Rád bych zateplil podlahu na neobývané půdě u starého domu (údajně přes 200 let). Stropy jsou buď cihlové klenby, nebo nahusto položené podbyté kmeny cca průměr 8-10 cm zalité hlínou (asi s otrubami), nekde je na tom vrstva půdovek v hlíně. Dům pravděpodobně nemá vpořádku spodní hydroizolace obvodové stěny kámen síla cca 1 m. Slyšel jsem, že snad nejrozumnější je nějaký keremický materiál něco jako keramzit v pochozích místech překrytý (OSB) deskami.
Dobrý den,
Pro zateplení povalového dřevěného stropu ze strany půdy platí obdobné zásady, jako u kteréhokoli stropu dřevění konstrukce. U starších povalových stropů, což může být právě oněch 200 let, lze již s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat možnost biotického napadení. Proto doporučuji provést pro začátek alespoň v některých místech, nejlépe podél uložení trámů ve zdi, v rozích nebo tam kde zatékalo, sondy k ověření stavu dřeva. A pokud bude zjištěn problém, stav si možná vyžádá odstranění půdovek a hlíny a provedení sanačního zásahu.
Pokud jde o zmíněný keramzit, nepovažoval bych ho za tepelně izolační materiál. Aby se dosáhlo nějaké významnější izolace, muselo by ho být alespoň 0,5 m. Primárně se používá jako vyrovnávací násyp, například na klenby, aby se vytvořil rovný podklad pro nějaké další vrstvy skladby. Výhodou umělého kameniva je nižší hmotnost, nedochází tedy k většímu přitížení konstrukce.
V případě dřevěného stropu je doporučeno volit takový způsob zateplení, který neohrozí možnost difúze vodní páry ven z konstrukce – difúzně otevřená konstrukce. Není žádoucí kondenzace na dřevěných prvcích. Toto riziko právě hrozí v případech, kdy shora by byl položen nějaký pro vodní páru těžko propustný záklop. Například ze zmíněných OSB desek.
Pokud jde o tepelně izolační vlastnosti:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V daném případě je vhodné splnit hodnotu doporučenou. Tomu odpovídá tloušťka tepelné izolace s tepelnou vodivostí λ 0,035 až 0,039 W/m.K (běžná minerální vata) cca 20 až 24 cm. Ale za předpokladu, že je položena souvisle, nepřerušená nějakými rošty a podobně.
Pokud by půda měla být pochozí, je možnost vytvořit na podlahu půdy křížový rošt například z fošen 3/14 až 3/16 cm. Křížový rošt omezí vliv tepelných mostů jen na styčné body. Materiál roštu impregnovat. Do roštu vložit izolaci ve dvou vrstvách. Izolant je nutno vložit natěsno a bez škvír.
Při vložení 2 x 16 cm minerální vaty (v rolích) se hodnota součinitele prostupu tepla U celého stropu i s povaly bezpečně dostane na doporučenou hodnotu a lépe.
Pochozí plocha z prken na sraz, ale s mezerami cca 0,5 cm mezi nimi pro odvětrání. Nepochozí plocha může být zakryta prodyšnou textilií proti prachu. Protiprachová folie musí mít dostatečnou paropropustnost.
Levněji lze zateplit i různými typy foukaných izolací, z nichž především materiál na bázi recyklované papírové buničiny se vyznačuje násobně vyšší měrnou tepelnou kapacitou. To je fyzikální vlastnost, která příznivě ovlivní tepelnou stabilitu místností pod takto zatepleným stropem. Ta se pak tak rychle nezahřívá. Zafoukání se dělá do obdobného roštu a cca ve stejné tloušťce bude z pohledu izolace stačit. Konstrukce jsou bez parozábrany, neboť faktor difúzního odporu tohoto materiálu je cca 1,1 až 3 (-), čili podobný vatě a strop musí být difúzně otevřený.
V případě cihlových kleneb je vhodné použít zmíněný zásyp z keramzitu pro vyrovnání povrchu a takto připravený podklad lze zase umístit úplně stejný křížový rošt s izolací dle popisu výše.
Povrch keramzitu se stabilizuje cementovým postřikem, nebo na klenbě lze připustit i položení nějaké stavební desky (cetris, heraklth) pro vytvoření podkladní rovné vrstvy.
Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice