Dobrý den, prosím o radu, zda je vhodné zateplit zděný deskový dům příčného systému o 3 sekcích či nikoli. Dům má 5 nadzemních podlaží a je z roku 1974. Svislou nosnou konstrukci tvoří cihelné zdivo v síle 25,3 a 37,5 cm (typ – CDM, CDKL).
V případě doporučení zateplení prosím poraďte, jaká metoda či materiál by byl nejvhodnější vzhledem k minimalizaci vzniku plísní.
Předem děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Obvodové zdivo z roku 1974 tloušťky 37,5 cm z cihel CDm a podobných již nebude mít z dnešního pohledu dostačující tepelně izolační vlastnosti.
V době stavby tehdejší požadavky norem splňovalo. Norma ČSN 73 0540 tehdy udávala požadavek na tepelný odpor stěny R 0,5 (m2.K/W), novela v roce 1977 účinná od roku 1979 pak uváděla požadavky R 0,9 až 1,1 (m2.K/W). Kvalitativní zásadní posun v požadavcích nastal až v roce 1995 novelou normy, která se již blíží současné platné. Pro představu – pro obvodovou stěnu je doporučení dle současné normy na tepelný odpor 4x větší než tehdy., tedy R kolem 4,0 (m2.K/W).
Na nově prováděné a dodatečně zateplované konstrukce obálky budovy se vztahují požadavky současné platné a závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu těžkou 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny těžké 0,25 (W/m2.K). Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Aby byly splněny požadavky současné legislativy, tak u zásahu do fasád se jedná o více než 25% obálky a tudíž je potřeba splnit vyhlášku o energetické náročnosti staveb, prakticky pak dosáhnout doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 0540-2.
Stávající stěna z cihel CDm bude mít hodnotu U někde kolem 1,1 až 1,3 (W/m2.K). Pro přesné určení bychom potřebovali tehdejší technické listy. Aby se dosáhlo hodnot U doporučených dle normy, bude potřeba dodatečného zateplení například na bázi EPS 70 F o tepelné vodivosti λ 0,039 (W/m.K) tloušťky min. 16 cm. To platí v případě kontaktního zateplovacího systému. Rozhodně tak ale nejsme na doporučení nízkoenergetického standardu. Tam by se muselo přidat na cca 22 až 24 cm. Optimum lze spatřovat někde mezi.
Z hlediska rizik plísní je potřeba technickým řešením zateplení dobře zajistit všechny detaily a možné tepelné mosty. Je nutno zvážit detaily, především návazností na sokl, střechu, sousední dům, ostění oken, římsy, balkóny apod. Dále je nutno si uvědomit, že příčinou plísně je kondenzace na studeném povrchu stěny (zpravidla v koutech a rozích) a ta má příčinu ve zvýšené vlhkosti vzduchu. Tu však nevytvoří polystyrén na fasádě, ale těsná nová okna s nulovou infiltrací a uživatelské chování a větrání jednotlivých bytů. Fasáda se na tom podílí maximálně jednotkami %, a pokud nastává problém, tak výhradně na místech ponechaných tepelných mostů.
EPS lze použít na suché zdivo. Větší propustnost pro vodní páry získáme použitím kontaktního lepeného systému ETICS na bázi minerální vaty nebo děrovaného šedého polystyrénu. Pro zdivo mírně namáhané vlhkostí lze použít systémy zateplení Open nebo Clima se sanačními účinky. Výběr je i v polystyrénech, například děrovaný EPS má cca stejnou paropopustnost jako zdivo, šedé polystyrény mají zase menší tepelnou vodivost, takže lépe izolují při menší tloušťce.
Doporučení by mělo vyjít z prohlídky domu projektantem na místě. Zpracování podrobného projektu lze doporučit, výpočet Průkazu energetické náročnosti budovy je povinný ze zákona při větší změně dokončené budovy, tedy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy a to fasáda obvykle naplní.
Energy Centre České Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Obvodové zdivo z roku 1974 tloušťky 37,5 cm z cihel CDm a podobných již nebude mít z dnešního pohledu dostačující tepelně izolační vlastnosti.
V době stavby tehdejší požadavky norem splňovalo. Norma ČSN 73 0540 tehdy udávala požadavek na tepelný odpor stěny R 0,5 (m2.K/W), novela v roce 1977 účinná od roku 1979 pak uváděla požadavky R 0,9 až 1,1 (m2.K/W). Kvalitativní zásadní posun v požadavcích nastal až v roce 1995 novelou normy, která se již blíží současné platné. Pro představu – pro obvodovou stěnu je doporučení dle současné normy na tepelný odpor 4x větší než tehdy., tedy R kolem 4,0 (m2.K/W).
Na nově prováděné a dodatečně zateplované konstrukce obálky budovy se vztahují požadavky současné platné a závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu těžkou 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny těžké 0,25 (W/m2.K). Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Aby byly splněny požadavky současné legislativy, tak u zásahu do fasád se jedná o více než 25% obálky a tudíž je potřeba splnit vyhlášku o energetické náročnosti staveb, prakticky pak dosáhnout doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 0540-2.
Stávající stěna z cihel CDm bude mít hodnotu U někde kolem 1,1 až 1,3 (W/m2.K). Pro přesné určení bychom potřebovali tehdejší technické listy. Aby se dosáhlo hodnot U doporučených dle normy, bude potřeba dodatečného zateplení například na bázi EPS 70 F o tepelné vodivosti λ 0,039 (W/m.K) tloušťky min. 16 cm. To platí v případě kontaktního zateplovacího systému. Rozhodně tak ale nejsme na doporučení nízkoenergetického standardu. Tam by se muselo přidat na cca 22 až 24 cm. Optimum lze spatřovat někde mezi.
Z hlediska rizik plísní je potřeba technickým řešením zateplení dobře zajistit všechny detaily a možné tepelné mosty. Je nutno zvážit detaily, především návazností na sokl, střechu, sousední dům, ostění oken, římsy, balkóny apod. Dále je nutno si uvědomit, že příčinou plísně je kondenzace na studeném povrchu stěny (zpravidla v koutech a rozích) a ta má příčinu ve zvýšené vlhkosti vzduchu. Tu však nevytvoří polystyrén na fasádě, ale těsná nová okna s nulovou infiltrací a uživatelské chování a větrání jednotlivých bytů. Fasáda se na tom podílí maximálně jednotkami %, a pokud nastává problém, tak výhradně na místech ponechaných tepelných mostů.
EPS lze použít na suché zdivo. Větší propustnost pro vodní páry získáme použitím kontaktního lepeného systému ETICS na bázi minerální vaty nebo děrovaného šedého polystyrénu. Pro zdivo mírně namáhané vlhkostí lze použít systémy zateplení Open nebo Clima se sanačními účinky. Výběr je i v polystyrénech, například děrovaný EPS má cca stejnou paropopustnost jako zdivo, šedé polystyrény mají zase menší tepelnou vodivost, takže lépe izolují při menší tloušťce.
Doporučení by mělo vyjít z prohlídky domu projektantem na místě. Zpracování podrobného projektu lze doporučit, výpočet Průkazu energetické náročnosti budovy je povinný ze zákona při větší změně dokončené budovy, tedy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy a to fasáda obvykle naplní.