Dobrý den,
rád bych se zeptal na možnost/povinnost uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Přes můj pozemek vede vodovodní řad a je na něm umístěn hydrant. VaK v současné době okolí hydrantu vyhláždil a umístil tam zabetonovanou plastovou rouru s označením hydrantu.Mám právo požadovat zřízení věcného břemena a požadovat za toto úplatu od VaK, v jehož prospěch bych břemeno zřizoval? "Cena" břemene je na dohodě, nebo je upravena normou?
Děkuji mnohokrát.

Odpověď

Z Vašeho dotazu plyne, že zřejmě nejde o nově zřizovaný vodovodní řad, ale opravu vodovodního řadu již se na pozemku nacházejícího.
Na tuto situaci je podle mého názoru nutno aplikovat § 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacíh, upravující práva a povinnosti vlastníků pozemku, kde se řad nachází:

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

(2) Stavebník a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.

(3) Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.

(4) Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

(5) Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů a kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích.

Advokát Brno JUDr. Martina Skřivánková