Dobrý den. Chci si na stávajícím místě k odpočinku postavit pergolu 5 x 3 m. Toto místo je situováno v rohu na hranici pozemku. Soused vlevo má cca 0,5 m od hranice hospodářskou kůlnu, druhý soused má postaven RD 3 m od hranice s oknem v 1. patře. Chtěl bych využít stávající zdi na hranici, ale soused tvrdí, že si mohu udělat krb a jim smrdět, i když to nemám v úmyslu a ani v nákresu není. Chtěl bych vědět, posunu-li stavbu směrem do svého pozemku, může-li mi ji nepovolit? Jaké jsou v těchto případech vzdálenosti? Pergola bude nižší než kůlna a tak nějakém stínění nemůže být ani řeč. Jaký je rozdíl mezi pergolou a zastřešenou pergolou? Děkuji za odpověď.
Zmíněnou stavbu je možné, v souladu s ustanovením § 96 stavebního zákona, realizovat na základě územního souhlasu. Což je vlastně zjednodušená forma územního rozhodnutí. Podkladem k územnímu souhlasu je však souhlas vlastníků sousedních pozemků. V případě, že tento souhlas nepředložíte, budete muset stavební úřad požádat o územní rozhodnutí, ve kterém budou sousedé účastníky řízení, s právem podat námitky k umístění stavby. Je potom na stavebním úřadu, aby podané námitky posoudil, rozhodl o nich a následně vydal buď územní rozhodnutí nebo žádost zamítl. Vyhláška č. 501/2006 Sb. však pro stavby tohoto typu stanovuje min. vzdálenost 2 m od společných hranic pozemků se stavbami rodinných domů. Z tohoto ustanovení vyhlášky může stavební úřad, na základě žádosti stavebníka, udělit výjimku. Na tuto výjimku však není právní nárok, a při nesouhlasu vlastníka sousedního pozemku, který je bude pravděpodobně i účastníkem řízení o výjimce, stavební úřad výjimku pravděpodobně nevydá.