Ačokča | Achocha, Andská okurka, Caigua, Mexická okurka, Papriková okurka | Cyclanthera pedata pěstování

Ačokča (Cyclanthera pedata) je tykvovitá liána rodu korila (Cyclanthera), jejíž tenké, rozvětvené lodyhy nesou laločnaté listy podobné listům například konopí. U nás si našla velkou oblibu pro svou neskutečnou plodnost, pokud dostane dostatek živin a vody. Už od malého semenáčku ačokča vyžaduje pevnou oporu, po které se pne, proto nezapomeňte umístit například dlouhý klacík i do malých květináčů, ve kterých si budete předpěstovávat sazenice.

V Peru je ačokča dodnes používána jako základní potravina a k léčbě řady onemocnění. Ačokča je totiž plodina, která zabraňuje stárnutí buněk. Ačokča se používá k léčbě onemocnění dýchacích cest, hypertenze, aterosklerózy, diabetes nebo gastrointestinálních poruch.

Charakteristika rostliny

Původ:	Pochází z Jižní Ameriky.
Druh:	Jednoletá popínavá rostlina.
Typ listu:	laločnaté
Barva listu:	zelené
Barva květu:	bílá, žlutá
Odolnost:	nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost:	vlhko
Substrát:	normální zahradní ze
Náročnost na pěstování:	bez nároků

Požadavky na pěstování

Stanoviště:	Slunné stanoviště.
Teplota:	Teplomilná rostlina, je citlivá na přízemní mrazíky.
Voda:	Zálivka - vydatná, každodenní.
Vlhkost:	Ke správnému růstu potřebuje vlhké a teplé prostředí a proto se skvěle hodí pro pěstování ve skleníku.
Hnojení:	Dostatečné a pravidelné hnojení, protože bez toho se nedočkáte toho hlavního a to plodů. Používáme hnojivo na plodovou zeleninu.
Sadba:	Ačokču můžeme pěstovat ze semen. V našich podmínkách ačokču nejlépe předpěstujeme ve fóliovníku, skleníku nebo na okenním parapetu podobně jako okurky nebo papriky. Ven ji vysazujeme až v květnu, kdy pomine nebezpečí jarních mrazíků. Pokud ji nechcete předpěstovat doma, vysejte ji ven na záhon až v květnu po již zmíněných jarních mrazících. Stejně jako u běžných odrůd okurek, i zde se doporučuje semenáčky umístit do plastových kelímků od jogurtu, které budou mít otvor na dně. Můžeme je sázet rovnou do země, ale doporučujeme je nejdříve sázet do kelímků, v nichž vyklíčí. Vypěstované malé rostlinky se vysazují k opoře a na jižní stranu zahrady, kde je poměrně teplo během celého dne. Rostlina vyžaduje humózní, propustný substrát. Ačokču pravidelně přihnojujeme a zaléváme, protože je náročná na živiny a zálivku.
Zemina:	Zahradnický substrát s přídavkem kompostu.
Škůdci:	Netrpí na škůdce.
Choroby:	Na rozdíl od velmi příbuzné okurky totiž netrpí na napadání plísněmi ani jinými, pro ni smrtelnými chorobami.

Časté dotazy a problémy při pěstování

Jak chutná ačokča?

Chuť ačokčy je obtížné přesně popsat, protože se může lišit v závislosti na způsobu přípravy a stupni zralosti plodu. Obecně se o plodech ačokčy říká, že jejich chuť není příliš výrazná, ale mají mírně sladkou a osvěžující chuť s jemnými okurkovými tóny, což je důvod, proč je někdy přirovnávána k okurkám. Textura plodu je křupavá a šťavnatá, což přidává na její přitažlivosti jakožto svěží zelenině vhodné pro letní saláty. Plody ačokčy lze konzumovat jak syrové, tak i vařené. Když jsou syrové, jsou skvělé nakrájené do salátů nebo jako součást zeleninových směsí, kde jejich mírně sladká a osvěžující chuť vynikne. Vařené plody mají tendenci být měkčí s mírnější chutí, což je činí vhodnými pro plnění masem, zeleninou nebo sýrem, podobně jako papriky. Ačokča také může absorbovat chutě z jiných ingrediencí, s nimiž ji vaříte, což jí umožňuje dobře se kombinovat s širokou škálou koření a omáček. Díky této vlastnosti je oblíbenou ingrediencí v mnoha jídlech, kde může doplnit nebo zvýraznit chutě ostatních součástí pokrmu.

Kdy jsou plody ačokčy připraveny k sklizni a jak je lze uchovávat?

Plody ačokčy jsou obvykle připraveny k sklizni asi 2-3 měsíce po výsadbě, když dosáhnou délky 10-15 cm a jsou stále zelené a pevné. Pokud plody zůstanou na rostlině příliš dlouho, mohou se stát vláknitými a méně chutnými. Po sklizni můžete ačokču uchovávat v chladničce po dobu až 2 týdnů. Ačokču lze také nakládat nebo zamrazit po předchozím blanšírování.