Dobrý den. Zdědil jsem domek. který bych rád zateplit. Obvodové zdi jsou z plné cihly tloušťka je 35 cm dost málo. Dům je suchý bez plísní. Čím by bylo vhodné domek zateplit a jakou použít tloušťku? Domek má plynové topení gamatky. Měl bych je vyměnit za plynový kotel s radiátory nebo ponechat? Diky za radu. Pavel
Odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Obvodová stěna uváděné tloušťky vyzděná z plných cihel zdaleka nesplňuje současné požadavky na tepelnou ochranu budov. Zdivo z cihel plných na tloušťku zdění bez omítek 29 cm je i poměrně neobvyklé, domky se spíše stavěly z cihel plných na vazbu a tloušťka je pak kolem 45 cm. Ale i to je málo, součinitel prostupu tepla U zdiva v prvním případě je cca 1,9 (W/m2.K) a ve druhém kolem 1,4 (W/m2.K). Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Současné požadavky stanovuje norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta určuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma udává tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o výše uvedené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Z toho je celkem vidět, jak zdivo bez zateplení izolačně zaostává.
V případě dodatečného zateplení stávajícího domu se obvykle volí hodnota doporučená. Pokud by byl plán na celkovou rekonstrukci domu s cílem dosažení nízké energetické náročnosti, pak by se tepelná izolace navrhovala v tloušťce vyšší, aby U bylo k hodnotě 0,15 (W/m2.K). Pak by se zároveň řešilo i zateplení dalších obvodových konstrukcí domu – střechy, půdy, podlahy na terénu apod.
Čím domek zateplit? Je několik základních variant. Nejlevnější je použít klasický fasádní bílý polystyrén EPS 70F. Pro dosažení doporučené hodnoty by bylo nutno cca 18 cm (pro zeď 30 cm). Tento izolant je paronepropustný, tedy se v mnoha ohledech na starší domy se zvýšenou vlhkostí zdiva nehodí.
Šetrnější variantou je použití děrovaného polystyrénu, obvykle šedý grafitový. Má i nižší tepelnou vodivost, lépe izoluje tedy i tloušťka pro dosažení doporučené hodnoty může být menší, cca 16 cm. Výrobci zateplovaných systému ve svém programu nabízejí k tomuto izolantu variantu použití paropropustnějších lepidel, stěrkových vrstev i omítek. Někdy byly označovány jako sanační, to jistě nejsou, ale jsou určené pro starší zdivo. Vlhkost zdiva ale musí být v rozmezí dané výrobcem, ale obvykle lze použít až do cca 5-7%. Tento systém považuji za nejvhodnější.
Třetí základní variantou je minerální vlna. Její propustnost pro vodní páru je sice velká, ale vzhledem k ostatním vrstvám systému výsledek není zase až tak z pohledu odvodu vody jiný. Navíc je to materiál do určité míry nasákavý, byť jsou vlákna hydrofobizovaná. Pokud ve vatě dochází v nejchladnějších dnech ke krátkodobé kondenzaci, snižuje se účinnost zateplení.
Další materiálové možnosti nebude dále rozvádět, jedná se například o fenolické desky, desky na bázi křemičitanů, desky vláknité z jiných materiálů – dřevovlákno, konopí, dále korek apod.
To vše jsou varianty kontaktních, tedy lepených systémů. Existuje ještě možnost použít zateplovací systém nekontaktní, kdy tepelná izolace je vkládána do roštu, nebo systému roštů a překryta fasádním obkladem. Mezi izolací a obkladem je odvětrávaná vzduchová vrstva. Zde se používají materiály s nízkým difúzním odporem (nejčastěji desky z minerální nebo skelné vlny). Je to systém nejšetrnější z pohledu odvodu vlhkosti z konstrukce, tedy doporučený tam, kde vlhkost opravdu hrozí.
Ať už se použije jakýkoli systém, je důležité věnovat se tepelným mostům. Ty se snadno vytvoří nevhodně provedenými detaily zateplení, například u soklu, pod římsou, kolem oken apod. Pak se může stát, že dosud suchý dům, jak uvádíte, zvlhne a často to souvisí s výměnou oken za nová utěsněná, a může to souviset i se změnou systému vytápění.
Současné vytápění lokálními plynovými kamny není zcela komfortní z pohledu regulace a úspor nákladů a hodí se spíše ve specifických případech. Pro RD bych se přiklonil ke kondenzačnímu plynovému kotli s teplovodním rozvodem do radiátorů. Je však nutno celý systém správně dimenzovat a provést a to s ohledem na tepelnou ztrátu již zatepleného domu. Vzhledem k investici se vyplatí vše dobře propočítat a neprojektovat. Není od věci poradit se předem s odborníky, například v rámci bezplatného osobního poradenství středisek EKIS a pak se rozhodnout, jak budete postupovat.
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice
Energy Centre České Budějovice
Obvodová stěna uváděné tloušťky vyzděná z plných cihel zdaleka nesplňuje současné požadavky na tepelnou ochranu budov. Zdivo z cihel plných na tloušťku zdění bez omítek 29 cm je i poměrně neobvyklé, domky se spíše stavěly z cihel plných na vazbu a tloušťka je pak kolem 45 cm. Ale i to je málo, součinitel prostupu tepla U zdiva v prvním případě je cca 1,9 (W/m2.K) a ve druhém kolem 1,4 (W/m2.K). Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Současné požadavky stanovuje norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta určuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma udává tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o výše uvedené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Z toho je celkem vidět, jak zdivo bez zateplení izolačně zaostává.
V případě dodatečného zateplení stávajícího domu se obvykle volí hodnota doporučená. Pokud by byl plán na celkovou rekonstrukci domu s cílem dosažení nízké energetické náročnosti, pak by se tepelná izolace navrhovala v tloušťce vyšší, aby U bylo k hodnotě 0,15 (W/m2.K). Pak by se zároveň řešilo i zateplení dalších obvodových konstrukcí domu – střechy, půdy, podlahy na terénu apod.
Čím domek zateplit? Je několik základních variant. Nejlevnější je použít klasický fasádní bílý polystyrén EPS 70F. Pro dosažení doporučené hodnoty by bylo nutno cca 18 cm (pro zeď 30 cm). Tento izolant je paronepropustný, tedy se v mnoha ohledech na starší domy se zvýšenou vlhkostí zdiva nehodí.
Šetrnější variantou je použití děrovaného polystyrénu, obvykle šedý grafitový. Má i nižší tepelnou vodivost, lépe izoluje tedy i tloušťka pro dosažení doporučené hodnoty může být menší, cca 16 cm. Výrobci zateplovaných systému ve svém programu nabízejí k tomuto izolantu variantu použití paropropustnějších lepidel, stěrkových vrstev i omítek. Někdy byly označovány jako sanační, to jistě nejsou, ale jsou určené pro starší zdivo. Vlhkost zdiva ale musí být v rozmezí dané výrobcem, ale obvykle lze použít až do cca 5-7%. Tento systém považuji za nejvhodnější.
Třetí základní variantou je minerální vlna. Její propustnost pro vodní páru je sice velká, ale vzhledem k ostatním vrstvám systému výsledek není zase až tak z pohledu odvodu vody jiný. Navíc je to materiál do určité míry nasákavý, byť jsou vlákna hydrofobizovaná. Pokud ve vatě dochází v nejchladnějších dnech ke krátkodobé kondenzaci, snižuje se účinnost zateplení.
Další materiálové možnosti nebude dále rozvádět, jedná se například o fenolické desky, desky na bázi křemičitanů, desky vláknité z jiných materiálů – dřevovlákno, konopí, dále korek apod.
To vše jsou varianty kontaktních, tedy lepených systémů. Existuje ještě možnost použít zateplovací systém nekontaktní, kdy tepelná izolace je vkládána do roštu, nebo systému roštů a překryta fasádním obkladem. Mezi izolací a obkladem je odvětrávaná vzduchová vrstva. Zde se používají materiály s nízkým difúzním odporem (nejčastěji desky z minerální nebo skelné vlny). Je to systém nejšetrnější z pohledu odvodu vlhkosti z konstrukce, tedy doporučený tam, kde vlhkost opravdu hrozí.
Ať už se použije jakýkoli systém, je důležité věnovat se tepelným mostům. Ty se snadno vytvoří nevhodně provedenými detaily zateplení, například u soklu, pod římsou, kolem oken apod. Pak se může stát, že dosud suchý dům, jak uvádíte, zvlhne a často to souvisí s výměnou oken za nová utěsněná, a může to souviset i se změnou systému vytápění.
Současné vytápění lokálními plynovými kamny není zcela komfortní z pohledu regulace a úspor nákladů a hodí se spíše ve specifických případech. Pro RD bych se přiklonil ke kondenzačnímu plynovému kotli s teplovodním rozvodem do radiátorů. Je však nutno celý systém správně dimenzovat a provést a to s ohledem na tepelnou ztrátu již zatepleného domu. Vzhledem k investici se vyplatí vše dobře propočítat a neprojektovat. Není od věci poradit se předem s odborníky, například v rámci bezplatného osobního poradenství středisek EKIS a pak se rozhodnout, jak budete postupovat.
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice