Sdílet
 

Odborná energetická poradna: Sanace spodní stavby

Dotaz: Sanace spodní stavby

Dobrý den,

zamýšlím rekonstrukci historického památkově chráněného řadového měšťanského domu z konce 19. století postaveného převážně z opuky. Dům byl v posledních několika letech zcela neobýván. Firma zabývající se sanací naměřila vlhkost zdiva v rozsahu od 5 do 9 % hm. vlhkosti (faktem je, že v místech s nejvyšší naměřenou vlhkostí byly původní betonové podlahy a vzlínající vlhkost měla tendenci tlačit se do stěn) a navrhla provedení chemické injektáže. Problémem je, že by se muselo vstoupit do společných zdí i ze sousedových stran (z důvodu jejich tloušťky), ten však jakýkoliv zásah odmítá. Navíc řešení není trvalé, naopak je celkem nákladné.

Jako elegantní řešení mi přijde realizace odvětrávaných podlah. Nabízí se řešení pomocí systému Iglú zalitým betonem s dostatečnou tepelnou izolací. Máte prosím s tímto systémem zkušenosti, na základě kterých můžete systém doporučit k trvalému řešení snížení vlhkosti stěn objektu? Podotýkám, že stěny nejsou žádným jiným způsobem izolovány. Dala by se takto na dálku určit výška tvarovek, která by byla v mém případě vhodná, anebo která se v podobných objektech používá a je dostatečná? Podlahy jsou ve výši okolního terénu, ze severní strany je dlážděná ulice, z jižní strany zahrada s terasou. Dům stojí na jílovém podloží, které je zajisté dostatečným rezervoárem pro vzlínající vlhkost.

Děkuji moc a přeji pěkný den i krásný adventní čas.

Dotaz položil/a: Stepan Vlcek, 13.12.2016

Odpovědi k dotazu: Sanace spodní stavby

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

Dotaz se týká sanace spodní stavby, je to poměrně rozsáhlé téma, dovolím si odpovědět šířeji:

Sanační metody rozdělujeme na přímé, nepřímé a doplňkové. Návrh sanace, má-li být komplexní a účinný sestává vždy z kombinace více metod, obvykle z každé skupiny něco.

Přímé jsou:
- vkládání dodatečných izolací, podřezávání zdiva
- chemické injektáže
- elektroosmotické metody
- vzduchoizolační metody

Zde byla navržena injektáž, která však při větší tloušťce zdiva předpokládá provedení injektážních vrtů z obou stran, takže metoda vzduchoizolační provětrávané dutiny se jeví z praktických důvodů vhodnější. Sama o sobě nestačí a měla by být doplněna nějakými doplňkovými a nepřímými metodami. Obvykle sem patří aplikace sanačních omítek, odvodnění terénu kolem stavby (povrchové a drenážní), řešení dešťových svodů, řešení těsné kanalizace splaškové a dešťové, eliminace vlivu jiných zátěží (staré žumpy a studny), návrh větrání a větrání sklepních a přízemních prostorů (zajištění vhodného mikroklima má vliv na výskyt poruch, souvisí se způsobem užívání) atd.

Doporučený postup je zpracovat návrh sanace ve dvou krocích:

a.) studie koncepce sanace – stručně - kromě měření vlhkosti a salinity zahrnuje stavební průzkum a podrobný popis sanovaných a navazujících konstrukcí, vyhodnocení všech vlivů, které mají na řešené poruchy vliv, vyhodnocení a popis všech možných zásahů a potřebných opatření a na závěr vyhodnocení možných variant z různých hledisek a výběr optimálního návrhu řešení

b.) projektová dokumentace navržených opatření – podrobně zpracuje provedení jednotlivých kroků sanace dle zvolené varianty. Zde se doporučuje formou pro provedení stavby, tedy v potřebném detailu pro dodavatele prací. Praxe je taková, že řada firem nedisponuje potřebnými zkušenostmi a především není schopná zaručit vyžadovanou pečlivost prací a dodržení toho, co je požadováno. Příklad - odfláknuté provedení drenáží bez znalosti věci žádné odvodnění nezajistí a není k ničemu.
Návrh sanace by měl zpracovat někdo s patřičnými zkušenostmi v oboru, uvádíte, že měření vlhkosti provedla firma zabývající se sanací. Jednalo se o laboratorní rozbor odebraných vzorků ve vhodně zvoleném výškovém profilu a na charakteristických místech půdorysu stavby? Stanovení hodnot elektronickým vlhkoměrem lze považovat za orientační, nicméně také dobré. Vlhkost v rozmezí 5 až 9% (klasifikace zvýšená až vysoká) bychom nepovažovali za až tak „tragickou“, ale víme něco o zatížení solemi?

Konkrétně k  IGLU:
Jedná se o velmi účinnou metodu ve skupině vzduchoizolačních postupů, výsledky jsou obvykle dobré. Stanovit „na dálku“ optimální výšku tvarovky bych si netroufl. Jde o plochu provětrávané stavby, počet a rozteče vstupních otvorů, výškové převýšení přívodů a odvodů vzduchu do dutiny, propojení mezi místnostmi atd. Obvykle je minimum 12 cm.
Vzhledem k proudění vzduchu, v zimním období chladnému, se doporučuje provést dostatečné tepelné izolace podlah, spíše na hodnoty dle ČSN 73 0540-2 na kontakt s vnějším prostředím.

Další varianty jsou provětrávané štěrkové podsypy podlah, obvykle levnější než IGLU a zajistit odvlhčení stěn provedením větracích kanálků jen podél nich. Důležité je zajištění trvalého proudění vzduchu přirozeným způsobem, tedy na základě rozdílu tlaků – přívody u soklu, odtahy nejlépe do komínů nebo jiných svislých potrubí nad střechu.

Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice
Odpověděl/a: Energy Centre České Budějovice, 13.12.2016
Sdílení dotazu
Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Buďte první a napište komentář

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE