Dotaz: Dobrý den, uvažuji o zateplení 27 let starého řadového domu, který již nevyhovuje současným normám co se tepelných ztrát týče. Na domě jsou vyměněna okna za plastová a nevidím problém s izolací obvodových zdí, ale nejsem si jistý, jak vyřešit izolaci stropu. Střecha je totiž rovná, tloušťka 25 cm, je tvořena hurdami a vrstvou škváry, z vnější strany je natažena ipa. Z toho důvodu jsem uvažoval o zateplení stropů zevnitř a to polystyrénem síly kolem 6 cm, protože výška místností je pouze 235 cm a chci ji snížit co možná nejméně. Z pohledu dnešních norem by bylo sice 6 cm nedostatečné, ale částečně by to pomohlo. Dočetl jsem se, že při vnitřní izolaci stropu by neměla být vnější strana uzavřena, ale tam je umístěna již zmíněná ipa. Proto se chci zeptat jaké mám možnosti, zdali je v tomto případě vůbec možné za předpokladu paronepropustné zábrany vnitřní izolaci stropu učinit nebo jeli nějaká jiná možnost, jak strop z vnější strany i přes přítomnost ipy izolovat.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Na Vašem domě je dle popisu skladba ploché střechy, která se označuje jako jednoplášťová. Tepelnou izolaci zde patrně zajišťuje pouze násyp škváry. Neuvádíte tloušťky jednotlivých vrstev, pro tepelně izolační vlastnosti jsou důležité ty tepelně izolující - v tomto případě škvára a případně nějaký další izolant, pokud zde byl použit. Shora je pak skladba patrně ukončena betonovou mazaninou a na ní je pak hlavní hydroizolační vrstva tvořená asfaltovým pásem IPA. Z popisu není jasné to, která vrstva je spádová. Mohla by to být škvára.
Aby se alespoň orientačně dal spočítat současný tepelný odpor střešní konstrukce, bylo by potřeba znát tloušťky vrstev v nejvyšším a nejnižším místě. Lze však předpokládat, že pokud se jedná o domek stavěný před rokem 1996 (změna norem), bude tepelná izolace skladby nedostatečná a z pohledu současných tepelně technických předpisů nevyhovuje. Stanovení současného tepelného odporu konstrukce by bylo dobré z toho důvodu, abychom alespoň orientačně odhadli potřebnou tloušťku nové izolace tak, aby současným požadavkům vyhověla.
Pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace se vychází z normy ČSN 73 0540-2, která rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla „U“ a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu plochou 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pak 0,16 (W/m2.K). To odpovídá hodnotám tepelného odporu R cca 4,0 m2.K/W respektive 6,25 m2.K/W pro doporučení. Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby se dosáhlo hodnot doporučených. Stávající skladba, pokud byla prováděna podle starších předpisů, by měla mít tepelný odpor R kolem 2,0 m2.K/W. To by tak přibližně vycházelo v případě, že by ve skladbě byla ještě alespoň skelná vata. Pro doporučenou hodnotu „U“ je potřeba zvýšit tepelný odpor o 4,25 m2.K/W. V případě doplnění cca 6,0 cm polystyrénu na podhled se tepelný odpor zvýší pouze o cca 1,5 m2.K/W.
Jednoznačným doporučením tedy je, provést zateplení střešního pláště tak, aby splňoval současné požadavky normy. To se provádí nejlépe shora položením další vrstvy tepelné izolace, například na bázi EPS nebo XPS (expandovaný nebo extrudovaný polystyrén). V případě EPS (tepelná vodivost λ 0,042 W/m.K) je doporučená tloušťka 18 cm, v případě XPS (tepelná vodivost λ 0,032 W/m.K) je doporučená tloušťka 14 cm. Extrudované polystyrény lépe tepelně izolují. Toto řešení bude i poměrně bezpečné z hlediska možné kondenzace vodní páry. Bylo by samozřejmě nutné i tak na kondenzaci skladbu spočítat dle skutečné tloušťky jednotlivých vrstev. Na tepelnou izolaci je pak položena nová hydroizolační vrstva. Provést to lze i systémem „obrácené“ střechy, kdy se použijí XPS desky, které se položí na stávající hydroizolační vrstvu. Extrudovaný polystyrén je prakticky nenasákavý a odolává vlhku. Desky se ale shora musejí zatížit. To se provádí násypem oblázků cca 5 cm nebo potěrem. Přitížení konstrukce je potřeba staticky posoudit.
Pokud by se přistoupilo i přesto k izolaci stropu zespodu (nedoporučuji), dojde v každém případě k nepřípustnému snížení světlé výšky místností tak, že již nebudou vyhovovat z hlediska stavebních předpisů (minimum je 230 cm). V každém případě vždy při absenci parozábrany dochází k transportu vzdušné vlhkosti z interiéru do střechy a následné kondenzaci někde uvnitř. Pro účinné omezení vnikání vlhkosti do konstrukce je nutno umístit parozábranu na vnitřním líci konstrukce, tedy uvnitř. To znamená do nového podhledu. Parozábranu je potřeba vložit do konstrukce na její vnitřní líc. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). K nim je potřeba pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy je pořídit doplňky od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Utěsnit je potřeba i návaznosti stropu na stěny, aby zde opravdu nebyly netěsnosti. Parozábrana se osazuje na rošt, za kterým je pak tepelná izolace v příslušné tloušťce. Levnějším řešením je použití Lignoporu (kombi deska EPS 6 cm + Heraklit), který se omítne. Polystyrén sám o sobě má natolik velký difúzní odpor, že částečně jako parozábrana působí. Další materiálovou variantou pro vnitřní zateplení jsou izolace z přírodních materiálů jako například izolace na bázi dřevité vlny, konopí nebo ovčí vlny, které jsou schopny vlhkost regulovat. Dále existují systémy určené pro vnitřní zateplení, které se používají bez parozábrany. Tyto materiály na přírodní bázi díky své struktuře a fyzikálním vlastnostem mají schopnost absorbovat část interiérové vlhkosti a do jisté míry regulovat prostup vodní páry konstrukcí. Jedná se například o dřevovláknité izolační desky. Systém pro vnitřní zateplení včetně omítek má v současné době v ČR certifikovaný například firma Unger-Diffutherm. Například desky UdiUNGER-DIFFUTHERM s deklarovaným součinitelem tepelné vodivosti λ 0,045. Více informací na www.ecolivecb.cz.. Variant vnitřního zateplení je více, například v kombinaci s parozábranou z OSB desky apod. Vždy však dosáhneme jen dílčího a nedostatečného efektu z hlediska zateplení.