Dobrý den, mám v úmyslu postavit roubenku k trvalému bydlení s nízkoenergetickým standardem, t.j. musím použít přídavnou tepelnou izolaci a současně se chci vyhnout použití parozábran a dalších "igelitů". Byla mi doporučena tato skladba zdi zvenčí: dřevěný obklad 30mm, izolace(minerální vata, konopí, dřevovlákno) 140mm, dřevěný trám 160mm. Chtěl bych se zeptat jestli takhle složená obvodová zeď je bezchybná, dostačující k nízkoenergetickému standardu a nebo by jste mi doporučili jinou skladbu zdi. Děkuji
Bezchybná pro nízkoenergetický standard takto navržená skladba není.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu těžkou 0,30 (W/ do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou (NED) a pasivní výstavbu (PAD) 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Pro stěnu lehkou (dřevostavby) je rozdíl v doporučení - 0,20 (W/m2.K), pro je to stejné.
Popsaná skladba 16 cm trámy, 14 cm izolace + 3 cm obklad má orientačně spočteno tepelný odpor v rozmezí 3,5 až max 4,0 m2.K/W, což odpovídá hodnotě součinitele prostupu tepla U 0,28 až 0,25 (W/m2.K).
Pro NED a PAD by bylo potřeba použít ve skladbě 22 až 34 cm tepelné izolace, uvažoval jsem tepelnou vodivost λ 0,045 W/m.K. To je určitá rezerva, jde o to, jaká bude izolace a jakou bude mít skutečně λ.
Minerální vata nemá vlastnosti přírodního materiálu, je poměrně nasákavá a nezdá se mi pro použití mezi dřevenou konstrukci roubení úplně vhodná. Má sice nižší tepelnou vodivost, ale při praktické vlhkosti z ní ztratí. Přimluvil bych se za materiály přírodní – nejlépe dřevitou vlnu, konopné izolace nebo snad i ovčí vlnu. Otázkou pak je, jak bude konstruován vnější obklad, který by měl umožnit odvod vodní páry z interiéru, ale zároveň musí být větrotěsný a zajistit proti dešťovou ochranu.
Proto by byla vhodná kombinace různých vrstev z materiálu na dřevité bázi. Například dřevitou vlnu za vnitřním roubením z vnější strany kombinovat s měkkými deskami na dřevité bázi typu MDF (něco jako hobra) s hydrofobní úpravou, které jsou paropropustné, ale chránily by vláknitou izolaci proti zafoukávání a případným průnikem srážkové vody. Tomu by mělo ale v první řadě bránit vhodné provedení vnějšího obkladu, aby vodu odváděl. Lze ti jistě udělat i tak, aby i z venku obklad vypadal jako roubení.
Na nízkoenergetický standard nemůže být navrženo jen roubení, platí to i pro střechu, podlahu a okna. Návrh skladby a izolací s ohledem na výše uvedenou ČSN by měl udělat fundovaný projektant.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.