak snižuje jejich vlhkost. Pokud není k dispozici volný komín, lze provést samostatné svislé potrubí nad střechu - nutno zajistit, aby mezi nasávací mřížkou odtahem byl co největší výškový rozdíl (svislé vedení možno schovat do zdi a mřížku vyústit i do fasády).

Podlaha se štěrkovým podsypem nebo provětrávanou dutinou výšky například 7 (desky IPT) až 12 cm (IGLU) znamená vždy vykopat podloží a pak podlahu zateplit (je ochlazovaná proděním vzduchu).
Tloušťka tepelné izolace by měla vyjít z tepelně technické legislativy a předpisů. Jedná se o požadavky současné platné ČSN 73 0540-2 - norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Pro podlahu z vytápěného prostoru přilehlou k zemině je požadovaná hodnota U 0,45 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,30 (W/m2.K). Navíc do vzdálenosti 1,0 m od vnější hranice budovy se uplatňují hodnoty pro vnější stěny – tedy již poměrně přísné hodnoty pro požadované U 0,38 a doporučené 0,25 (W/m2.K).
Pro splnění U 0,25 (W/m2.K) je potřeba 16 cm izolace EPS.

Při provětrávání dutiny vniká pod podlahu chladný venkovní vzduch. Nebezpečné to je především u přívodních otvorů, kde jsem se občas setkal s tím, že došlo k ochlazení přilehlé stěny a kondenzace se projevila na stěně u podlahy. Proto je potřeba betonovou desku odizolovat od stěny a v těchto místech stěnu (starší dům bude patrně z plných cihel nebo kamene) alespoň zčásti izolovat zevnitř. Například náhradou sanační omítky izolační deskou alespoň v tloušťce omítky (fenolické desky, multipor, nebo jiné materiály používané na vnitřní zateplení – lze je najít na webu. Zvýšením povrchové teploty se zvýší bezpečnost z hlediska kondenzace na povrchu.
Levné řešení v těchto případech jaksi není. Varoval bych před nápady jako vykopat, vytvořit dutinu pomocí dřevěných roštů a zaklopit prkennou podlahou. Tyto skladby jsou po nějaké době často napadeny dřevomorkou.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.

Energy Centre České Budějovice