Dobrý den, prosím o radu ve věci plotu - zdi na hranici se sousedním pozemkem. Soused si postavil na hranici pozemku plot - zeď dlouhou 6 m a vysokou 2,3 m. Zeď je zbudována ze "štípaných" betonových kvádrů vylitých betonem na betonovém základě hlubokém min. 70 cm, šířka zdi je cca 20 cm. Souhlas k výstavbě dostal soused od bývalého majitele našeho RD (developera), ale pouze na délku zdi 4,5 m. Zeď je tedy o 1,5 m delší, než měla být. Zpočátku nám zeď až tak nevadila (kromě toho, že část dne stíní na naši terasu a brání výhledu z terasy do okolí - na zalesněné kopečky na horizontu), ale je to přece náš soused.
Problém vyvstal až při přívalovém dešti. Všechny RD na ulici jsou „řadovky“, postavené na pozemcích s mírným svahem do zahrad RD a i s bočním spádem jednotlivých pozemků. Stavební pozemky jsou v 50 m ochranném pásmu lesa. RD nemají na zahradě (na terasách) svody dešťové vody do kanalizace, voda je svedena do trativodu a vsakuje se do podloží. Předpokládám, že projekt tedy počítal s tím, že pokud by měla přijít přívalová voda, tak by měla přes jednotlivé pozemky, od nejvýše položených k těm nejníže položeným, odtéct pryč - do žlabu, zbudovaného pod stavebními parcelami k odtoku srážkové vody.
Ale soused (jediný v celé řadě RD) postavil zeď, která funguje jako přehradní hráz a veškerá voda, která přiteče z výše položených pozemků, zůstává u nás na terase. Dnes jen čekám, kdy bude pršet víc nebo napadne a následně rychle roztaje velké množství sněhu a voda nám vnikne do obýváku (obývák je cca 15 cm nad úrovní terasy). Celou věc jsme ohlásili na MěÚ, pracovníci provedli kontrolu, řekli, že je zeď skutečně delší a pokud neuvedeme nějaké "správné" námitky, tak zeď sousedovi dodatečně povolí. Dále nám sdělili, že dešťová voda není námitka, že tu si každý musí likvidovat sám na svém pozemku. Tak jsem začal číst stavební zákon a píši i tento dotaz - prosbu o pomoc. 1/ v § 111, odst. 2 se uvádí, že "Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby". Neměl by tedy Stavební úřad zohlednit fakt, že zeď bránění volnému průtoku přívalové vody a ohrožuje náš majetek? 2/ v § 129 odst. 2 písm. c) se říká, že lze stavbu dodatečně povolit, pokud stavebník prokáže že " není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje". Tedy jestliže je stavba v ochranném pásmu lesa, kde jistě právní předpis výstavbu omezuje, domnívám se správně, že tedy tuto stavbu nelze dodatečně povolit? 3/ nepomohlo by nám argumentovat ustanovením § 169 odst. 2 písm., kde se hovoří o obecných výjimkách na výstavbu? 4/ Dále, jedná se zde o plot, není daná zeď stavbou? Nemělo by se požádat o souhlas s vyjmutím zastavené plochy ze zemědělské půdy (jedná se cca o 1,2 m2 orné půdy)? Pokud ano, nepomohlo by nám tím argumentovat? Nebo existují vůbec nějaké "správné" argumenty, jak bránit své právo u MěÚ? Prosím pomozte, předem moc děkuji za odpověď.
Zděné oplocení je ve smyslu stavebního zákona stavbou, která podléhá v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 písm. d) oddílu 7 vydání územního souhlasu. Jestliže stavebník realizoval stavbu v rozporu s územním souhlasem, musí stavební úřad z úřední povinnosti zahájit, v souladu s ustanovením § 129 stavebního zákona, řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník prokáže, že stavba není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, není provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje a není rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo veřejným zájmem či zvláštním správním předpisem, musí stavební úřad stavebníkovi umožnit, aby požádal o její dodatečné povolení. Jako vlastníci sousedního pozemku máte možnost aktivně zasáhnout do obou zmíněných správních řízení tím, že ke stavbě uplatníte své námitky. Pokud stavební úřad vydá rozhodnutí, se kterým nebudete souhlasit, máte právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Postup stavebního úřadu spolu se zákonností předmětného rozhodnutí poté přezkoumá jeho nadřízený orgán, kterým je krajský úřad. Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb řeší vyhláška č. 268/2009 Sb „o technických požadavcích na stavby“. Projekt stavby pro její dodatečné povolení musí mimo jiné splňovat požadavky této vyhlášky. Oplocení řeší konkrétně ustanovení § 7 vyhlášky, kde je m. j. řečeno, že: „oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jeho okolím, nesmí ohrožovat bezpečnost osob a zvířat, v záplavových územích nesmí typ oplocení a použitý materiál zhoršovat průběh povodně a musí umožnit snadný průchod povodňových toků“. V dalších svých ustanoveních vyhláška řeší obecně požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb, které je možné při formulování námitek ke stavbě využít. Ve svých námitkách ke stavbě dále požadujte řešení likvidace a odvedení srážkových vod ze sousedních pozemků, včetně posouzení jejich vlivů na vaši stavbu v projektu stavby. Pokud budete mít pochybnost o navrženém řešení, máte možnost nechat vypracovat odborný posudek oprávněnou osobou /hydrometeorologem/, nebo navrhnout stavebnímu úřadu, aby nechal vypracovat posudek nezávislou oprávněnou osobou.