Dobrý den. Mám dva dotazy, týkající se zateplení. Hodlám zateplovat strop pod nevytápěnou půdou. Na základě informací, které jsem načerpal v odpovědích na podobné dotazy jsem se rozhodl pro položení MV na podlahu nevytápěné půdy. Rád bych požádal o radu, jak silná tato izolační vrstva má být. Skadba stropu je zespod: omítka, rákos, prkna (2 cm), trámy (cca 18 cm), prkna (2 cm), škvárobeton (9 cm).
Druhý dotaz se týká záměru zateplit půdní vestavěnou místnost. Stěny jsou tvořeny pálenými cihlami. Zateplení hodlám realizovat z venkovní strany místnosti, čili v půdním prostoru. Jedna stěna má tloušťku 30 cm a teplota v zimním období není příliš odlišná od teploty venkovní, druhá má tloušťku 15 cm a teplota se v zimě pohybuje kolem 0°C. Z praktických důvodů bych rád volil polystyren, nevím však, zda je vhodný z důvodu nízké paropropustnosti (rosný bod při 15 cm cihle ?) a současně z důvodu nedokonalé přilnavosti ke stěně s hrubou, nerovnou omítkou. Prosím tedy o radu, zda použít zmiňovaný polystyrén, nebo raději MV a v jaké tloušťce. Za odpověď děkuji. Petr Holuša.
Stávající skladba stropu patrně nebude splňovat požadavky normy, .ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla na jednotlivé konstrukce domu (stěny, podlahy stropy a další). . Tato norma požaduje pro stropy nad vytápěnými místnostmi dosažení minimálního součinitele 0,30 W/m2.K a doporučuje dosažení hodnoty 0,20 W/m2.K . Součinitel prostupu tepla se určuje výpočtem a do výpočtu jsou zahrnovány všechny vrstvy, ze kterých je konstrukce stropu složena. Stávající provedení stropu však má tepelně izolační vlastnosti velmi malé. Tepelně izolační vlastnosti omítky, rákosu a prken jsou nevýznamné. Tepelně izolační vlastnost škvárobetonu je rovněž zcela zanedbatelná.
Pro izolaci by bylo možno využít mezery mezi trámy stropu, která zřejmě není vyplněna. Tuto mezeru by bylo možno vyplnit foukanou izolací ( Magmarelax, Climatizer Plus, případně drcený polystyrén). Provedení foukané izolace vyžaduje odpovídající strojní zařízení a nelze je proto dělat vlastními silami.
Další možností je položení rohoží minerální vlny ( Rockwool, Orsil, Ursa a pod) přímo na podlahu půdy. Při tepelné vodivosti těchto minerálních materiálů = 0,039 W/m.K a tloušťce 26 cm a bylo by dosaženo součinitele prostupu tepla který by se blížil hodnotě 0,15 W/m2.K, tedy lepší než je hodnota doporučená.
Takto vytvořenou izolaci není vhodné z horní strany zakrývat paronepropustnou folií, aby byl zajištěn odvod vodních par z konstrukce. Pokud bude půda používána, je možno na takovouto izolaci volně položit prkennou podlahu např. formou lávky.
Zateplení místností na půdě má význam zejména v tom případě, že se jedná o vytápěné místnosti. Zateplení je možné jak polystyrénem, tak minerální vlnou.. Potřebnou tloušťku izolace by měl určit projektant. Podle zmíněné normy je pro stěny sousedící s nevytápěnou půdou požadována hodnota U = 0,38 W/m2.K a doporučená hodnota 0,25 W/m2.K. Přibližná hodnota potřebné tloušťky tepelné izolace z minerálních materiálů je cca 14 a 16 cm.
Dobrý den a děkuji za Váš dotaz.