Dobrý den
V letošních mrazech se nám v našem 8 let starém bytovém domě začala objevovat v bytech pod půdou černá plíseň na stropě. Půda je jinak suchá, není obytná, má zhruba 400 m2. Izolace je tvořena z minerálních desek cca 18 cm vysokých položených mezi trámy. Pod nimi je parotěsná folie a dále sádrokartonové desky na plechovém roštu. Bylo zjištěno, že izolace byla provedena poměrně špatně - na mnoha místech jsou škvíry, některé desky správně nelícují, pravděpodobně asi ani nedoléhají ke krajům střechy. Stropy nejsou pochozí a v rozích jsou těžko přístupné, část půdy dále není běžně dostupná - při opravě bude zapotřebí udělat několik vstupních otvorů do lepenkové střechy.
Jaké jsou za těchto okolností použitelné technologie pro opravu stávající izolace. Předem velice děkuji za informace.
Na vině budou tepelné mosty, tedy místa, kde je tepelná izolace nedostatečně provedená. Z Vašeho popisu vyplývá, že provedení je i na první pohled problematické. Aby tepelný most byl dostatečně vyřešen, musí být tepelně izolační vrstva souvislá, bez přerušení musí dobře vyplnit celý prostor. Veškeré mezery v izolaci vedou chlad k podhledové konstrukci, ta je pak prochlazená a povrchová teplota v interiéru v těchto místech je pak pod teplotou rosného bodu vnitřního vzduchu.
Problematické je i to, že tepelná izolace je vložena pouze mezi trámy. Znamená to, že každý trám vytváří systémový lineární tepelný most. Správné provedení vypadá tak, že další vrstva tepelné izolace probíhá ještě bez přerušení v rovině na trámy. Někdy se ještě vkládá tepelná izolace i nad sádrokartonový podhled, tedy pod trámy, kde vytváří také do jisté míry souvislou plochu, nicméně tepelné mosty tvoří závěsy roštu, nebo ocelový rošt sám – záleží na konkrétním provedení.
Ještě k vlastní tloušťce izolace 18 cm - zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Popsané řešení bude nanejvýše na minimální hodnotě, ale spíše někde mezi 0,35 až 0,30 (musí se zohlednit vliv tepelných mostů). Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K). tedy provést ještě jednu vrstvu tepelné izolace jak výše popsáno a to cca 12 cm další souvislé vláknité izolace.
Chyby při provedení stávající izolační výplně je potřeba opravit – dotěsnit špatně provedená místa. Nepřístupná míst bude tedy potřeba odkrýt, jinak se tepelný most stěží zateplí. Určitou variantou je použít foukanou izolace – například provádí Izolace Polná s.r.o.
Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Mezery mezi prkny zajistí odvod vlhkosti. Předpokládám ale i tak, že stávající parozábrana je provedena dobře.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den:
Děkuji za Váš dotaz.
Plísně se objevily v místech, kde došlo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti z interiéru.