Dobrý den,
máme cca 150 let starý dům s metrovými stěnami z kamene, cihel atd. Nová plastová okna, zateplenou půdu minerální vatou 28 cm. A chtěla bych se zeptat, má smysl zateplovat stěny zvenku? Jaká by mohla být návratnost? Teplota stěny uvnitř (měřeno bezkontaktním teploměrem) je 19°C při teplotě prostředí 21°C, teplota stěny venku je 8°C při okolní teplotě 5°C. Snížilo by zateplení náklady na vytápění, zlepšilo tepelný komfort při rozumné době návratnosti?
Děkuji.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Metrová zeď ze smíšeného zdiva může mít reálně tepelný odpor R v rozmezí 0,7 až 1,2 m2.K/W. To odpovídá součiniteli prostupu tepla kolem 1,4 až 0,85 m2.K/W. Velmi hrubý odhad, záleží na podílu složek a druhu kamene.
Pokud by se zateplovalo v souladu se současnými požadavky norem, jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
U kamenného či smíšeného zdiva tohoto druhu je potřeba vyloučit případné kondenzace vlhkosti v konstrukci. I ve stavu bez zateplení k tomu v zimním období může dojít, nicméně nic nebrání vlhkosti za příznivějších klimatických podmínek ze zdiva opět odcházet ven. Proto je na místě opatrnost s použitím kontaktních lepených systémů ETICS a to především na bázi polystyrénů nebo jiných materiálů s vyšším difúzním odporem.
Druhým důležitým momentem je současná vlhkost zdiva, myslím zatížení především soklové části zemní vlhkostí. Pokud je zdivo izolované například podříznutím, lze se spolehnout na to, že jeho celková vlhkost není zemí ovlivněna. Pokud tomu tak není, je vhodné stav vlhkosti ověřit a o to pečlivěji zvážit typ zateplení.
Z pohledu doporučení normy by se zateplovat mělo. V každém případě by však toto mělo být ověřeno výpočtem na kondenzaci.
První doporučení je nekontaktní způsob zateplení. Tedy tepelná izolace na vláknité bázi vkládaná do roštu, protivětrná folie, větraná mezera a obklad fasády. Zde nedochází k nepříznivé změně vlhkostních podmínek ve zdivu. Pokud by vadil vzhled domu s obkladem, lze řešit i deskami se systémem tenkovrstvé fasádní úpravy, tedy vizuálně bude dům jako omítaný. Jedná se však o poměrně drahé řešení. Izolantem může být deska z minerální nebo čedičové vlny, desky na bázi dřevité hmoty, nebo i jiných přírodních materiálů.
Tloušťka izolantu bude 14 až 16 cm (nebo více), záleží na vlivu roštu a jeho provedení, které výsledem ovlivní. Kotvy tvoří malé tepelné mosty.
V případě kontaktního systému lze připustit takový, který co nejméně difúzně uzavírá zdivo. Kromě desek minerální vaty je to děrovaný polystyrén. Děrovaný EPS má i dobrou propustnost pro vodní páru a tedy neuzavírá difúzně konstrukci příliš. Dodržet nutno systémové paropropustné komponenty, jako lepidla a omítku a technologické zásady, především ochranu před slunce při lepení.
Například děrovaný šedý (grafitový) EPS má tepelnou vodivost kolem 0,032 W/m.K. Při 10 až 12 cm tloušťce lze předpokládat výsledný součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) zateplené kamenné konstrukce na hodnotě doporučení. Minerální vata bude vyšší tloušťky, cca 16 cm.
Při návrhu je potřeba správně eliminovat vlivu tepelných vazeb, tedy známých pod označením tepelné mosty. Týká se to soklu, ostění oken, rohů, ukončení zateplovacího systému u střechy apod.
Návratnost – množství tepla procházející stěnou se sníží po zateplení o 75%. V pohledu celého domu to může přinést úsporu velmi hrubým odhadem 15 až 25 %. Tepelná pohoda bude rozhodně vyšší a využije se optimálně akumulační schopnost masivního zdiva. Přesto návratnost je velmi dlouhodobá, v řádech desítek let. Ale co v dlouhodobém horizontu udělají energie, dnes těžko odhadneme.
Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice
-------------------------------------------------
Energy Centre Ceske Budejovice
Namesti Prem. Otakara II. 87/25
CZ-370 01 Ceske Budejovice