Dobrý den,
začínáme rekonstruovat starý patrový opukový dům, nezateplený. V přízemí tloušťka stěny 60cm v patře 50cm. Z důvodu špatného stavu vnitřních omítek bude potřeba stěny obouchat a očistit na kámen. Vzhledem k tomu, že dům není zateplen, uvažuji o nahrazení házené omítky, sádrokartonovu předstěnou izolovanou minerální vatou. Chápu, že takto provedené zateplení nebude příliš znatelné, spíše mě zajímá jaká by toto řešení přineslo rizika, případně úskalí. Děkuji za radu.
Odpověď
Dobrý den,
k zateplování budov z vnitřní strany bychom měli přistupovat až tehdy, není-li možné provést zateplení zvenku, a i pak je nutno postupovat opatrně. S ohledem na naše klimatické podmínky, obvyklé parametry vnitřního vzduchu a zákonitosti v rozložení teplot a v prostupu vlhkosti v obvodových konstrukcích budov může vnitřní zateplení způsobit kondenzaci vodní páry na rozhraní tepelné izolace a vnitřního povrchu venkovní stěny a vznik plísní. Teoreticky by měla pomoci parozábrana na vnitřní straně zateplení, ale v praxi je obtížné dosáhnout její bezchybné funkce (proděravění). Dalším negativem jsou zejména tepelné mosty v podobě navazujících vnitřních konstrukcí. Záleží i na kombinaci vrstev ve složení zateplené stěny a jejich difuzních odporech, zda se podaří či nepodaří v letním období zkondenzované množství zpět odpařit a odvést z konstrukce. Výrobci a dodavatelé prvků určených pro vnitřní zateplování jsou si vědomi všech uvedených záludností a nabízejí speciální materiály, které jsou schopny do značné míry problémy zmírnit. Jedná se o tzv. kapilárně aktivní izolanty na bázi křemičitanu vápenatého, které ve svých tepelně izolačních vlastnostech nikterak nezaostávají za běžně používanými tepelnými izolanty (pěnový polystyrén nebo minerální vlna). Navíc však mají tu vlastnost, že dokáží do sebe absorbovat zkondenzovanou vodu, odvést ji k povrchu, podržet ji v sobě a při vhodných podmínkách okolního prostředí ji zpět odpařit.
S pozdravem
Ondřej Pokorný, DiS., energetický specialista Energy Centre České Budějovice
Energy Centre České Budějovice
k zateplování budov z vnitřní strany bychom měli přistupovat až tehdy, není-li možné provést zateplení zvenku, a i pak je nutno postupovat opatrně. S ohledem na naše klimatické podmínky, obvyklé parametry vnitřního vzduchu a zákonitosti v rozložení teplot a v prostupu vlhkosti v obvodových konstrukcích budov může vnitřní zateplení způsobit kondenzaci vodní páry na rozhraní tepelné izolace a vnitřního povrchu venkovní stěny a vznik plísní. Teoreticky by měla pomoci parozábrana na vnitřní straně zateplení, ale v praxi je obtížné dosáhnout její bezchybné funkce (proděravění). Dalším negativem jsou zejména tepelné mosty v podobě navazujících vnitřních konstrukcí. Záleží i na kombinaci vrstev ve složení zateplené stěny a jejich difuzních odporech, zda se podaří či nepodaří v letním období zkondenzované množství zpět odpařit a odvést z konstrukce. Výrobci a dodavatelé prvků určených pro vnitřní zateplování jsou si vědomi všech uvedených záludností a nabízejí speciální materiály, které jsou schopny do značné míry problémy zmírnit. Jedná se o tzv. kapilárně aktivní izolanty na bázi křemičitanu vápenatého, které ve svých tepelně izolačních vlastnostech nikterak nezaostávají za běžně používanými tepelnými izolanty (pěnový polystyrén nebo minerální vlna). Navíc však mají tu vlastnost, že dokáží do sebe absorbovat zkondenzovanou vodu, odvést ji k povrchu, podržet ji v sobě a při vhodných podmínkách okolního prostředí ji zpět odpařit.
S pozdravem
Ondřej Pokorný, DiS., energetický specialista Energy Centre České Budějovice